V zařízení pro energetické využití odpadu, zkráceně ZEVO, lze zpracovávat komunální odpady, jejichž likvidace je jinak velmi problematická. Z odpadu se pak vyrábí teplo a elektrická energie. Jakou roli hraje ZEVO v oblasti oběhového hospodářství?
Požádali jsme odborníky, kteří se cirkulárním hospodářstvím zabývají, o jejich náhled na využití zařízení pro energetické využití odpadu. Dnes přinášíme názory Miloše Kužvarta, výkonného ředitele České asociace oběhového hospodářství, z.s. (ČAObH) a Petra Novotného, experta na energetiku z Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú. (Incien). Za týden jejich vyjádření doplní Petr Mareš, technický ředitel United Energy, a.s. a Kristina Jakubcová, FCC Česká republika, s.r.o.
Jak se díváte na roli ZEVO v oběhovém hospodářství?
Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství, z.s.:
Role je nezastupitelná. Jde o integrální součást oběhového hospodářství, která vychází ze závazné hierarchie nakládání s odpady a místo skládkování toho, co již nejde materiálové využít, tak v případě splnění základních parametrů - výhřevnost, absence rizikových složek..., umožní využít i energetický potenciál zatím skládkovaných odpadů. Mimochodem to i umožní tak potřebný odklon od energetiky, založené na uhlí.
Petr Novotný, expert na energetiku z Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú.:
Oběhové hospodářství je označení pro žádaný cílový stav, kdy jsou materiály v maximální míře recyklované, a tudíž nevznikají nevyužitelné odpady. Skládkování v takovém systému nemá místo, zatímco energetické využití odpadu ano. I v podmínkách oběhového hospodářství budou vznikat odpady, které nebudou vhodné k recyklaci – budou znečištěné, degradované, složené z více materiálů, infekční apod. Tyto odpady je nutné z oběhového cyklu materiálu dostat pryč a využít je alespoň energeticky.
Česká republika má však zatím hodně daleko k oběhovému hospodářství a ZEVO budou hrát důležitou úlohu v přechodové fázi, následující 2 až 3 dekády. Nyní skládkujeme téměř 3 mil. tun komunálních odpadů, tyto je potřeba dostat v maximální míře do recyklace a energetického využití. Než se podaří celý systém zdokonalit, bude stále pro ZEVO hodně paliva z nedokonalého třídění a nedokonalé recyklace. Energetické využití odpadu ale pomůže České republice také v přechodové fázi odklonu od spalování uhlí, než se podaří realizovat dostatečné energetické úspory a nainstalovat dostatečnou kapacitu obnovitelných zdrojů.
Jak velkou reálnou kapacitu ZEVO budeme potřebovat v roce 2030 s přihlédnutím k současnému stavu technologií na zpracování odpadů či mechanické recyklace a s ohledem na změny v oblasti skládkování?
Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství, z.s.:
Je dobré mít srovnání se zeměmi, které v zavádění principů cirkulární ekonomiky jsou dále. A tam se energetické využití odpadů (procenticky vůči celkové produkci odpadů v té které zemi) rovná zhruba dvojnásobku ve srovnání s naší současnou situací. Čili pro rok 2030 vidím kapacitu zhruba 1.200.000 tun/ročně, které budou smysluplně využity místo naházení na hory odpadků. A mimochodem mi dovolte odbočku k mojí původní profesi ložiskového geologa a geochemika: technologicky upravená struska ze ZEVO podle připravované legislativy za dodržení stanovených podmínek (chemické složení, vyluhovatelnost, způsob využití na stavbě) nahrazuje stále ubývající neobnovitelný přírodní zdroj - přírodní kamenivo.
Petr Novotný, expert na energetiku z Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú.:
Toto je zásadní otázka, která měla být už dávno vyřešená na centrální úrovni. Výhled k roku 2030 a dále k roku 2050 by uvítali investoři do odpadové infrastruktury, kteří by získali potřebnou jistotu pro své investice, ale i občané, kteří potřebují uklidnění, že se k takovým investicím přistupuje koncepčně a nebudou se stavět zbytečně velké kapacity, které by mohly podkopávat snahy o snižování množství SKO.
Když vedeme úvahy o potřebných kapacitách ZEVO v roce 2030 a dál, často vycházíme ze známých cílů pro recyklaci komunálních odpadů – 60 % k roku 2030 a 65 % k roku 2035. Jsou to jedny z mála čísel, kterých se můžeme chytnout. Problém je, že se obecně předpokládá, že tyto cíle budou muset být splněné, a tudíž že se prostě „nějak“ naplní. Realita ale ukazuje něco jiného. Dlouhodobě roste produkce SKO a kapacity pro recyklaci stagnují, žádné nové velké projekty se nepřipravují, na skládky rok od roku vozíme přibližně stejně odpadu. Změnit tento trend a navíc snížit množství SKO na polovinu vyžaduje velké investice do ekodesignu výrobků, změny zaběhnutých systémů využívajících jednorázové obaly, výstavbu recyklačních kapacit, výstavbu kapacit ZEVO. To je plán na 10 a více let a pokud se má stát realitou, už dneska bychom byli svědky intenzivních příprav, a to bohužel nejsme a nejsou ani na obzoru. Obávám se toho, že s blížícím se rokem 2030 se odehraje podobný scénář, který jsme tu již několikrát měli, nepřipravené subjekty budou znovu volat po výjimkách.
Jaké kapacity ZEVO by tedy bylo dobré k roku 2030 mít? Pokud budeme vycházet ze závazků a současné produkce komunálních odpadů, tak alespoň dvojnásobek současné kapacity, tedy alespoň 1,4 mil. tun za rok. Pokud se naplní naše obavy, potom bylo lepší mít kapacity o něco vyšší, aby nebylo nutné dále spoléhat na skládkování odpadu.
Článek vznikl za podpory klastru Wasten
Klastr WASTen byl založen dne 23. 12. 2015 jako zapsaný spolek. Členy sdružení jsou inovativní české podniky, dodavatelé špičkových technologií na zpracování komunálního a průmyslového odpadu, a přední vědeckovýzkumná pracoviště.
Komentáře