Zdravá města v dobách zdraví i v dobách nemoci

| autor: Hana Tomášková0

Zdravá města v dobách zdraví i v dobách nemoci

O práci Národní sítě Zdravých měst ČR (NSZM) i o zdraví samotném s námi hovořil Petr Švec, ředitel asociace NSZM.

Zdravá města jsou odborně zaštítěným programem. Jak se zabývají samotným fenoménem zdraví?

Již mnoho let zpracovávají pokročilá Zdravá města i kraje dokumenty s názvem „Zdravotní plán“. Je to koncepce podpory zdraví v území, která vzniká na základě analýzy zdravotního stavu. Údajů o zdraví lidí ve městě či regionu je poměrně velké množství.

Naše asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) dlouhodobě spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a tyto informace máme k dispozici. Naši experti jsou na základě porovnání dat mezi různými městy či kraji schopni doporučit, na jaká slabá místa místního zdraví by se měla radnice zaměřit a existuje řada dobrých praxí v tomto postupu.

Možná překvapivě v současné situaci bude znít, že hlavním problémem Česka v tématu zdraví nejsou ani tak infekční onemocnění. Nejvíce lidí v naší republice stůně nebo dokonce umírá na vlastní špatný životní styl – nedostatek pohybu, špatné stravování, kouření a alkohol. V některých těchto faktorech jsou Češi smutnými rekordmany v rámci celé Evropy, a to bohužel i ve skupině mladých lidí. Výsledkem je, že naděje na dožití ve zdraví je u nás statisticky o dost nižší, než by mohla být a velkou část života lidé stráví ve stavu omezující nemoci.

Mohou města vůbec něco dělat proti těmto nepříznivým trendům v životě společnosti?

Města v této oblasti mohou udělat (a dělají) mnohem více, než je obecně vnímáno. Vezměte například podmínky pro pohyb dětí či místní rodinnou rekreaci, pěší i cyklistické možnosti, školní stravování, místní kulturu, osvětu v rámci celoměstských kampaní, sociální služby pro seniory a mnoho dalších věcí.

Obecně se lidé domnívají, že zdraví vytvářejí lékaři, nemocnice a lékárny. To jsou jistě důležité služby a města se jimi poctivě zabývají. Ale zásadním úkolem Zdravých měst je systematicky vytvářet podmínky pro kvalitní život obyvatel, ze všech možných pohledů – v dopravě, sociální oblasti, životním prostředí, podnikatelských službách
a stabilní ekonomice. Ale také v oblasti kultury a duševní pohody, dokonce i v pocitu zdravého patriotismu a hrdosti na místní komunitu.

Proto musíme ke zdraví přistupovat expertně a komplexně, ale také o tom umět komunikovat s lidmi, participovat. Je důležité se zeptat na potřeby různých cílových skupin. Od názorů dětí a mládeže přes rodiny až po názory a potřeby seniorů. A to se Zdravá města, obce a regiony učí a dávají dohromady know-how, jak na to.

Osvědčuje se v současné situaci, že Zdravá města dovedou navzájem sdílet informace?

Mírně pozitivním přínosem krizové situace je, že obce intenzívně hledají dobrá řešení a mají velkou ochotu ke kooperaci. V posledních týdnech sdílíme desítky inspirativních postupů z různých částí republiky. Využíváme k tomu dlouhá léta provozovaný informační systém NSZM, který každý dobrý nápad dostane ihned mezi stovky obcí a organizací.

Důležité je, že kombinujeme e-mailové rozesílky pro cca 500 odběratelů se sociálními sítěmi. Zejména na facebooku máme 23000 fanoušků. Zásadní informační základnou je databáze DobráPraxe.cz, kde dobré nápady neustále doplňujeme a týdně rozesíláme přehled dobré praxe, tzv. „Inspiromat“. V této databázi je nyní k dispozici přes 3000 příkladů v nejrůznějších tématech a jsme rádi, že část tvoří i články z Komunální ekologie.

Více informací o Zdravých městech najdete na stránkách NSZM ČR.

Foto: ilustrační/ Pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn