Nejčastěji končí v odpadu pečivo či ovoce a zelenina
Vyhazuje se především pečivo, ovoce a zelenina, mléčné výrobky a uvařená jídla. Nejvíc se k vyhazování přiznávají mladí lidé mezi 18 – 29 lety. V zemích Evropské unie se přes 40 % potravin vyhodí na úrovni domácností.
Tipy, jak zamezit plýtvání
- Lepší je nakupovat menší množství jídla vícekrát za týden, než udělat jeden velký nákup na čtrnáct dní dopředu.
- Ne všechny slevy se vyplatí, zejména když jídlo nestačíte zkonzumovat
- Napište si nákupní seznam
- Plánujte, co budete jíst a vařit
- Snažte se kupovat lokální produkty, podpoříte místní zemědělce a ušetříte za energie nutné k dopravě potravin ze vzdálených zemí
- Nezaměňujte pojmy "Minimální trvanlivost" a "Spotřebujte do"
- Potraviny, které nejdříve procházejí, skladujte na viditelných místech vepředu
- Lednici nepřeplňujte, aby v ní mohl studený vzduch proudit
Další rady a tipy najdete zde: Zero waste: Správným skladováním bráníme plýtvání potravinami
Minimální trvanlivost versus datum spotřeby
Datum minimální trvanlivosti informuje o tom, po jakou dobu by potravina měla zůstat kvalitní. Po datu minimální trvanlivosti je možné potraviny jíst, pokud byly skladovány tak, jak je uvedeno na obalu a obal není poškozen. Je možné, že po uplynutí data minimální trvanlivosti potravina ztratí svou chuť, vůni nebo strukturu. Pokud má ale neporušený obal a voní i chutná tak, jak by měla, její konzumace by měla být bezpečná.
Datum spotřeby (Spotřebujte do) nám dává informaci, do jakého data můžeme potravinu bezpečně zkonzumovat. Uvádí se zpravidla na čerstvých potravinách a na takových, které se rychle kazí. Potraviny po uplynutí data spotřeby byste už neměli jíst. Datum spotřeby můžete prodloužit okamžitým zmrazením potraviny.
V ČR až jedna třetina potravin skončí v popelnici
Plýtvání versus CO2, odlesňování, lidé trpící hladem
Ekonomická rovina se dotýká jedinců i firem v celém řetězu produkce potravin. V ČR až jedna třetina potravin skončí v popelnici. To je alarmující i vzhledem k rostoucím cenám za svoz a likvidaci odpadu.
V rovině sociální a ekologické je třeba si toto téma také připomínat. Zemědělskému sektoru je přisuzováno až 14 % z vypuštěných emisí na světě a při započítání nepřímých následků jako je odlesňování množství stoupá až k 30 %.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se každý rok celosvětově vyplýtvá zhruba 1,3 mld tun jídla. Vyhodí se 45 % vypěstovaného ovoce a zeleniny, 35 % ryb a mořských plodů, 30 % obilovin, 20 % mléčných výrobků a stejné množství masa. Přitom téměř miliarda lidí na Zemi trpí hladem a podvýživou.
Neplýtváme jen potravinami
Vyhazování potravin do odpadu znamená i plýtvání vodou, energiemi a lidskými zdroji využívanými na jejich výrobu a distribuci.
Trochu moc plýtvání na to, jak jsou všechny tyto zdroje důležité, že?
Zdroj: MŽP, zachranjidlo.cz/ Potravinová banka
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře