Kraj Vysočina se druhým rokem potýká s výrazným nedostatkem srážek. Za prvních devět měsíců roku 2026 dosáhl srážkový deficit 168 milimetrů. Na každém hektaru půdy tak chybí přibližně 1 700 metrů krychlových vody. Nejhorší situace panuje na Žďársku a ve východní části regionu.
Sucho snižuje hladiny podzemních vod i průtoky v řekách, komplikuje zásobování některých obcí pitnou vodou a zasahuje také do podzimních výlovů rybníků. Kraj Vysočina situaci průběžně sleduje a letos podpořil projekty ve vodním hospodářství částkou 132,2 milionu korun. Ani podzimní přeháňky zatím nepřinesly výraznější zlepšení. Září bylo dalším srážkově podnormálním měsícem. Krátkodobé deště zvlhčují především svrchní vrstvu půdy, zatímco do větších hloubek proniká jen minimum vody. V půdě do hloubky 40 centimetrů se sice situace dočasně zlepšila, v hlubších vrstvách ale sucho přetrvává. Nepříznivý stav navíc prohlubuje výrazný srážkový deficit z předchozího roku.
Nedostatek vody se projevuje také na vydatnosti podzemních zdrojů. Některé obce na Vysočině, které využívají místní mělké zdroje vody, musely zajistit náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou. Vodárenské nádrže mají zatím dostatečné zásoby a podle aktuálního vývoje by měly zvládnout pokrýt odběry do konce letošního roku, a to i při pokračujícím suchu. Významnou roli však hraje také odpařování vody z hladin nádrží. Například z vodárenské nádrže Mostiště se během letošních letních měsíců odpařovalo až 150 litrů vody za vteřinu.
Průtoky ve vodních tocích na Vysočině dosahují pouze 10 až 40 procent dlouhodobého průměru a na řadě míst se blíží hranici hydrologického sucha. Nejzranitelnější jsou menší potoky a říčky. Na větších tocích pomáhají průtoky udržovat vodní nádrže. Nedostatek vody komplikuje také tradiční podzimní výlovy rybníků. Některá rybářství musí termíny výlovů posouvat blíže k zimě a čekat na ochlazení a vydatnější srážky. Sucho ovlivňuje nejen samotný chov ryb, ale také přípravu jejich distribuce na vánoční trh.
Jaká bude situace na jaře, bude záležet především na množství zimních srážek v podobě sněhu. Sníh funguje jako přirozený rezervoár vody. Pokud ho není dostatek, nedochází k jeho postupnému odtávání, které je klíčové pro doplnění podzemních vod. Voda z tajícího sněhu se uvolňuje postupně, v průběhu několika týdnů či měsíců. Půda tak má dostatek času tuto vlhkost absorbovat a distribuovat ji hlouběji do podloží. Mnohdy ani deštivé jaro nedokáže chybějící sněhovou pokrývku v plné míře nahradit.
„Kraj Vysočina situaci okolo sucha pravidelně monitoruje a sleduje aktuální stav vodních zdrojů i půdní vláhy. Zásadní bude množství srážek i množství sněhu v nadcházejícím podzimním a zimním období. V případě nepříznivého vývoje jsme připraveni situaci vyhodnocovat a hledat vhodná opatření,“ uvedla radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Andrea Peňáz.
Kraj Vysočina dlouhodobě podporuje projekty, které pomáhají zmírňovat dopady sucha a nerovnoměrného rozložení srážek. Prostřednictvím Fondu Vysočiny poskytuje dotace z programů Stavby ve vodním hospodářství a Projektová příprava ve vodním hospodářství. Podpora směřuje do tří podprogramů: zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod a ochrana před povodněmi a suchem. V roce 2026 kraj z těchto programů poskytl celkem 132,2 milionu korun.
Komentáře