Nadace Partnerství vyhlásila výsledky v rámci konference Jak na sucho a horko – ve městě i v krajině v pražském IPR CAMPu.
Za nejsympatičtější projekt si veřejnost vybrala Ptačí park Josefovské louky. Odborná porota pak ve čtyřech kategoriích vyzdvihla unikátní přeměnu krajiny na farmě Blatnička v jihomoravském Zálúčí, chytré ostravské komunitní centrum Všichni spolu, rostlinami opláštěnou halu společnosti Železný a netradiční dům s mokřadní střechou v Praze. Vítězové si jako výhru odnesli cestu za inspirativními projekty do Německa a Rakouska v celkové hodnotě 300 tisíc korun.
Do letošního ročníku se zapojilo čtyřiadvacet projektů, z nichž dvanáct vybrala odborná porota do finálového kola. „Aby byla inspirace po ruce pro každého, zařadí Nadace Partnerství všechny kvalitní projekty do přehledné online databáze. Zde lidé snadno najdou zajímavá řešení pro vlastní dům nebo rovnou celou obec. Inspirativní klimatické nápady sbíráme i napříč Evropou, databázi tak nově obohatilo i osm nesoutěžních nápadů z Polska, Maďarska a Slovenska,“ přibližuje specialista na adaptace Martin Ander.
Projekty se utkaly o vítězství ve čtyřech kategoriích – Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov. Navíc se všichni finalisté zapojili do veřejného hlasování o Cenu sympatie. Tu si odnáší Ptačí park Josefovské louky, který získal 40 % všech hlasů: v součtu 4 393 z celkových 10 721. „Josefovské louky jsou asi největší projekt obnovy mokřadů u nás. Inspirativní je i vícezdrojové financování včetně veřejné sbírky,“ říká Vlastimil Karlík, odborný porotce soutěže.
Vítězem kategorie Volná krajina se stala obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky, kde soukromý zemědělec Martin Smetana rozdělil 65 hektarů monokulturních lánů do malých políček. Navíc založil zatravněné pásy a aleje a začal pěstovat různorodou směs plodin. Opatření zabraňuje vysušování půdy, erozi a podporuje biodiverzitu.
„Projekt je nejen ukázkou zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, ale je zajímavý také zapojením veřejnosti, osvětou a propagací pozitivního vztahu k zemědělské krajině. Je příkladem, jak lze přeměnit zemědělskou monokulturu v pestrou a odolnou krajinu,“ hodnotí projekt Zuzana Rajchlová, odborná porotkyně soutěže. Smetana za svůj nápad vedle exkurze odnáší i cenu 100 tisíc korun od hlavního partnera soutěže Nestlé Česko.
Nejlepším projektem v zastavěném území se zase stalo ostravské komunitní centrum Všichni spolu. Městský obvod Poruba osázela střechy nové budovy rostlinami, zpevněné plochy sportoviště vytvořila z materiálů, které umožňují vsakování vody do půdy. Nezapomněla ani na zadržování dešťové vody a využití tepelného čerpadla pro chlazení i vytápění. Do budoucna plánují v komunitním centru vzdělávat své návštěvníky i o možnostech adaptace na dopady změnu klimatu.
Zelená výrobní hala Železný obhájila své místo v kategorii pracovní prostředí. Výrobna na kajaky zadržuje dešťovou vodu díky zelené střeše osázené netřesky, použitou šedou vodu z výroby přečišťuje v kořenové čističce a využívá ji na splachování toalet.
„Je to inspirativní koncept, který ukazuje možnosti, jak může výrobní prostředí reagovat na dopady změny klimatu, jako je sucho a vysoké teploty. Jedná se i o řešení směřující k minimalizaci negativních vlivů urbanizace na životní prostředí a vodní režim krajiny,“ vyzdvihuje na projektu odborný porotce soutěže Jakub Horecký.
První místo kategorie Náš domov obsadil netradiční Dům s mokřadní střechou v Praze. Jeho vlastník Michal Šperling si ho vyprojektoval sám. „Odvážný a inovativní projekt, který vhodně integruje adaptaci i mitigaci v omezených podmínkách urbanizovaného území, přitom podporuje biodiverzitu,“ oceňuje dům Jakub Horecký.
Jedná o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývá bujná vegetace, která slouží jako čistírna odpadní vody. Významným přínosem mezi mnoha dalšími například je, že oproti okolním střechám, které se v létě rozpalují až na 70 °C, si mokřadní rostliny na zelené střeše udržují teplotu kolem 24 °C.
Všech pět vítězů si přebralo svá ocenění během konference Jak na sucho a horko – ve městě i v krajině pořádané 4. listopadu v pražském IPR CAMPu. Součástí programu byly také přednášky odborníků a praktické ukázky technologií pro realizaci adaptačních opatření na změnu klimatu. Účastníci si tak mohli doslova sáhnout na část zelené fasády i střechy, silniční zatravňovací rošt nebo se mohli podívat, jak funguje čištění odpadní vody.
Foto: zdroj Adapterra Awards
Komentáře