Vliv opatření proti šíření koronaviru na kvalitu ovzduší

| autor: Hana Tomášková| zdroj: Jáchym Brzezina/ ČHMÚ0

Vliv opatření proti šíření koronaviru na kvalitu ovzduší

Jáchym Brzezina vytvořilblog Chmibrno, který se věnuje hydrologii, meteorologii a klimatologii a souvisejícím tématům, přináší rozbory družicových snímků, kvízy či ankety. 

Protože se množí dotazy, zda bezpečnostní opatření přijatá v souvislosti s prevencí šíření nemoci COVID-19 zapříčinila zlepšení kvality ovzduší a v jakém poměru, přinášíme informace z jeho článků, které se tomuto tématu věnují.

Koncentrace oxidu dusičitého

Zaměříme se na koncentrace oxidu dusičitého (NO2). Primárním zdrojem oxidu dusičitého je doprava, výrazný je také průmysl případně další zdroje – vždy záleží na konkrétní oblasti světa. V České republice tvoří celková doprava, dle nejnovějších dat ČHMÚ z roku 2017, něco přes třetinu celkových emisí. Výrazný je také podíl veřejné energetiky a výroby tepla (25,7 %).

Na koncentracích znečišťujících látek má velmi významný podíl aktuální meteorologická a rozptylová situace, tudíž pokles nebo naopak nárůst nemusí nutně korelovat se samotnými emisemi. Při teplotních inverzích a nízkých rychlostech větru bývají koncentrace znečišťujících látek vyšší, obecně rozptylové podmínky hodnotíme tzv. ventilačním indexem.

Stejně tak má vliv například směr větru, díky kterému se dostávají na určité místo i látky z jiných oblastí a to až přeshraničně (týká se především suspendovaných částic).

Také srážky, ať už dešťové či sněhové kvalitu ovzduší zlepšují, protože dochází k tzv. mokré depozici a je také nižší míra resuspenze (víření jednou již usazeného prachu).

V neposlední řadě je to právě teplota vzduchu, která udává intenzitu vytápění, které je největším zdrojem suspendovaných částic v ČR a zároveň se podílí i na emisích NO2.

Pokud budeme tedy předpokládat, že mohla karanténa vést například k omezení dopravy, stále se jedná pouze o jeden z mnoha faktorů, které můžou zapříčinit nárůst či naopak pokles koncentrací NO2 v ovzduší.

Kromě karantény jsme také ve fázi roku, kdy obecně koncentrace znečišťujících látek klesají (s výjimkou přízemního ozonu). Je to dáno mj. lepšími rozptylovými podmínkami, které obecně bývají horší v zimě. Roli také hraje vytápění, hlavní zdroj prachových částic v ČR, které je logicky významné pouze v chladnou část roku. Také výfukové emise automobilů závisí na teplotě motoru a studený motor znamená vyšší emise jak u benzinových, tak dieselových automobilů.

Vliv opatření proti šíření koronaviru

U České republiky je situace v hodnocení vlivu opatření proti šíření koronaviru na kvalitu ovzduší složitější. Jedná se o výrazně menší území, než je svět, Evropa či USA. Data ze stanic imisního monitoringu jsou v tomto směru prozatím nejednoznačná. Pokud srovnáme období první poloviny března a druhé poloviny března, na některých dopravních stanicích došlo v druhé půlce měsíce k nárůstu, na jiných k poklesu.

Dopravní stanice však nemají příliš velkou reprezentativnost a koncentrace zde naměřené nelze vztahovat na rozsáhlejší územní celky (to můžeme dělat u stanic tzv. pozaďových). Družicové snímky poskytují méně přesné informace v nižším rozlišení, ale plošnějšího charakteru. Jasně z nich vyplývá, že v období 16. 3. až 8. 4. 2020 byly koncentrace NO2 výrazně nižší, než ve shodném období v roce 2019. To je vidět jak na mapě světa, Evropy, tak ČR.

Pokles NO2 v ČR jako důsledek opatření?

U České republiky ale vzhledem k velikosti území musíme být opatrní s hledáním příčin poklesu. Nemusí se nutně jednat o pokles v důsledku opatření proti šíření nákazy koronavirem, může se jednat o vliv meteorologických podmínek a celkové změny počasí typickou pro toto období (oteplování, prodlužování dne), což mj. vede ke změnám koncentrací přízemního ozonu, jehož koncentrace s koncentracemi NO2 také souvisí.

Nejpravděpodobnějším scénářem je, že se jedná o kombinaci všech zmíněných vlivů, v tuto chvíli nedokážeme jednotlivé vlivy přesně kvantifikovat.

Bližší zhodnocení potenciálního vlivu provede ČHMÚ až po skončení opatření a to i s ohledem na meteorologické podmínky (především ventilační index), naměřenou intenzitu dopravy a další faktory, s využitím především dat naměřených pozemními stanicemi imisního monitoringu.

Foto: ilustrační/ redakce archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn