V Praze právě proběhl seminář Nákup energie v organizacích veřejné správy

V úvodu hovoří Karel Plzák, manažer pro veřejný sektor a klíčové zákazníky Amper Market, a.s., o faktorech ovlivňujících cenu energie ve veřejné zakázce a o tom, jak nakupovat v době, kdy cena energií roste a neklesá.

Karel Plzák zmiňuje, že nárůst ceny elektřiny jen za 10 měsíců roku 2018 byl 70 %. Zemní plyn zaznamenal také navýšení ceny, nicméně to bylo krátkodobého charakteru. Nákup elektrické energie se řídí v daný moment podle podmínek VZ.

Nákup energie ovlivňuje mimo jiné rychlost rozhodnutí. Mezi další faktory ovlivňující cenu energie ve veřejné zakázce patří např. zadávací lhůta, která zajišťuje kromě jiného předcházení dohod mezi uživateli. Dalším faktorem je Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a Přidávání odběrných míst. U posledně jmenovaného je riziko, že mohou být přidána jakákoli odběrná místa (jakkoli velká), což může některé dodavatele odradit.

U postupného nákupu zadavatel nakupuje objem komodity na části = tzv. tranše. K typům přirážek u postupného nákupu říká Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energie: „Aditivní formule naprosto převažuje. Stává se standardem pro stále menší a menší odběratele.“

„Jako problém vidím to, že dozor nad společnostmi, které provádějí výběrová řízení, přísluší České obchodní inspekci.“

Stanislav Loutchan z Energetického regulačního úřadu objasňuje problematiku ochrany zákazníka na energetickém trhu.

V roce 2017 OPOS řešil celkem 11 788 podnětů, které byly vyřešeny převážně ve prospěch spotřebitele.

Práva zákazníků vyplývají z právních předpisů, z uzavřené smlouvy, ze Všeobecných obchodních podmínek dodávky (dále jen „VOP“). Zákazník si může např. svobodně zvolit obchodníka s elektřinou nebo plynem, nikoli však distributora.

K výběrovým řízením Stanislav Loutchan podotýká: „Jako problém vidím to, že dozor nad společnostmi, které provádějí výběrová řízení, přísluší České obchodní inspekci. Jak to bude řešeno v novele energetického zákona, to zatím nevím.“

„Práva spotřebitele budou hodně posílena.“

V závěru tohoto bloku upozorňuje Jiří Gavor, že bude zásadně změněn typ paragrafu 11, a to v zájmu zvýšené ochrany spotřebitele. „Práva budou hodně posílena,“ sděluje Gavor, „17.4. to má být předloženo jako přílepek k novele zákona o ochraně spotřebitele. Teď je situace značně nepřehledná. Vaše práva budou určitě posílena.“

Příklady z praxe týkající se smluvních vztahů při nákupu energie prezentuje Milan Vich, energetický manažer z Pardubického kraje.

Stav smlouvy s dodavatelem energií ovlivňuje možnosti energetického managementu z hlediska operativy. Tyto aspekty jsou velmi důležité a je třeba nadefinovat si je do poptávky nebo při uzavírání smlouvy. „To jsou věci, které je třeba nějakým způsobem ošetřit,“ říká Milan Vich a dodává: „dojdete k závěru, že dodavatel energie by pro vás měl být partner, který vám pomůže řešit také distribuci a systémové služby.“

Ve smluvním vztahu s dodavateli energií si mohu nadefinovat např.:

Chci platit měsíčně dle spotřeby, ne zálohově
Chci elektronickou fakturaci
Chci sdílet faktury
Pokud víme, že máme nový projekt, který úzce souvisí se stávajícím, chci spolupráci na novém projektu

Miroslav Šafařík, ředitel PORSENNA, o.p.s., informuje o přípravě zakázky, konkrétně o práci s daty pro nákup energie. „Celý proces by bylo možné automatizovat kompletně,“ říká Šafařík. To znamená, že veškerá data by mohla fungovat pouze elektronicky, a to od dálkových odpočtů až po nákup energií. Šafařík rovněž zmiňuje důležitost elektronického nastavení práce s fakturami. Současný systém ručního zařazování zatím velmi brzdí práci energetického manažera. Vize je taková, že fakturační systém by měl být digitální, automatizovaný, sjednotila by se forma atd.

Po novelizaci energetického zákona se některé detaily promítnou i do fakturační vyhlášky, která v současné době např. nedefinuje elektronickou čitelnost faktury.

„Vy, jako odběratel, nesete riziko vzrůstu ceny.“

O často se vyskytujících problémech při PXE aukcích pro města a obce a o tom, jak správně nakupovat energie, hovoří David Kučera, generální sekretář/ CEO, Power Exchange Central Europe, a.s.

„U veřejného sektoru je základním kriteriem cena, ta je rozhodující. Díky legislativě o tom nemá asi cenu polemizovat,“ uvádí Kučera a dodává, že klíčová je důvěryhodnost vašich dodavatelů. „Vy jako odběratel nesete riziko vzrůstu ceny,“ upozorňuje Kučera. Při růstu ceny je dodavatel pod tlakem, v krajním případě může dojít až k riziku bankrotu. Vy pak musíte relativně rychle uspořádat řízení na nového dodavatele. A s růstem ceny poroste i vás účet.

Zkušenosti Kraje Vysočina s pořizováním energie prostřednictvím otevřené veřejné zakázky představuje Václava Kotrbová z Odboru analýz a podpory řízení Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Při časovém porovnání nákupu VZ/A a KB u Burzovního obchodu (BO) při otevřeném zadávacím řízení je třeba uvažovat s cca. 78 dny. U veřejné zakázky v otevřeném zadávacím řízení s elektronickou aukcí je to cca. 114 dní. Tedy mimo jisté administrativní zátěže je nutné počítat i s delší časovou náročností. Pro veřejnou zakázku hovoří menší administrativní náklady (není třeba platit dohadce, burzovní poplatky), může se přihlásit jakýkoli kvalifikovaný dodavatel (na burze nemusí soutěžit všichni). Proti stojí zejména větší časová náročnost a obava o dostatečný počet soutěžících.

Jak probíhá nákup energie pro město Tábor formou postupného nákupu vysvětluje Ondřej Semerák, jednatel Bytes, s.r.o.

Pořizování energií probíhá

a) formou volného nákupu

Zakázky dle zákona

a) VZ – výběrové řízení

b) Nákup na Českomoravské komoditní burze Kladno (finanční náročnost se pohybuje v řádu korun na nakoupenou MWh)

c) Metoda postupného nákupu

Bytes zabezpečuje pro město Tábor nákup energií – plynu, elektrické energie postupným nákupem na burze s vysoutěženým koeficientem. Nákup prostřednictvím firmy Ensytra s.r.o. je organizován formou veřejné zakázky.

Nákupní metody, konkrétně nákup prostřednictvím komoditních burz a otevřenou veřejnou zakázku, porovnává Jaromír Hrubý, ředitel odboru elektrotechniky a energetiky Správy železniční dopravní cesty. Jak uvádí, z celkového pohledu možností jsou oba způsoby (nákup elektřiny od dodavatele – otevřené řízení a nákup prostřednictvím komoditní burzy - s ohledem na vysoutěžení přímo ceny a vysoutěžení metodou postupného nákupu) rovnocenné.

U soutěže na cenu upozorňuje na možné riziko. „Postupná fixace je jediná rozumná alternativa,“ objasňuje Hrubý a k nárokům na dodavatele uvádí: „obchodník musí být bezpečný, renomovaný a musí svým závazkům dostát.“

Jedním z důvodů, proč Českomoravská komoditní burza Kladno neuvádí na svých stránkách dodavatele, je snaha zabránit vzniku kartelových dohod, dodává při diskuzi z pléna Radim Dočekal za ČKB Kladno. V diskuzi se dále zmiňuje stabilita subjektů. Jiří Gavor vysvětluje, že na trhu funguje 80 licencovaných subjektů, přičemž zhruba prvních deset až dvacet, to jsou skutečně stabilní subjekty.