Reklama

9. 10. 2019  |  Zpravodajství  |  Autor: Hana Tomášková

To, co tady je, je země zázraků pro skládkařskou lobby, zaznělo v Brně na MSV

V rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se koná také Den České asociace oběhového hospodářství. Hlavním tématem dne je Cirkulární průmysl v České republice.

V roce 2035 by se mělo na skládky ukládat 10 % z dnešního množství odpadu,“ říká Miloš Kužvart, ředitel ČAObH a dodává: „My víme, že v tom časovém horizontu to možné je.“

Základní problém, na který naráží všichni, kteří se zabývají recyklací, je fakt, že regranulát prohrává. „Je dražší. Současné ekonomické uspořádání je naprosto neudržitelné,“ konstatuje Miloš Kužvart. Likvidujeme svůj kapitál a nazýváme to příjmem.

Aby se recyklace (investičně i provozně) vyplácela, musí do určité míry nastoupit veřejná podpora využívání recyklovaných výrobků. V této souvislosti Miloš Kužvart zmiňuje inovační paradox. Když srovnáme naši ekonomiku s ekonomikou americkou nebo čínskou, tak tam se veřejné prostředky převádí velmi rychle do praxe.

 

Jsme v třídění velmi dobří, ale chybí nám ta koncovka.“

 

V dnešní době už i velmi náročný klient přijímá do svých provozů recyklovaný plast. To je něco, co ještě před zhruba deseti lety nebylo obvyklé. Kvalita recyklátu se kritizovala, dnes se však třídí natolik kvalitně, že stabilita procesu je jistá a recyklát je možné bez obav využít.

 

Dotační podpora a investice

Musím pochválit MPO za program Expanze,“ upozorňuje Kužvart na program, který podporuje malé a střední podniky formou zvýhodněných úvěrů a záruk. Nově z něj bude možné financovat také projekty, které souvisejí s materiálovým a energetickým využitím odpadů.

Paradoxem však je, že v České republice se spíše dosud objevují žádosti na začátek procesu, sběrné dvory apod. a ne na tu koncovku,“ poukazuje Miloš Kužvart na nedostatečný zájem o zpracování odpadů.

Podle různých odhadů je kapacita skládek v České republice cirka 17 let,“ uvádí Kužvart, „Každopádně už tu nehovoříme o dlouhé době. Znejistili jsme investiční prostředí, podnikatele. Oni počkají nejméně do roku 2028-29.“

To, co tady je, je země zázraků pro skládkařskou lobby,“ říká Miloš Kužvart, „Nejlevnější je něco nasypat do krajiny. Recyklace se musí vyplácet, je nezbytné zavádět ekonomické pobídky, aby se výrobky z recyklátů staly i ekonomicky přijatelné, když ne rovnou atraktivní.​“

 

Chemická recyklace

Chemická recyklace, tzv. ChemCycling je jednou z možností řešení problému využívání odpadů z plastů. Nejvýznamnější výhodou této recyklace jsou poměrně nízké nároky na čistotu vstupní suroviny. 

Miloš Kužvart zdůraznil na závěr také význam vzájemné spolupráce České asociace oběhového hospodářství a Svazu chemického průmyslu ČR.

 

Foto: Petr Jarolímek

 

 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI