Teplárna Písek, a. s., spustila kogenerační jednotku s nejvyšší účinností v České republice, která pokryje přibližně pětinu roční dodávky teplárny pro město. Investice za 200 milionů korun má díky společné výrobě elektřiny a tepla přispět k dlouhodobé stabilitě ceny pro odběratele. Jednotka o elektrickém výkonu 5,1 megawattu a tepelném výkonu 5,2 megawattu je prvním zařízením této velikosti instalovaným v české teplárně s maximální účinností 96,1 procenta.
Umožňuje vyrábět teplo i elektřinu s minimálními ztrátami, nižšími náklady i emisemi. Podle propočtů investice povede ke snížení emisí CO2 o 25 procent. Efektivnější společná výroba elektřiny a tepla zároveň sníží provozní náklady. „Kogenerační jednotka je důležitou součástí energetického mixu Teplárny Písek a nahrazuje část výroby z uhlí. Doplňuje kotle na uhlí a dřevní štěpku i využití tepla z bioplynové stanice. Projekt ukazuje, že můžeme část výroby z uhlí úspěšně nahradit vysoce účinným plynovým zdrojem,“ uvedla Andrea Žáková, ředitelka Teplárny Písek.
Teplárna plánuje zdroje během roku kombinovat podle počasí, potřeby odběratelů a provozních podmínek. Velkou výhodou nové kogenerační jednotky je dosažení plného výkonu během několika minut. Teplárna tím může rychle reagovat na prudké ochlazení i odběrové špičky a v kombinaci s akumulačními nádržemi udržovat stabilní teplotu v rozvodech. Jednotku chce firma využívat také v teplejší části roku, kdy není třeba naplno provozovat velké kotle. Její rychlý náběh navíc rozšíří možnosti reakce při výpadku jiného zdroje a přispěje ke spolehlivějšímu provozu soustavy.
Součástí projektu jsou čtyři zásobníky teplé vody s akumulovanou energií 60 MWh, jejich celkový objem činí jeden milion litrů vody. Slouží jako zásoba tepla: pokud teplárna vyrobí více tepla, než síť právě potřebuje, může ho uložit a využít později. Zásobníky tak pomáhají sladit výrobu s potřebami domácností a dalších odběratelů a omezují nutnost měnit výkon zdrojů při každém krátkodobém výkyvu spotřeby. „Možnost ukládat teplo dovolí teplárně lépe plánovat provoz také podle aktuálních cen zemního plynu a elektřiny na trhu. I tato flexibilita, společně s nižšími náklady na emisní povolenky a efektivnější výrobou tepla a elektřiny, přispěje ke stabilizaci ceny tepla pro konečné odběratele,“ konstatoval Michal Čapek, starosta města Písku, které je jediným akcionářem Teplárny Písek.
Téměř polovinu investice do kogenerační jednotky pokryly dotace z programu HEAT Modernizačního fondu a z dalších zdrojů Evropské unie. Teplárna Písek využívá dotační podporu dlouhodobě. V posledních letech takto spolufinancovala například investice do přeměny parovodu na horkovod, postavila kotel na biomasu a začala využívat odpadní teplo z bioplynové stanice. Dotace na projekty za posledních 10 let dosáhly výše téměř 260 milionů korun.
„Když mluvíme o odchodu tepláren od uhlí, lidi zajímá hlavně to, jestli budou mít doma spolehlivě teplo a kolik za něj zaplatí. V Písku má nový zdroj pokrýt zhruba pětinu dodávek tepla, a přitom bude vyrábět i elektřinu. Teplárně to pomůže držet náklady pod kontrolou, což je pro cenu tepla zásadní. A těší mě, že hlavní část práce odvedly české firmy,“ řekl ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda vlády Karel Havlíček.
Na realizaci kogenerační jednotky se podílely především české firmy. Generálním dodavatelem byla společnost GENTEC CHP. „V Písku dnes uvádíme do provozu jednu z největších kogeneračních jednotek, které jsme dosud dodali na český trh. Jednotka s motorem Bergen má elektrický výkon 5,1 MW, tepelný výkon 5,2 MW a celkovou účinnost přes 96 procent. Projekt jsme realizovali na klíč – vedle samotné kogenerační jednotky a akumulace tepla jsme zajistili také veškeré stavební a montážní práce,“ zmínil majitel společnosti GENTEC CHP Václav Klein a dodal: „Projekt ukazuje, jak mohou české teplárny postupovat při své transformaci a odklonu od uhlí. Kogenerace umožňuje současně snižovat emise, vyrábět elektřinu a teplo a zajistit spolehlivé dodávky energie. Flexibilní provoz navíc umožňuje reagovat na potřeby energetické soustavy a přináší teplárnám nové ekonomické příležitosti díky zapojení do agregace flexibility.“
Dalšími firmami zapojenými do projektu byly například společnosti ZAT, QUBA, BAEST, Ptáček, Vzduchotechnika a klimatizace CZ Brno, Stavby Complet, SFCE, PEMA Kompresory, ELG-ELECTRIC, Lepič atd. Investice je součástí dlouhodobé strategie Teplárny Písek, která počítá s postupným odklonem od uhlí. V plánu výroby pro rok 2027 má uhlí představovat přibližně 29 procent výroby tepla určeného k dodávce, přičemž v roce 2025 to bylo zhruba 57 procent. Nový zdroj může snížit spotřebu uhlí cca o 10 000 tun ročně. Podíl nové kogenerační jednotky na výrobě tepla má ve výhledu na rok 2027 činit přibližně 20 procent.
Teplárna do budoucna připravuje další modernizaci zdrojů a rozvodů tepla. Počítá například s možností doplnit kogenerační jednotku o druhý zdroj – o jeho pořízení a termínu rozhodnou technické a ekonomické podmínky. Zároveň bude postupně obnovovat přibližně 300 kompaktních předávacích stanic, které vlastní a provozuje. Nová kogenerační jednotka je již z výroby připravena na využití vodíku i dalších nízkoemisních plynů. Investice proto není vázána pouze na zemní plyn a je tak připravena na budoucí přechod k čistějším palivům.
Teplárna Písek, a. s., zajišťuje výrobu a dodávky tepla pro město Písek. Zásobuje 567 odběratelů, například školy, úřady, kulturní dům, obě divadla, galerii Sladovna, knihovnu či plavecký bazén a zimní stadion a také přibližně 8 500 bytů. Průběžně modernizuje své zdroje i rozvodnou soustavu a při výrobě tepla využívá moderní technologie. Její energetický mix zahrnuje uhlí, dřevní štěpku, zemní plyn a teplo z bioplynové stanice. Jediným akcionářem společnosti je město Písek.






































Komentáře