Podle posudku odborníků hrozilo stromům na Květnovém náměstí uhynutí, protože jílovité podloží v této oblasti bránilo odtoku dešťových vod a způsobovalo zahnívání kořenů. Projekt rekonstrukce náměstí byl doplněn o projekt hospodaření s dešťovou vodou se zaměřením na zlepšení možností vsakování a retence dešťových vod s možností zalévání zeleně na náměstí. Součástí projektu byla výměna nepropustných povrchů za propustné umožňující vsakování srážkových vod. Dále došlo k vybudování dešťové kanalizace, zasakovacích pásů a drenážních potrubí pro odvod dešťových vod do podzemních nádrží s čerpáním do rozvodů závlahové vody.
„Cílem projektu bylo hospodaření s veškerou dešťovou vodou spadlou na celé povodí Květnového náměstí, spolu s jímáním srážkové vody spadlé na střechy budovy obecního úřadu,“ uvádí Bohumil Řehák, starosta obce Průhonice, „Povrch náměstí je vydlážděn dlažbou z přírodní žuly s otevřenými spárami pro snadnější vsak dešťové vody a voda, která se nestačí vsáknout je pomocí podélných roštů odváděna do dvou akumulačních nádrží. Každá nádrž má aktivní objem 13 m3 a teprve po naplnění těchto nádrží, při intenzivním dešti, jsou přepadem naplněné další dvě retenční nádrže s regulovaným odtokem do dešťové kanalizace. Voda z akumulačních nádrží je pomocí kalových čerpadel přiváděna do tří výtokových stojanů s možností napojení hadic a je používána jako závlahová voda pro stromy a záhony na náměstí.“
Obec podala žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, která je zaměřena na Životní prostředí a klimatické změny, předmětem žádosti bylo hospodaření s dešťovou vodou a výměna povrchů. „Projekt Rekonstrukce Květnového náměstí byl dokončen 31.8.2019 a je již také zkolaudovaný,“ říká Bohumil Řehák.
Informační zpravodaj Státního fondu životního prostředí ČR Priorita z března 2019 se věnuje hospodaření s dešťovou vodou. Časopis uvádí, že celkové způsobilé výdaje na rekonstrukci činily 13 965 065 korun, z toho příspěvek z evropských fondů dosáhl 8 379 039 korun. „Doúčtování uznatelných nákladů dotace není ještě uzavřené a vše ostatní jsme platili z vlastních prostředků. Na další hodnocení projektu je v současné době velmi brzy,“ konstatuje Bohumil Řehák.
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) podporuje mnoho způsobů, kterými obce mohou lépe zadržovat srážkovou vodu. „V dotační výzvě, pro kterou se vžil název „velká Dešťovka“, jsou připraveny peníze z evropských fondů na projekty nad 200 tisíc korun, které podpoří lepší využívání srážkové vody a umožní eliminovat riziko povodní,“ říká Lucie Früblingová, tisková mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR.
Peníze mohou obce použít například na vybudování podzemních vsakovacích zařízení, retenčních nádrží, zasakovacích pásů, poldrů, výstavbu zelených vegetačních střech nebo jednoduše na přeměnu nepropustných povrchů v propustné (například u parkovišť). „Částka, kterou evropské fondy na taková opatření přispějí, dosahuje až 85 % z vynaložených nákladů na projekt,“ informuje Lucie Früblingová, „Obce si mohou sáhnout také na dotaci na zakládání zeleně včetně vodních prvků, které rovněž pomáhají k udržení vody v krajině.“
Dotaci je možné získat i na budování tůní a mokřadů, revitalizaci vodních toků a zvýšení jejich retenčního potenciálu. „S podáním žádostí by radnice neměly váhat,“ upozorňuje tisková mluvčí, „Dopady klimatické změny jsou stále citelnější a aktuálně nabízená finanční podpora z EU fondů jim pomůže významně eliminovat budoucí rizika.“
Foto: zdroj Průhonice/ Oliver Beneš
Komentáře