Jiří Paul je místopředsedou výboru CzWA (Asociace pro vodu ČR, z.s.). CzWA sdružuje odborníky, společnosti a instituce s hlavním cílem dosažení efektivního a udržitelného rozvoje v celé oblasti vodního hospodářství a ochrany vodního prostředí.
Vodní zdroje České republiky jsou prakticky zcela závislé na atmosférických srážkách, téměř všechna voda odtéká z území do sousedních států. Zadržování srážkové vody je proto klíčové a efektivní hospodaření s vodou velmi důležité.
V poslední době znovu zaznívají názory, že k řešení problematiky sucha pomůže omezení spotřeby vody v domácnostech. Jak se na to dívá CzWA?
To není úplně přesné. Výroba pitné vody nikterak zásadně nezapříčiňuje sucho. Není to tak, že bychom "vypíjeli" krajinu. Spíše sucho může ohrozit zásobování pitnou vodou zejména v lokalitách závislých na místním nebo jediném zdroji vody. Řešení problematiky sucha je mnohem komplexnější a týká se zejména změny hospodaření na zemědělské a lesnické půdě a návratu pestrosti do krajiny, podpory zadržování vody v krajině.
Současné problémy se suchem ale zároveň motivují k hledání alternativních zdrojů vody, např. zadržování dešťové vody k zálivce zahrady, což v konečném důsledku sníží spotřebu pitné vody.
ČR není ve spotřebě vody nijak nadlimitní, naopak jsem slyšela, že je potřeba jisté množství vody k pravidelné údržbě apod. Jak to tedy je?
To máte pravdu, třeba ve Švýcarsku, Itálii a Portugalsku je spotřeba na osobu více jak dvojnásobná. U nás je to zhruba 90 l na osobu za den. Ale ještě v roce 1989 to bylo 170 litrů. Část vyrobené vody se opravdu k zákazníkům nedostane. Tento ukazatel ale také dramaticky poklesl. Dříve to byla celá třetina, dnes se pohybujeme pod 19 %. Je to většinou voda, která unikne při haváriích vodovodů. Jednotky procent pak skutečně tvoří voda použitá na technologické účely, jako jsou proplachy vodovodů, mytí vodojemů a podobně.
Každopádně je dávno pryč doba plýtvání s vodou, prakticky všechny odběry jsou měřené a dobří provozovatelé trvale hlídají ztráty na vodovodech. Čím dál častěji se diskutuje možnost zavedení více tarifů, jako je např. v Izraeli. Základní a běžná spotřeba by byla za přijatelnou cenu, odběry navíc by byly výrazně dražší.
Je přepych například využívání pitné vody k splachování? Jaký by byl důsledek, kdyby se pitná voda obecně ke splachování nepoužívala?
Používání pitné vody i ke splachování je zčásti důsledkem vodního blahobytu, ve kterém jsme dosud žili, tedy že jsme, na rozdíl třeba od jihoevropských zemí, nebojovali dosud plošně s nedostatkem vody. Částečně je to způsobeno vysokým hygienickým standardem. Nezabezpečená voda ke splachování je potenciálním rizikem, pro její použití je nutné nastavení bezpečných podmínek ze strany odpovědných orgánů
K využívání jiných zdrojů vody pro účely např. splachování jako civilizace jednoznačně směřujeme. V nejbližší budoucnosti se ale bude jednat o jednotlivé případy na úrovni budov nebo sídlišť, a to zejména u novostaveb. Pro užitkové účely je vhodná voda dešťová nebo tzv. šedá voda, což je voda z koupání a sprchování. Lze také využít recyklovanou vodu, tedy dostatečně vyčištěnou již jednou použitou. Znamená to ale dvojí rozvody v domácnosti a technologii pro úpravu vody. Jak dešťovou tak šedou vodu je nutné před skladováním a použitím upravit.
Rozvoj využívání jiné než pitné vody u nás zatím brzdí absence příslušné legislativy a dlouhá návratnost. Ve srovnání se současnými cenami pitné vody je ta užitková zatím příliš drahá.
Foto: Jiří Paul archiv
Komentáře