Město Rotava v okrese Sokolov v Karlovarském kraji je dobrým příkladem toho, jak může komunitní energetika fungovat i v podmínkách menšího sídla. Rotava se zhruba 3 100 obyvateli dlouhodobě hledá způsoby, jak posílit energetickou soběstačnost a snížit provozní náklady veřejných budov.
Jeho projekt komunitní energetiky je založen na komplexní integraci střešních fotovoltaických elektráren (FVE) a zároveň nabízí širší odborný kontext k použitým technologiím a postupům jejich zavádění. Výsledkem je promyšlený systém, který propojuje obnovitelné zdroje, efektivní technický management a vysokou ekonomickou efektivitu — a to bez nutnosti použití bateriových akumulátorů.
„Naše energetická komunita jasně ukazuje, že i menší město s omezenými zdroji může s jasnou vizí a odborným přístupem dosáhnout špičkového technického řešení. Projekt podpořil ekonomiku města, posílil ochranu životního prostředí a zvýšil soběstačnost veřejné infrastruktury. Věřím, že se stáváme inspirací pro další obce v České republice,“ uvádí Michal Červenka, starosta Rotavy.
Technické řešení komunitní energetiky v Rotavě
Rotavský komunitní energetický systém kombinuje decentralizovanou výrobu elektřiny s její interní distribucí mezi obecní objekty. Základem jsou tři střešní fotovoltaické elektrárny umístěné na městském úřadu, základní škole a úpravně vody. Jejich celkový výkon činí 121,05 kWp a očekávaná roční výroba dosahuje 111,4 MWh. Každá FVE je samostatná a připojená k hlavnímu rozvaděči konkrétní budovy. Vyrobená elektřina primárně pokrývá vlastní spotřebu objektů; přebytky pak putují do dalších obecních zařízení, například do čističky odpadních vod, hasičské zbrojnice, mateřské školy či domu s pečovatelskou službou.
Důraz je kladen na maximalizaci vlastní spotřeby. Město využívá software pro energetický management i úpravy v distribuční infrastruktuře. Projekt záměrně nepočítá s bateriovými úložišti, což zvyšuje jeho efektivitu i ekonomickou návratnost v reálném čase. Odběrná místa jsou sloučena do jedné sdílené infrastruktury, aby bylo možné optimalizovat energetické toky mezi jednotlivými objekty. FVE na městském úřadu a základní škole byly zároveň navrženy s ohledem na maximální využití střech a budoucí rozšíření sdílené skupiny — například o plánovaný bytový dům se sedmi odběrnými místy.
Přínosy projektu pro městskou infrastrukturu
Zvolený model komunitní energetiky městu přinesl konkrétní environmentální i ekonomické efekty. Ročně dochází ke snížení emisí CO₂ o 95,8 tuny a spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů klesla o 289,5 MWh. Díky efektivnímu energetickému řízení a decentralizované výrobě elektřiny se zároveň zvýšila energetická soběstačnost městských objektů a podařilo se snížit provozní náklady — a to bez nutnosti investovat do nákladných akumulačních systémů.
Tyto výsledky mají význam nejen z hlediska udržitelnosti, ale také v kontextu finančních možností menších měst a obcí, pro které jsou obdobné projekty často klíčem k dlouhodobé stabilitě.
Technické prvky a řízení komunitní energetiky
Decentralizovaná výroba elektřiny prostřednictvím střešních fotovoltaických elektráren bez použití akumulačních zařízení je dnes v menších obcích zřetelným trendem. V Rotavě je tento model dále posílen centralizovaným softwarovým řízením, které optimalizuje odběrové křivky, minimalizuje přetoky do distribuční sítě a zajišťuje efektivní rozdělení vyrobené energie mezi zapojené objekty.
Město plně využilo právní rámec pro sdílení elektřiny prostřednictvím aktivního zákazníka, což přineslo nejen technologické zlepšení, ale především výrazné organizační inovace. Projekt má navíc vysokou míru přenositelnosti: stejné principy lze s úpravami aplikovat v dalších obcích, městech, ale i v bytové výstavbě nebo u menších podnikatelských subjektů.
Inspirace z dalších úspěšných projektů
Na mapě dobré praxe OBEC 2030 najdeme řadu projektů, které ukazují, že model komunitní energetiky je dobře přenositelný i do rozdílných podmínek. Příkladem je Červená Voda, kde vznikl komplexní systém propojující fotovoltaiky na obecních budovách, energetický management a úpravu rozvodů. Obec si díky tomu zajistila stabilnější provoz a výrazné snížení nákladů na energie napříč veřejnými objekty.
Dalším inspirativním případem je Suchá Loz, kde spolek ENERKOM Slovácko vybudoval jeden z nejprogresivnějších systémů sdílení elektřiny v Česku. Projekt jde nad rámec běžného obecního řešení a zapojuje také místní občany, čímž ukazuje možnosti širší komunitní participace. A v Libňatově se podařilo zvýšit energetickou soběstačnost obecní prodejny. V malé obci představuje tento objekt klíčovou službu, a zajištění jeho nízkonákladového provozu pomocí lokální výroby energie má pro místní komunitu přímý praktický dopad.
Tyto příklady potvrzují, že decentralizovaná energetika a účinný komunitní management nejsou vyhrazeny velkým městům nebo regionům s robustními rozpočty. Naopak mohou být zásadním nástrojem pro rozvoj periferních oblastí, kde každá úspora i zvýšení soběstačnosti hrají významnou roli.
Komentáře