V době, kdy mnohé domácností stále řeší povinnou výměnu starých kotlů na tuhá paliva, roste zájem o alternativní zdroje vytápění. Kapalný propan nabízí čisté spalování, nízké emise a možnost energetické soběstačnosti i tam, kde chybí připojení k distribuční síti. Jaké jsou náklady na přechod a komu se taková investice vyplatí?
Díky nezávislosti na distribuční síti se propan uplatňuje hlavně tam, kde není dostupný zemní plyn. „V některých okresech nemá možnost připojení k distribuční soustavě 70 až 80 % obcí,“ upozorňuje Jiří Karlík z Primagasu. V případech, kdy by bylo nutné budovat novou přípojku zemního plynu, může být instalace zásobníku na propan ekonomicky výhodnější.
Přechod na propan zahrnuje několik investic. Největší položkou je zásobník, který si domácnost může pořídit, nebo si jej pronajmout od dodavatele. Pronájem bývá levný a zahrnuje servis i revize. Někteří dodavatelé navíc nabízejí příspěvek pro nové odběratele – až 35 000 Kč, což může snížit počáteční náklady o více než 40 %. I tak je třeba počítat s investicí přes 80 tisíc korun včetně projektové dokumentace, povolení a instalace.
Další položkou je plynový kotel. Úprava kotle na spalování propanu je jednoduchá a cenově dostupná. „V nejprodávanějším segmentu 18–25 kW se cena kotle pohybuje kolem 50 000 Kč,“ uvádí Michal Řezanina z Thermony. Verze s integrovaným zásobníkem teplé vody stojí zhruba 75 000 Kč.
Propan má díky nezávislosti na sítích široké využití i v ostrovních systémech. Příkladem je domácnost ve Středočeském kraji mimo dosah distribuční sítě, kde kombinace fotovoltaiky, zásobníku propanu a krbových kamen zajišťuje plnohodnotný provoz domu. Propan zde slouží i k vaření.
V některých projektech se propan využívá také jako palivo pro záložní zdroj energie. Plynové elektrocentrály mají nižší provozní náklady než dieselové a fungují automaticky. „Generátor udrží solární systém funkční i v zimě. Aktivuje se signálem z bateriového úložiště a během desítek vteřin dodává plný výkon,“ popisuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen.
Hybridní systémy kombinující FVE, baterie a plynový generátor se osvědčují i v horských oblastech. „Na horské chatě v Nízkých Tatrách dokáže zásobník o objemu 4 850 litrů zajistit provoz generátoru až na 194 dnů,“ dodává Koníček. V kombinaci se solární energií je tak možné dosáhnout celoroční energetické soběstačnosti.
Komentáře