Rok 2022 byl s průměrnou teplotou 9,2 °C a s odchylkou +0,9 °C od normálu 1991–2020 nadnormální [0], +1,7 °C od normálu 1961–1990, a je tak dalším „teplým“ rokem v řadě.
Teplota, srážkový úhrn, výstrahy
Od roku 1996 zaznamenáváme v Česku pouze roky normální a v různém stupni nadnormální. Teplotní odchylka od normálu 1991-2020 v jednotlivých měsících kolísala od +3,2 °C v únoru až po −2,1 °C v dubnu.
Roční srážkový úhrn 632 mm zařazuje rok mezi roky srážkově normální (normál za období 1991−2020 je v Česku 684 mm). Nejvíce srážek, v průměru 101 mm, což bylo 123 % normálu, napadlo v Česku v červnu a nejméně, v průměru jen 16 mm, to je 35 % normálu, v březnu.
V průběhu roku bylo vydáno 159 výstrah a 116 informací o výskytu nebezpečného jevu, tj. celkem 275 výstražných informací.
Odtokové hledisko
Z odtokového hlediska byl rok 2022 různý v jednotlivých hlavních povodích i v průběhu roku. Celkově však všechna hlavní povodí vykazovala podprůměrné průtoky. V porovnání hlavních povodí byly zaznamenány relativně větší průtoky v Čechách, avšak i zde nebyly dosaženy hodnoty dlouhodobých průměrů.
Naopak celkově nejvíce podprůměrné hodnoty průtoků vykazovaly Morava a Dyje, u nichž roční průměrné průtoky odpovídaly přibližně polovině hodnoty dlouhodobých průměrů. Největší hodnoty průměrných měsíčních průtoků u hlavních povodí byly zaznamenány v září v povodí Vltavy (149 % QIX) a prosinci v povodí Vltavy (143 % QXII) a Olše (141 % QXII).
Hydrologické profily
Z hlediska počtu operativních hydrologických profilů, u nichž byl v roce 2022 indikován stav hydrologického sucha (to je průtok, který je v daném profilu dosažen nebo překročen průměrně 355 dní v roce), bylo jako hydrologicky nejsušší vyhodnoceno letní období (červen až srpen). Největší podíl profilů (ca 50 % všech hlásných profilů) indikujících hydrologické sucho byl v srpnu, a to 13. a 19. srpna, přičemž nejvíce profilů pod úrovní hydrologického sucha bylo v povodí dolního Labe a Ohře (až 65 % profilů). Oproti předchozímu roku 2021 byl počet profilů s indikací hydrologického sucha během roku 2022 výražně vyšší, v letních měsících v maximech až pětinásobně.
Povodně
V roce 2022 se v každém měsíci s výjimkou dubna, května, října a listopadu vyskytla odtoková událost s dosažením některého ze stupňů povodňové aktivity (SPA[1]). Významnější odtokové události, jak do velikosti kulminačních průtoků, tak do velikosti zasaženého území, byly na konci června a srpnu.
Podzemní voda
Stav podzemní vody v mělkém oběhu byl v roce 2022 celkově mírně podnormální[2] (84 %, KPr). Ročního normálního maxima (44 % KPII) dosáhla hladina v únoru. Poté hladina klesala a byla od března do června, kdy dosáhla nejhoršího stavu (94 % KPVI), silně podnormální. I přes další pokles hladiny až na roční mírně podnormální minimum (80 % KPVIII) v srpnu se stav od června do září zlepšoval. Hladina poté zůstala normální od září až do konce roku.
Situace však byla regionálně odlišná zejména v druhé polovině roku. V povodí horní a dolní Vltavy se v červenci stav zlepšil až na normální. Ke zlepšení stavu na normální na Moravě došlo v srpnu. Oproti tomu povodí Ohře a dolního Labe zůstávalo nadále mimořádně podnormální (97 % KPVIII). V průběhu září a října se situace zlepšila a na většině území s výjimkou mírně pod-normálního stavu v povodí Ohře a dolního Labe převládala normální hladina. V prosinci došlo k výraznému zlepšení stavu v povodí horní Vltavy na silně nadnormální a v povodí Berounky a dolní Vltavy na mírně nadnormální, povodí Ohře a dolního Labe zůstalo silně podnormální.
Vydatnost pramenů
Vydatnost pramenů byla v roce 2022 celkově silně podnormální (91 % KPr) a měla během roku podobný průběh jako hladina v mělkých vrtech. Ročního normálního maxima dosáhla vydatnost v únoru (41 % KPII). Poté se vydatnost zmenšovala do června, kdy dosáhla mimořádně podnormálního stavu (97 % KPVI). Poté se vydatnost, s výjimkou zvětšení v září na normální stav, zmenšovala až na roční silně podnormální minimum (87 % KPXI) v listopadu. V prosinci se vydatnost zvětšila na mírně podnormální. Situace však byla regionálně odlišná. Zatímco v povodí Ohře a dolního Labe trval mimořádně podnormální stav od dubna do prosince, v povodí horní a dolní Vltavy a Dyje byla vydatnost od června do prosince normální nebo nadnormální.
Hluboké vrty
U hlubokých vrtů pokračovalo sucho z minulých let. Nejvíce postižená byla oblast severočeské křídy, (skupina hydrogeologických rajonů 4) kde byla hladina mimořádně podnormální po celý rok. Stav ostatních hlubokých zvodní byl po celý rok převážně silně nebo mimořádně podnormální. Také stav nejhlubších zvodní (cenoman) byl celý rok silně nebo mimořádně podnormální. Pouze hladina hlubokých zvodní ve východních Čechách, na Moravě a v podkrušnohorských pánvích byla od ledna do března převážně normální nebo mírně nad-normální. Silně nadnormální byla naopak celý rok hladina v části cenomanu severočeské křídy (6B), který má výrazně víceletý režim. Celkově nejhorší stav nastal u hlubokých zvodní v červenci a v srpnu, kdy ve většině skupin hydrogeologických (hg) rajonů převládal silně nebo mimořádně podnormální stav (48 %, resp. 52 % objektů).
Imisní limity
Na základě neverifikovaných dat ze stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) lze konstatovat, že v roce 2022 byl překročen denní imisní limit[3] pro suspendované částice PM10, imisní limit pro maximální denní klouzavou 8hodinovou koncentraci přízemního ozonu (O3) a roční imisní limit pro suspendované částice PM2,5. Roční imisní limity pro PM10 a oxidu dusičitého (NO2)překročeny nebyly. Denní imisní limit PM10 byl v roce 2022 překročen na třech stanicích ze 134, a to na venkovské stanici Věřňovice (okres Karviná), dopravní stanici Ostrava-Českobratrská (hot spot) a na průmyslové stanici Ostrava-Radvanice ZÚ. Imisní limit pro maximální denní 8hodinovou koncentraci O3 byl překročen na dvou stanicích z 68, a to na regionálních stanicích Sněžník (okres Děčín) a Rudolice v Horách (okres Most). Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 byl překročen na pěti stanicích z 88 stanic, a to na průmyslových stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ, Ostrava-Přívoz a Ostrava-Hrušov a na městské stanici Rychvald (okres Karviná) a venkovské stanici Věřňovice.
Nejvyšší průměrná denní koncentrace PM10 (157 μg·m−3) byla naměřena na venkovské stanici Věřňovice, nejvyšší maximální denní 8hod. denní koncentrace O3 (177 μg·m−3) na předměstské stanici Praha 4-Libuš. Nejvyšší roční průměrné koncentrace PM10 (30 μg·m−3) i PM2,5 (23 μg·m−3) byly naměřeny na průmyslové stanici Ostrava-Radvanice ZÚ, nejvyšší roční průměrná koncentrace NO2 (40 μg·m−3) pak na dopravní stanici Praha 2-Legerova (hot spot).
V roce 2022 bylo vyhlášeno pět smogových situací, všechny z důvodu vysokých koncentrací O3 (jedna v červenci a čtyři v srpnu). V jednotlivých regionech převládala v roce 2022 velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší, přičemž její nejvyšší výskyt byl zaznamenán v Olomouckém kraji. Přijatelná kvalita ovzduší byla nejčastěji zaznamenána v Pardubickém kraji a zhoršená až špatná kvalita v aglomeraci O/K/F-M[4].
Uvedené hodnocení kvality ovzduší v návaznosti na meteorologické a rozptylové podmínky v ovzduší je předběžné. Vzhledem k procesu získání a zpracování odebraných vzorků je do článku zahrnuto pouze hodnocení PM10 a PM2,5, O3 a NO2. Ve všech případech se jedná o neverifikovaná data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) ČHMÚ a dalších dodavatelů imisních dat. Verifikované koncentrace naměřené na stanicích AIM a koncentrace naměřené na manuálních stanicích budou vyhodnoceny až v rámci tabelární a grafické ročenky ČHMÚ, která vychází vždy ve druhé polovině následujícího roku[5].
Více informací najdete zde.
[0] Hranice intervalů pro hodnocení normálnosti územní teploty vzduchu a srážek byly vypočteny z územních průměrů teploty vzduchu a srážek na území Česka takto – mimořádně podnormální (<Q2), silně podnormální (Q2 až Q10), podnormální (Q10 až Q25), normální (Q25 až Q75), nadnormální (Q75 až Q90), silně nadnormální (Q90 až Q98), mimořádně nadnormální (>Q98), kde Q je příslušný kvantil.
[1] Stupeň povodňové aktivity vyjadřuje míru povodňového nebezpečí. 1. stupeň – bdělost – nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. 2. stupeň – pohotovost – vyhlašuje příslušný povodňový orgán, když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň a v době povodně, když však ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. 3. stupeň – ohrožení – vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území.
[2] Stav hladiny v mělkých i hlubokých vrtech, stejně jako vydatnost pramenů, jsou hodnoceny pomocí indexu SGI (Vlnas, 2015), kdy je empirická měsíční křivka překročení (KPm) aproximována teoretickou distribuční funkcí. Analogicky je odvozena hodnota pro roční křivku překročení (KPr). Kategorie stavu podzemních vod: mimořádně, silně, mírně podnormální, normální, mírně, silně, mimořádně nadnormální jsou vymezeny pravděpodobností překročení 95, 85, 75, 25, 15 a 5 %. Hodnocení je prováděno pro jednotlivé objekty a souhrnně pro dílčí povodí, resp. skupiny hydrogeologických rajonů a je vztažené k referenčnímu období 1991–2010.
[3] Hodnota imisního limitu (IL) pro průměrnou denní koncentraci PM10 je 50 µg⋅m−3. Legislativa připouští na dané lokalitě maximálně 35 překročení hodnoty IL za rok, při vyšším počtu je denní IL považován za překročený.
Hodnota IL pro maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentraci O3 je 120 µg⋅m−3. Legislativa připouští na dané lokalitě v průměru za tři roky maximálně 25 překročení hodnoty IL za rok, při vyšším počtu je IL (max. denní 8hod. průměrná koncentrace) považován za překročený. Hodnota IL pro průměrnou roční koncentrace PM10 je 40 µg⋅m−3; hodnota IL pro průměrnou roční koncentrace PM2,5 je 20 µg⋅m−3; hodnota IL pro průměrnou roční koncentrace NO2 je 40 µg⋅m−3. (vše dle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v platném znění)
[4] Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek
[5] https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html
Komentáře