Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Ptáme se vodárenských společností II: Co mají dotčené obce dělat při nedostatku vody?

| autor: Hana Tomášková0

Ptáme se vodárenských společností II: Co mají dotčené obce dělat při nedostatku vody?

V minulém článku jsme řešili otázky lokálního sucha na Olomoucku, Prostějovsku, Zlínsku i v oblastech Příbrami, Sedlčan, Mníšku pod Brdy, Praze západ a Praze východ. Dnes se zaměříme na severní Čechy a Ostravsko.

Kolik území, které obsluhujete, bývá postiženo nedostatkem pitné vody?

Iveta Kardianová, ředitelka komunikace a marketingu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.:

Územně se toto obtížně vyjadřuje. Nejde o celek, ale o lokální problémy vyskytující se v malých lokalitách s podpovrchovými zdroji. Nedostatek vody v některých našich zdrojích potenciálně ohrožuje necelé 0,5 % námi zásobovaných obyvatel.

Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

V současnosti nemáme po deštivě vydatném období v květnu i červnu v regionu problém týkající se zdrojů pro výrobu pitné vody a jejich vydatnosti – platí to pro centrální (údolní nádrže v Beskydech a Jeseníkách) i lokální zdroje (těch provozujeme zhruba 40, jedná se o zdroje podzemní i povrchové vody). Zásobní prostory všech údolních nádrží v regionu, které jsou využívány pro vodárenské účely, jsou zcela naplněny. Čistě matematicky je v nich dostatek surové vody pro několik let naší výroby.

Vydatné deště nám způsobily spíše problémy u některých lokálních zdrojů povrchové vody především v Beskydech a Oderských vrších. Kvůli těžbě dřeva související s kůrovcovou kalamitou v moravskoslezském regionu byly odlesněny rozsáhlé plochy. Dřívější les dokázal na rozdíl od současných holin v případě prudkých dešťů část vody absorbovat a delší dobu zadržet, což v současnosti neplatí. Voda odtéká velmi rychle a s velmi vysokým zákalem z hor do údolí. To musíme operativně řešit v našich menších úpravárenských provozech, kterým to působí komplikace.

Opatření a manipulace
V souvislosti se suchem v roce 2015 a na začátku roku 2016 jsme připravili interní materiál – Plán manipulací pro zajištění dodávky pitné vody pro období sucha. Ten reflektuje, jakým způsobem využívat jednotlivé vodní zdroje, úpravny, akumulace a systém přivaděčů v případě problému v některé lokalitě v regionu, který zásobujeme. Vše samozřejmě s vědomím, že v západní části regionu je díky velikosti kaskády Slezská Harta a Kružberk v zásobách vždy několikanásobně více surové vody než v beskydských nádržích. Díky unikátnímu výrobnímu a distribučnímu systému Ostravského oblastního vodovodu je možné v případě potřeby do značné míry kompenzovat problémy s vydatností vodních zdrojů v jednotlivých částech regionu, které jsou na centrální systém napojeny. Jsme například schopni zásobovat východní část kraje pitnou vodou z jeho západní části, a naopak. To jsme si ověřili v druhé polovině roku 2015 a na začátku roku 2016.

Detailně sledujeme predikce na další období z hlediska srážek a je zřejmé, že na rozdíl od centrálních zdrojů v podobě nádrží, mohou při déle trvajícím suchu nastat problémy u citlivějších lokálních zdrojů.

V důsledku suchého období 2015/2016 a problémy s dostatečnou vydatností některých místních zdrojů jsme provedli detailní analýzu a identifikaci, které z lokálních zdrojů by mohly v budoucnu vykazovat problémy s vydatností. V návaznosti na to jsme začali řešit, zda by bylo technicky a ekonomicky možné a vhodné dané lokality napojit na centrální systém Ostravského oblastního vodovodu. V případě některých lokalit jsme začali pracovat na projekční části, z jakých podmínek by bylo možné daná místa na centrální systém připojit, v některých případech k tomu již došlo. Jedná se například o malé lokality v Podbeskydí nebo na Opavsku.

V jiných případech jsme se rozhodli z technických a ekonomických důvodů řešit situaci jinak (například posílením místních zdrojů a dalšími technickými opatřeními). Jedná se například o lokality v Podbeskydí nebo na Opavsku.



Co mají dotčené obce dělat při nedostatku vody?

Iveta Kardianová, ředitelka komunikace a marketingu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.:

Zatím obce v naší působnosti nemusí činit žádná opatření, protože se nám daří v ohrožených lokalitách udržet kontinuální dodávku vody zavážením vodojemů cisternami. V případě, že je v některé lokalitě pro nás již technicky a kapacitně obtížné zajistit potřebné množství vody ve vodojemech, žádáme obce o vyhlášení restriktivních opatření ve spotřebě vody (zákaz napouštění bazénů, zalévání zahrádek apod.)

Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

V námi zásobovaných oblastech máme plnou odpovědnost za zajištění dodávek kvalitní pitné vody v požadovaném množství všem odběratelům. Proto musíme v případě mimořádných událostí (ať již jde o sucho, nebo naopak povodňové stavy) manipulacemi na síti a přijetím dalších potřebných opatření zajistit, aby naši zákazníci nijak negativně situaci nepocítili.

Existují preventivní opatření, která by měla dodržovat ohrožená území?

Iveta Kardianová, ředitelka komunikace a marketingu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.:

Racionální uvažování lidí při spotřebě vody, případně zavedení restrikcí uvedených v předchozí otázce.

Marek Síbrt, mluvčí společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.:

Jednoznačně nejlepším řešením v moravskoslezském regionu je připojit co nejvíce lokalit na páteřní výrobní a distribuční systém Ostravského oblastního vodovodu tam, kde je to technicky možné a dává to ekonomický smysl. V případě, že se jedná o lokality, které nezásobuje v současnosti společnost SmVaK Ostrava, jde samozřejmě o svobodné rozhodnutí daných municipalit.

Foto: ilustrační/ redakce archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT