Budou se nové větrné a solární elektrárny stavět výhradně v tzv. akceleračních zónách? Jak budou tyto zóny vytyčeny? Jak bude chráněna příroda? A jak přesně má fungovat nový poplatek obcím za výrobu ve větrných elektrárnách? Odpovědi na tyto a další klíčové otázky naleznete níže.
Bude mít nový zákon vliv na rychlost povolování větrníků (a fotovoltaik)?
Doufáme, že ano. Nový zákon by měl být poslední z legislativních změn a novinek, doba pro získání všech povolení by se měla zkrátit na 2 roky, v tzv. akceleračních oblastech na 1 rok. Takové zkrácení je zásadní zlepšení oproti dosavadnímu stavu, kdy doba nutná pro získání všech povolení pro stavbu větrné elektrárny trvá 10 i víc let. Komora OZE nicméně není přesvědčena o zcela správném nastavení zkráceného procesu mimo akcelerační oblasti.
Potřebujeme dopracovat podzákonné předpisy či metodiky. Například obecnou metodiku, kdy je možné potvrdit veřejný zájem na výrobě energie z větru a větrnou elektrárnu povolit a kdy je naopak možné upřednostnit ochranu krajinného rázu a větrnou elektrárnu zakázat.
Pokud chceme zefektivnění povolování opravdu dotáhnout do zdárného konce, čeká nás mimo jiné rovněž změna metodického přístupu vč. nových kompenzačních opatření s ohledem na ochranu ptáků, netopýrů, letectví či radary po vzoru jiných evropských zemí s pozitivním přispěním například právě pro obranu.
Jste jako Komora OZE se zákonem spokojeni?
Zákon považujeme za další pozitivní krok ve zjednodušování povolování OZE. Po letech komplikovaného a zdlouhavého povolování v zákoně máme nebo výrazně posouváme přípravu nástrojů, které umožní stavět obnovitelné zdroje energie v přiměřeném čase. Oceňujeme zejména to, že zákon zrychluje povolovací procesy plošně, tedy nejen v akceleračních zónách. Stavět se totiž bude i mimo ně, což je klíčové pro významný rozvoj větrné (a solární) energetiky.
Zákon také přináší první legislativně ukotvený finanční benefit pro obce, na jejichž území budou obnovitelné zdroje vznikat.
Za slabší část zákona považujeme pravidla pro modernizace elektráren, tzv. repowering. Zákon sice zjednodušuje modernizaci obnovitelných zdrojů, ale věcně se dotýká pouze fotovoltaiky. To považujeme za nedostatečné jak z pohledu obnovitelných zdrojů, tak z pohledu státu, kdy pozorujeme nedostatečnou transpozici efektivního evropského přístupu plynoucího ze směrnice, či dobré praxe v jiných zemích. Komora OZE bude při další příležitosti navrhovat, aby zjednodušené podmínky platily pro všechny OZE, včetně větrných elektráren. I ty totiž při modernizaci využívají stávající infrastrukturu, čímž se zmenšují dopady na území i administrativní náročnost.
Samozřejmě budeme sledovat, jak se zákon uplatní v praxi. Jaká a jak rychlá bude implementace či vymezování akceleračních zón skrze územně plánovací dokumentaci státu, krajů a obcí. Ta totiž bude klást důraz na spolupráci všech zúčastněných – státu, samospráv (krajských i obecních) i investorů. Pokud jde o základní rámec, jehož je tento zákon součástí, je podle nás správný a dává Česku šanci dohnat ztracenou dekádu v rozvoji OZE.
Zrychlené povolování / akcelerační zóny
Co jsou to akcelerační zóny a jak pomáhají rozvoji OZE?
Akcelerační zóny jsou území předem částečně vyhodnocená jako vhodná pro rozvoj obnovitelných zdrojů a to na základě posouzení v rámci procesu SEA. Díky tomu se na jejich území celý proces povolování ještě víc zkracuje. Právě proto, že část posouzení zde uděláme dopředu, všechna povolení by následně měla být vydána do 1 roku. Jejich cílem je zkrátit finální fázi povolování obnovitelných zdrojů vedenou stavebníkem v místech, kde je předpoklad, že budou přijatelné z hlediska zejména ochrany zdraví, přírodních a kulturních hodnot nebo z pohledu obrany a bezpečnosti státu.
Akcelerační zóny však neodstraňují povinnost dodržet podmínky v územní dokumentaci a zákonech. Projekty v akceleračních zónách budou nadále posuzovány úřady a ty mohou jejich vznik omezit či i zastavit, narazí-li na problém.
Bude výstavba mimo akcelerační zóny výrazně pomalejší?
Neměla by být. Nový zákon vedle procesu vymezování akceleračních zón definuje zrychlené povolovací řízení i mimo akcelerační oblasti – lhůta je sice delší než v akceleračních zónách, ale stále maximálně 2 roky, což je zásadní zkrácení oproti dnešní praxi (10–15 let). Komora OZE by ale uvítala preciznější definici tohoto procesu. Je potřeba si také uvědomit, že samotné vymezování akceleračních zón bude rovněž nějaký čas trvat.
Budou se akcelerační zóny vztahovat na všechny druhy OZE?
Definice akceleračních zón je obecná, přijatý zákon nicméně definuje vymezování pouze pro větrné a fotovoltaické zdroje. V první vlně tak stát přináší vymezování akceleračních zón nejprve pro tyto dvě technologie (vítr a fotovoltaiku).
Jak se určí, která lokalita bude akcelerační?
Zóny určí stát, kraj nebo obec – a to na základě dopředu definovaných kritérií a následně konkrétního posouzení navrhované oblasti. Akcelerační zóna musí být vymezena přímo v územně plánovací dokumentaci (Územní rozvojový plán, který tvoří stát, zásady územního rozvoje tvořeného kraji a územní plány, které připravují obcemi) a k ní bude ještě zpravidla vydáno územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních.
Proč je důležité, aby zákon zjednodušoval i řízení mimo akcelerační oblasti?
Protože většina rozvojového potenciálu OZE je a bude mimo akcelerační zóny. Pokud mají státy zvýšit podíl čisté energie a snížit závislost na dovozu, nesmí vyřízení všech povolení trvat 10 či více let nikde. S výstavbou mimo akcelerační zóny počítá samozřejmě i evropská legislativa.
Podle předkladatele zákona jsou základní podmínky pro dodržení povolovacích lhůt dle směrnice RED III (2 roky + 6 měsíců) již zakotveny v platné legislativě – konkrétně ve stavebním zákoně (č. 283/2021 Sb.) a zákoně o jednotném environmentálním stanovisku (č. 148/2023 Sb.). Zákon o urychlení OZE proto doplňuje jen dílčí úpravy, zejména v oblasti ochrany ptáků a zvláště chráněných druhů.
Co když obec nechce být v akcelerační zóně?
Vymezení akcelerační zóny bude připravováno ve spolupráci státu s krajskými úřady a obcemi, viz výše. Pokud půjde o vymezení plochy nadmístního významu, bude vymezována krajským úřadem v rámci zásad územního rozvoje a kraj bude její vymezení s obcemi konzultovat. Odobně budou obce zapojeny pokud půjde o vymezování záměru s celorepublikovým významem ze strany státu. A z druhé strany, zákon zároveň nijak neomezuje výstavbu větrných elektráren mimo akcelerační zóny – jen tam trvá proces o něco déle (do 2 let), protože investor musí projít celý proces posouzení (na rozdíl od akcelerační zóny, kde bude již možný vliv stavby částečně vyhodnocen).
K čemu je zákon dobrý, když už máme územní plány?
Územní plán určuje, kde se může stavět, ale nový zákon o urychlení rozvoje OZE (ZOZE) nastavuje, za jakých podmínek se stavět smí. Zákon zavádí akcelerační zóny (AZ), které budou vymezovány nejen v územních plánech (ÚP), ale i v zásadách územního rozvoje (ZUR) a Územním rozvojovém plánu (URP), a to na základě jasně stanovených postupů a podmínek.
Jaké má obec výhody, když se zapojí do akcelerační zóny?
Pro obec i investora bude celý proces povolování snazší a rychlejší. Co se poplatku z vyrobené elektřiny ve větrných elektrárnách týče (50 Kč/MWh), tak ten zákon obcím garantuje bez ohledu na to, zda jsou nebo ne v akcelerační zóně.
Bude možné povolovat v AZ i další infrastrukturu?
Ano. Zákon umožní jednodušší schvalování např. připojení k síti, úložišť energie či dopravní infrastruktury, které jsou s projektem nezbytně spojeny.
Pomůže zákon modernizaci starších větrníků (repoweringu)?
Zatím (bohužel) ne. Zákon zjednodušuje repowering pouze pro fotovoltaiku. Komora OZE bude usilovat o rozšíření i na ostatní obnovitelné zdroje včetně větrných elektráren. Modernizace obnovitelných zdrojů by měla být rychlejší a efektivnější tak, jak s tím počítá evropská legislativa a logicky tak postupují v jiných členských státech.
Dopady na životní prostředí a bezpečnost
Neohrozí zákon ochranu přírody a krajiny?
Ne. Dopady projektů se budou vyhodnocovat částečně plošně už při vymezování AZ (tzv. SEA) a následně se při zkráceném povolování konkrétního záměru vedeného stavebníkem ověří předpoklady z vymezení AZ a případně se provedou další detailní posouzení. Stejně pro oblasti mimo AZ se nadále bude vždy zohledňovat ochrana přírody, krajiny a další veřejné zájmy při individuálním posouzení každého projektového záměru.
Nejde jen o obcházení ochrany životního prostředí?
Ne. U každého projektu bude posuzován vliv na životní prostředí. U projektů mimo AZ bude celý proces posouzení zahrnut v rámci povolování konkrétního záměru (vedeného stavebníkem). U projektů v AZ bude proces rozdělen: část posouzení bude provedena během vymezování AZ a část v rámci povolování konkrétního záměru (vedeného stavebníkem). Zákon byl připraven ve spolupráci s odborníky na ochranu životního prostředí včetně gestora Ministerstva životního prostředí.
Proč je to důležité pro běžné občany?
Rychlejší výstavba OZE přinese stabilnější ceny energie, čistší životní prostředí, větší nezávislost na dovozech energií, vyšší energetickou bezpečnost i ochranu proti změnám klimatu. Přínosné to bude pro domácnosti, firmy i životní prostředí.
Poplatky pro obce
Co získá obec, pokud na jejím území vznikne větrná elektrárna?
Zákon zaručuje obci poplatek 50 Kč/MWh vyrobené energie – přímo od investora. Obce budou mít dále možnost individuálních domluv včetně možnosti snižovat poplatek (koeficientem) až na nulu, pokud s investorem sjednají nebo již mají sjednané jiné kompenzace nebo přínosy.
Co když obec s projektem nesouhlasí?
Možnosti vyjádřit nesouhlas má obec primárně v procesu umisťování větrné elektrárny, které musí proběhnout pouze v souladu se zákonem; v rámci územního plánování mají obce jasně definované možnosti. Jak již bylo řečeno, pokud jde o umisťování v rámci vymezování AZ, pak vymezení AZ prostřednictvím územního plánu obce při jejím nesouhlasu není možné, protože obec je sama navrhovatelem. V případě vymezování AZ státem či krajem bude mít obec samozřejmě jako jeden z hlavních dotčených účastníků prostor pro vyjádření a obhájení nesouhlasu. Další možnosti bude mít obec i nadále v procesu posuzování konkrétního záměru, nebo na úrovni svého územního plánu, dle zákona.
Považujeme za důležité zároveň upozornit, že prosazování projektů větrných elektráren je žádoucí ve shodě stavebníků i většiny místních s uvědoměním si přínosu pro všechny. Z praktického hlediska bude prosazování záměru proti vůli obce a většiny místních velmi problematické až nefunkční, pro investora velmi komplikované a tudíž i nákladné. Na druhou stranu je potřeba říci, že v případě dodržování všech stanovených pravidel a podmínek a otevřeném vstřícném přístupu stavebníka je věcný a transparentní přístup potřebný i na straně obce a že musíme všichni ctít vlastnická práva i veřejný zájem na využívání větrné energie. Větrné elektrárny jsou dlouhodobé projekty vyžadující spolupráci v řádu desítek let – kvalitní a důvěryhodné dlouhodobé začlenění do místní komunity je proto klíčové.
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie s tímto přístupem počítá. Zavádí povinný poplatek z vyrobené elektřiny pro obce, na jejichž území budou větrné elektrárny, což má vytvořit obecnou přiměřenou normu. Při vzájemném jednání si pak obce se stavebníky mohou podmínky upravit tak, aby odpovídaly jejich konkrétní situaci a možnostem projektu – například další přínosy v oblasti infrastruktury, komunitních projektů nebo spoluvlastnictví, a to třeba i v kombinaci se snížením zákonné platby nebo její nahrazení.
Kolik peněz obce reálně dostanou z poplatku?
Při výkonu dnes běžně projektované větrné elektrárny (např. 4,5 MW) a průměrné výrobě okolo 10 000 MWh ročně činí příjem obce více než 500 tisíc korun ročně. Částka se odvíjí od skutečně vyrobené elektřiny.
Zaručuje zákon obcím pravidelný příjem?
Ano, zákon zavádí povinný poplatek 50 Kč za každou MWh vyrobené elektřiny a 98 % z těchto příjmů směřuje přímo do rozpočtu obce, na jejímž území elektrárna stojí. Jde o stabilní a transparentní mechanismus.
Může si obec vyjednat ještě něco navíc?
Ano. Obec může poplatek také upravit koeficientem až na nulu, pokud se s investorem dohodne na jiných kompenzacích, třeba při přímém vlastnickém zapojení nebo přímých platbách občanům. Zákon tedy neomezuje individuální dohodu – právě naopak, podporuje ji. Smyslem zákona je určit základní, velmi dobrý standard odměny pro obec. To je důležité také pro to, aby se výroba elektřiny ve větrných elektrárnách nepřiměřeně neprodražovala a nezvyšovaly se případné náklady na veřejnou podporu, což je pozitivní pro spotřebitele elektřiny jak v daném místě, tak po celé ČR.
Nedojde ke zneužívání poplatku obcemi na úkor investorů?
Domníváme se, že poplatek naopak pomáhá zprůhlednit podnikání v sektoru větrných elektráren. Proto podporujeme zákonem stanovený poplatek 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu z nových větrných elektráren – téměř celý poputuje přímo obcím, kde elektrárny stojí. Je to férový a předvídatelný příspěvek, který pomůže vytvářet důvěru mezi investory a obcemi, aniž by bránil individuálním dohodám.
Zároveň věříme, že tento jasně daný standard pomůže obcím rozeznat seriózní partnery od těch, kteří slibují nereálné částky. Bohužel se na trhu objevilo několik společností, které záměrně nabízejí přemrštěné odměny, o nichž sami vědí, že nejsou dlouhodobě udržitelné.
Kdo bude mít administrativu spojenou s poplatkem na starosti?
Poplatek platí výrobce elektřiny. Správcem poplatku je obec s rozšířenou působností, které přísluší 2 % z výnosu na administraci. Zbylých 98 % obdrží přímo obec, na jejímž území je elektrárna.
Musí obce použít výnos z poplatku na konkrétní účely?
Ne. Zákon nespecifikuje účel využití prostředků. Obce s nimi mohou naložit dle svého uvážení – např. na infrastrukturu, komunitní projekty, dotace na energie apod.
Platí poplatek i pro staré (již stojící) větrné elektrárny?
Ne. Poplatek se vztahuje pouze na nové větrné elektrárny povolené po účinnosti zákona. Předkladatel počítá i se zohledněním dosavadních individuálních dohod u budoucích (aktuálně připravovaných) projektů mezi obcemi a investorem. Buď tak, aby se – při zohlednění příjmu z poplatku – stávající dohody upravily (snížila nebo zrušila se například individuálně dojednaná platba) anebo obráceně – aby se prostřednictvím adekvátního snížení zákonného poplatku (koeficientem) obec zaměřila na individuálně domluvené benefity.
Je 50 Kč za MWh spravedlivá částka?
Domníváme se, že ano. Výše poplatku odpovídá poměru mezi spravedlivou kompenzací pro obec a zachováním ekonomické životaschopnosti projektu. Naopak nepřiměřeně vysoký poplatek by nadmíru zvyšoval cenu vyrobené elektřiny i případné náklady na veřejnou podporu. Záměr považujeme za vyvážený a zároveň vychází z evropské praxe.
Bude tento zákon znamenat konec individuálních vyjednávání mezi obcemi a investory?
Ne. Naopak. Zákon dává obcím a investorům flexibilitu: poplatek je výchozí jistota, ale pokud se obě strany dohodnou na jiné podobě spolupráce, mohou jej upravit nebo zrušit.
Komentáře