Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

První výsledky monitoringu koronaviru SARS-CoV-2 v odpadních vodách v ČR

| autor: redakce| zdroj: MŽP ČR/ VÚV TGM0

První výsledky monitoringu koronaviru SARS-CoV-2 v odpadních vodách v ČR

Díky stálému monitoringu se vytvoří systém včasného varování a možnost kontroly účinnosti opatření při další vlně šíření nákazy.

Jedním z přístupů k regulaci šíření nákazy koronavirem SARS-CoV-2 je jeho detekce v odpadních vodách, která bude moci, při správně nastaveném systému monitoringu, poskytnout jedinečné epidemiologické informace o změnách jeho výskytu v populaci (přítomnost, absence, trendy – nárůst, stagnace, úbytek) a využít je jako nástroj včasného varování pro nastavení účinného dohledu nad šířením nákazy.

Je možná kontaminace vod koronavirem SARS-CoV-2?

Koronaviry jsou přednostně vylučovány respiračními sekrety, genové segmenty SARS-CoV-2 však byly prokázány také ve stolici infikovaných osob (36 až 53 % nakažených), ojediněle byly ve stolici nalezeny i životaschopné virové částice. Jsou popsány i gastrointestinální příznaky jako bolesti břicha, zvracení, často i průjem (u cca 2 až 50 % nakažených), které se vyskytovaly často před vypuknutím nemoci a přetrvaly i dlouho (cca 10–14 dní) po odeznění respiračních potíží a průkazu viru v dýchacích cestách.

Přežívání viru SARS-CoV-2 ve vodě a fekáliích nebylo dosud prokázáno, nicméně bylo zjištěno, že příbuzný virus SARS-CoV dokáže přežít v odpadních vodách, ve stolici a moči po dobu až 2 dnů při 20 °C a nejméně 14 dní při 4 °C. Kontaminace odpadních vod je tedy možná respiračními sekrety, fekáliemi a případně močí infikovaných osob nebo jimi kontaminovanými předměty (vlhčené ubrousky, pleny apod.).

Existuje hygienické riziko při styku s odpadní nebo povrchovou vodou?

Metodou RT-PCR (polymerázová řetězová reakce v reálném čase), která určí přítomnost genových segmentů, ne však životaschopnost viru, byly v Holandsku a v Itálii nalezeny specifické genové sekvence RNA viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách před úpravou na ČOV, dokonce již před prvním prokázaným klinickým průkazem u pacientů.  Výzkumy zaměřené na výskyt, přežívání a potenciální virulenci SARS-CoV-2 v nečištěných odpadních vodách se v současné době rozbíhají v mnoha státech světa.

V čištěných komunálních odpadních vodách je možné předpokládat přítomnost virových částic v neinfekčním stavu. Příčnou je malá stabilita a robustnost koronavirů a také jejich pravděpodobná deaktivace technologickými procesy čištění vod, nepříznivými fyzikálně- -chemickými podmínkami prostředí a dobou zdržení. Virus SARS-CoV-2 je navíc velmi citlivý k běžným procesům dezinfekce a antiseptickým prostředkům, proto u pitných vod a recyklovaných odpadních vod nelze předpokládat riziko výskytu SARS-CoV-2. Problematika však nebyla dosud studována.

Odpadní vody, včetně čištěných, mohou být kontaminovány mnohem snadněji přenosnými a odolnými patogenními mikroorganismy, jako jsou noroviry, adenoviry, rotaviry, virus hepatitidy A a E, parazitičtí prvoci, patogenní bakterie, např. Campylobacter, Escherichia coli, včetně vysoce rizikových patogenů se získanou rezistencí na antibiotika, aj.

Rizikem kontaminace povrchových vod a dalšího šíření infekčních agens ve vodním prostředí však mohou být potenciálně jiné zdroje než čištěné odpadní vody, a to nečištěné (malé komunální zdroje bez ČOV, volné výusti odpadních vod) a nedostatečně čištěné odpadní vody (menší obce bez dobře fungujících ČOV, technologické problémy na ČOV, dešťové odlehčovače, poškozené kanalizační systémy a septiky, aj.).

Odpadní voda, zejména před úpravou, představuje obecně vysoce rizikový materiál, a to z pohledu možného přenosu celé škály patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů. Riziko vyplývající z možné přítomnosti viru SARS-CoV-2 v nečištěných odpadních vodách je při nechráněném kontaktu reálné, nicméně nebylo dosud dostatečně studováno. Čištěné odpadní vody nebyly dosud dostatečně studovány, životaschopný virus SARS-CoV-2 v nich však nelze předpokládat. Hygienicky významná kontaminace povrchových vod jako recipientů odpadních vod infekčním virem SARS-CoV-2 je, i přes současný nedostatek konkrétních analytických dat, málo pravděpodobná. 

Lze použít monitoring odpadních vod jako nástroj včasného varování?

Epidemiologický přístup k odpadním vodám (WBE – wastewater based epidemiology) je nový přístup, který používá kvantitativní měření lidských biomarkerů v odpadních vodách za účelem hodnocení životního stylu, zdraví a expozice populace nejrůznějším látkám. Tento přístup je aktuálně využíván například pro monitoring spotřeby nezákonných drog a dalších látek v populaci nejen ve VÚV TGM, v. v. i., ale i jinde ve světě. 

Monitoring výskytu SARS-CoV-2 v odpadních vodách v České republice

Také v ČR je, díky rozsáhlé síti čistíren odpadních vod (ČOV), možné sledovat epidemiologickou situaci s využitím monitoringu odpadních vod přiváděných na ČOV. V ČR je podle informací Ministerstva zemědělství celkem 3 166 čistíren odpadních vod (9 nad 100 000 ekvivalentních obyvatel (EO), 122 nad 10 000 EO, 417 nad 2 000 EO a 2 618 do 2 000 EO). EO je uměle zavedená jednotka používaná pro návrh potřebné kapacity čistíren odpadních vod pro konkrétní území. EO představuje normovou produkci odpadní vody o objemu 150 l/den a produkci znečištění 60 g BSK5/den.

Podle počtu napojených obyvatel na ČOV by monitoringem jejich odpadních vod mohl být podchycen stav u cca 80 % obyvatel ČR, sledováním ČOV nad 10 000 EO by bylo podchyceno více než 50 % obyvatel ČR. Epidemiologické riziko by mohly představovat také volné výusti nečištěných odpadních vod do vod povrchových, kterých je u nás evidováno 4 545 (odpovídá cca 20 % obyvatel ČR). 

Další detaily o výzkumu najdete zde.

Foto: ilustrační/ redakce archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT