Projekty na zadržování vody v krajině: MAS Podlipansko a řeka Výrovka

| autor: redakce| zdroj: Kateřina Hejduková/ MAS Podlipansko0

Projekty na zadržování vody v krajině: MAS Podlipansko a řeka Výrovka

Řeka Výrovka - povodně, sucho či prudké deště

Územím MAS Podlipanska protéká řeka Výrovka, která se místně nazývá Vavřinecký potok, Kouřimka nebo
i Plaňanka. Výrovka je široké veřejnosti a vodákům blízká díky pravidelné akci vodáků z Peček, kteří organizují podzimní splutí Vavřineckého potoka.

V červnu a červenci roku 2013 ukázala Výrovka a některé její přítoky i méně přívětivou tvář, když na toku došlo k rozsáhlým povodním, které se dotkly mnoha lidí a způsobily řadu škod. Od těchto povodí ubylo vody a krajina je v letních měsících sužována výrazným suchem, nedostatkem celoročních srážek nebo naopak velmi prudkým deštěm.

Studie odtokových poměrů

Z podnětu Středočeského kraje a za podpory Operačního programu životního prostředí (OPŽP) je realizován projekt Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření v povodí vodního toku Výrovky. Tato studie má za úkol analyzovat povodí Výrovky v rozsahu 544 km², které zahrnuje i 12 dalších pojmenovaných vodních toků a řadu nepojmenovaných. Studie se dotkne celkem 57 obcí (107 katastrů), z toho je 34 obcí na území MAS Podlipansko.

Cílem projektu je najít řešení pro:

  • komplexní problematiku vody v krajině;

  • zvýšení retence vody na vodních tocích i v ploše povodí – zejména na zemědělské půdě;

  • umožnění neškodného rozlivu vody v nivě;

  • zvětšení retenční kapacity rybníků;

  • zachycení povodňových průtoků v suchých retenčních nádržích (poldrech);

  • ochranu intravilánu obcí a zlepšení ekologického stavu vodních toků pomocí přírodě blízkými úpravami vodních toků.

Studie se dotkne níže uvedených obcí:

Barchovice, Bečváry, Břežany I, Cerhenice, Církvice, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Drahobudice, Horní Kruty, Chotutice, Klášterní Skalice, Kořenice, Kouřim, Krychnov, Křečhoř, Libodřice, Lošany, Malotice, Pečky, Plaňany, Pňov - Předhradí, Polní Voděrady, Radim, Ratenice, Skvrňov, Svojšice, Toušice, Třebovle, Velim, Vrbčany, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Chlístovice, Nepoměřice, Onomyšl, Rašovice, Staňkovice, Sudějov, Suchdol, Uhlířské Janovice, Úžice, Vavřinec, Hořátev, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kovanice, Nymburk, Písty, Sadská, Zvěřínek, Písková Lhota, Poděbrady, Sokoleč, Vrbová Lhota, Oleška.

Katastry: 109 katastrální území

ORP: Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Poděbrady, Říčany

Povodí: povodí Výrovky

Významný tok: Výrovka, přítoky Kopaninský potok (P), Zvěřinecký potok (P), Šembera (L), Káča (P), Blinka (P), Bečvárka (P), Zalešanský potok (P), Malotický potok (L), Barchovický potok (L), Bohouňovický potok (L), Ostašovský potok (L), Anenský potok (P)

Analytická část studie

Realizace projektu je dělena na několik částí, v nichž dochází ke zpracování jednotlivých fází studie.

V Analytické části byly provedeny terénní průzkumy v území, proběhla hydrotechnická obhlídka vodních děl (hráze rybníků, propustky, zatrubnění toků, koryta toků).

Zpracovatelé prošli části koryt všech toků spadajících do povodí Výrovky, celkem na 196 km toků. Dále vedli hovory se starosty a vlastníky pozemků
o místech, kde dochází ke škodám při přívalových deštích. Na ploše povodí (353 km²) bylo vytipováno 44 kritických bodů, kde byly stanoveny odtokové poměry, a dalších 87 problémových míst.

Dále byla provedena Hydromorfologická analýza na 196 km toků, která přinesla informace o stavu jednotlivých koryt, o jejich poškození, technickém stavu, biodiverzitě na toku apod.

Ze všech nasbíraných dat vyplynulo, že v horní části povodí dochází k nadměrnému povrchovému odtoku s velkou ztrátou půdy ze zemědělských pozemků, která zanáší vodní toky a nádrže. Rychlý odtok vody způsobuje povodňové ohrožení a byl hlavním důvodem povodní v roce 2013. V dolní části toku je třeba zlepšit stav toků a niv, aby nedocházelo k rychlému odtoku a odvodňování nivy. Zároveň je třeba dbát na povodňovou ochranu zastavěných území.

Navržená opatření by měla zvýšit protipovodňovou ochranu ohrožené zástavby, zadržet vodu v krajině s cílem omezení nadměrného povrchového odtoku, snížení vodní a větrné eroze a sucha. Opatření by měla přinést zlepšení stavu vodních toků.

Majetkoprávní vypořádání

Dalším krokem zpracovatelů bylo tzv. Majetkoprávní vypořádání. Tato činnost mapovala náhled vlastníků na budoucí možnou realizaci navržených opatření. Neřešila vlastnictví pozemků.

Studií je dotčeno 6800 pozemků, zpracovatel oslovil velké množství vlastníků v povodí a ti se mohli k návrhům vyjádřit. Bylo zrealizováno setkání s vlastníky a veřejností v Pečkách, kde došlo k představení a vysvětlení jednotlivých řešení, a hlavně představení revitalizace Výrovky v dolní části toku.

Po ukončení této fáze proběhlo vyhodnocení jednotlivých návrhů a z celkového počtu 440 opatření a 65 stavebních objektů byly vybrány 3 stavební objekty k podrobnějšímu zpracování konceptu Dokumentace k územnímu rozhodnutí, které aktuálně probíhá.

Veškeré podklady budou k dispozici obcím

Všechny zpracované údaje a podklady v jednotlivých katastrech budou po dokončení projektu k dispozici obcím, které je mohou promítnout do svých Územních plánů či Pozemkových úprav.

Vlastníci a uživatelé půdy mohou najít v návrzích řešení pro kritické body a problémová místa na svých pozemcích a do budoucna jejich řešením velmi pomoci krajině ve svém okolí. Samozřejmě všechna řešení by měla proběhnout ve vzájemné shodě a s vizí do budoucna, kdy dnes fyzicky realizovaná opatření přinesou změnu až za několik let.

MAS Podlipansko je připravené konzultovat možnost realizací a počítá i s pomocí a aktivním vyhledáváním finančních zdrojů pro realizaci návrhů vzešlých ze Studie odtokových poměrů na Výrovce.

Foto: řeka Výrovka, Kouřim, Wikimedia Commons

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn