Česká republika disponuje kvalitní sběrnou sítí pro třídění odpadů. Nádob na separovaný odpad je dostatek a docházková vzdálenost pro občany je komfortní. Přesto existuje řada obcí, kde je žádoucí míru třídění odpadů navýšit.
Tři čtvrtiny obyvatel ČR třídí
Pravidelně třídí odpad do nádob k tomu určených 73 % lidí. Podle AOS EKO-KOM vyplývá z průzkumů veřejného mínění, že většina těchto občanů považuje třídění odpadů za důležité a vnímají jej jako minimum toho, co mohou udělat pro životní prostředí.
Kladně lze hodnotit fakt, že se postoj většiny obyvatel k třídění odpadů nezměnil ani v loňském roce komplikovaném koronavirovou pandemií.
Kvalitní sběrná síť pro třídění odpadů
Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. K dispozici je více než 558 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost je aktuálně jen 90 metrů.
Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě dalšími způsoby sběru tříděného odpadu – někde tak mohou občané třídit odpady doma rovnou do pytlů, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin.
Jak navýšit míru třídění?
Navýšit míru třídění je žádoucí zejména formou odklonění separovatelných složek ze směsného komunálního odpadu.
„Prvním krokem při úvahách o navyšování třídění odpadů, je udělat si odhad množství, které lze v domácnostech vytřídit. K tomu je ideální udělat rozbor směsného odpadu. Pokud to není možné, lze složení odhadnout z typu zástavby a způsobu vytápění,“ uvádí ekoporadce a uznávaný odborník na komunální odpady, Ing. Milan Havel z Arniky, a dodává: „Přibližně jde o 40 kg papíru, 30 kg plastů a 20 kg skla. V zástavbě s menšími obchody či v rekreačních oblastech je nutno samozřejmě počítat s hodnotami vyššími.“
Velkou roli při navyšování míry třídění odpadu hraje motivace občanů. „Na množství vytříděného papíru, plastů a skla má největší vliv hustota sběrné sítě a způsob motivace lidí. Trendem posledních let je zavádění systémů door to door, neboli umísťování nádob na tříděný sběr přímo k domu,“ připomíná Milan Havel a doplňuje: „Dobré je myslet i na prevenci. Je to patrně jediná cesta, jak v obci snížit náklady.“
Příklady z praxe:
Městys Dalešicezlepšuje nakládání s odpady pomocí dotace
Nové nádoby na tříděný odpad a rekonstrukce sběrných míst
Cílem projektu je zlepšení systému pro oddělený sběr komunálního odpadu a celkové zkvalitnění odpadového hospodářství ve spádové oblasti. Městys od změny očekává také navýšení množství vytříděného komunálního odpadu.
Došlo k pořízení nových sběrných nádob na separovaný odpad a k rekonstrukci stávajících sběrných míst na odpady. Pomocí nově pořízených sběrných nádob, které jsou umístěny na frekventovaných a dostupných místech chce motivovat občany, chataře a chalupáře k vylepšení třídění komunálních odpadů a k třídění jako takovému.
Úprava sběrných míst byla nezbytná, protože stávající sběrná místa již nenabízela dostatečné prostory pro nově pořízené sběrné nádoby. Prostředí působí i příjemnějším dojmem, což by mohlo mít sekundární vliv na zvýšení míry třídění obyvatel.
Zdokonalením systému odděleného sběru zároveň předchází městys vzniku černých skládek, zajišťuje lepší kvalitu třídění odpadů, což má vliv na jejich následné materiálové využití.
Spolufinancování EU
Projekt je spolufinancován Evropskou unií - Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Předmětem podpory je rozšíření systému separace odpadu na území Kraje Vysočina. Realizací tohoto projektu dojde ke zkvalitnění nakládání s odpady a navýšení kapacity jejich zpracování či třídění o 47 t/ rok.
Realizace byla zahájena 24. 9. 2020 a předpokládaný termín ukončení je 30. 6. 2021.
Odpadová data
Dalešice dlouhodobě patří mezi obce s nejnižší produkcí SKO na obyvatele.
Tříděný odpad | 2018 | 2019 |
papír | 11,4 | 19,3 |
plast | 14,7 | 20,2 |
sklo | 8,6 | 13,2 |
kovy | 1,2 | 0,6 |
úroveň třídění (%) | 57,8 | 60,2 |
SKO | 2018 | 2019 |
směsný odpad | 36,1 | 42,5 |
Praha testuje pilotní projekty, nakládání s odpady je komplexní
Ke konci roku 2020 bylo na území města Prahy zřízeno celkem 5 651 stanovišť tříděného odpadu včetně tzv. „domovních“ stanovišť umístěných v bytových domech převážně na území Pražské památkové rezervace. Tato stanoviště slouží ke třídění papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, drobných kovových odpadů a v rámci pilotního projektu od roku 2020 na vybraných stanovištích také ke třídění jedlých olejů.
Přímo v ulicích města je osazeno cca 3 429 sběrných míst z toho 135 stanovišť podzemních kontejnerů. V přepočtu na počet obyvatel hl. m. Prahy k 31. 12. 2020 sloužilo jedno sběrné místo 389 obyvatelům.
V donáškovém systému, tedy v ulicích, jsou v rámci městského systému využívány sběrné nádoby o objemu 240 – 4 000 litrů, s horním nebo spodním výsypem, sběrné nádoby o objemu 240 l jsou využívány zejména pro sběr nápojových kartonů a kovových odpadů. Vedle toho je na území Pražské památkové rezervace od roku 1998 uplatňován v kombinaci s donáškovým systémem tzv. odvozný systém, kdy jsou sběrné nádoby o objemu 120 a 240 litrů umístěny přímo v bytových objektech. Tato tzv. domovní stanoviště na tříděný odpad jsou umístěna v 2 222 objektech.
Plnění POH
V roce 2017–2018 ve spolupráci s úřady městských částí Praha 7 a Praha 8 proběhly na těchto MČ pilotní projekty na podporu zřizování domovních stanovišť. Oba projekty byly vyhodnoceny velice pozitivně a z tohoto důvodu je vznik domovních stanovišť podporován i na dalších MČ, zejména na těch s převládajícím typem činžovní zástavby jako je vymezené území MČ Prahy 3, 5 nebo Prahy 6. Po započtení rovněž domovních stanovišť je přepočet na obyvatele města 1 sběrné místo pro 236 obyvatel. Dochází tak k plnění cíle stanoveného v POH obce, zajistit 1 sběrné místo pro max. 300 spádových obyvatel.
Vícekomoditní sběr
V roce 2019 byl na území MČ Praha – Štěrboholy zahájen pilotní projekt na ověření možnosti vícekomoditního sběru v domovním vybavení v zástavbě rodinných domků, ve kterém se testují možnosti sběru více komodit (plastu, nápojových kartonů a kovových obalů) do jedné nádoby a porovnání čistoty a kvality tohoto sběru oproti sběru z veřejně dostupných stanovišť.
V případě vybudování nové optické třídicí linky, na které bude možné velice efektivně vytřídit materiál vzniklý tímto způsobem sběru dle požadavků jednotlivých odběratelů, by po případném zavedení více komoditního sběru v některých úrovních obecního systému, došlo k nižší produkci emisí, k menšímu dopravnímu zatížení způsobenému při svozu tříděného odpadu a k výraznému ponížení nákladů vynaložených městem na zajištění sběru a svozu tříděného odpadu.
Jedlé tuky a oleje
Od dubna roku 2020 probíhá pilotní projekt na sběr jedlých olejů a tuků prostřednictvím nádob na vybraných stanovištích tříděných odpadů v ulicích. Ke konci roku 2020 bylo nádobami osazeno celkem 84 stanovišť.
Rok | Papír |
Sklo barevné | Sklo čiré | Plasty |
Nápojové kartony |
Kovové obaly | Jedlé oleje | Celkem |
2017 | 22 488 | 13 181 | 3 436 | 13 897 | 981 | 144 | 54 127 | |
2018 | 23 602 | 13 931 | 3 465 | 14 689 | 1 000 | 262 | 56 949 | |
2019 | 24 703 | 15 033 | 3 397 | 15 677 | 1 081 | 421 | 60 312 | |
2020 | 23 947 | 15 069 | 3 368 | 15 458 | 1 120 | 629 | 6 | 59 597 |
Vývoj sběru odpadů na stanovištích tříděného odpadu
Bioodpad
Pro sběr bioodpadu bylo v roce 2020 celkem přistaveno 1908 ks velkoobjemových kontejnerů a podařilo se získat celkem 1 268 tun bioodpadu. Další způsoby pro odkládání bioodpadu jsou sběrné dvory města, stabilní sběrné místo v Praze 10 Malešicích, mobilní sběrné dvory a od roku 2017 také kompostárna hl. m. Prahy v Praze Slivenci.
V roce 2017 a 2018 proběhly dva pilotní projekty na ověření možností sběru bioodpadu, zejména kuchyňského původu, v podmínkách hl. m. Prahy. Jeden z projektů probíhal na území MČ Prahy 13 v zástavbě činžovních bytových domů, kde byly přistaveny hnědé nádoby o objemu 120 a 240 l na biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu. Druhý pilotní projekt probíhal na Praze 15 a byl zaměřen na sběr bioodpadu v sídlištní zástavbě.
Výsledky a zkušenosti z projektu sloužily jako další podklad pro zavedení celoplošného nádobového sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu rostlinného původu na území hl. m. Prahy, který byl na území města zahájen 1. 1. 2020.
V celoročním způsobu svozu bylo k 31. 12. 2020 sváženo celkem 2703 nádob, v rámci sezónního svozu (1. 4. - 30. 11.) celkem 13 896 nádob.
Produkce bioodpadu v tunách
rok | Bio VOK | SD města |
Kompostárna – Slivenec |
Stabilní místo – Malešice | MSD |
Nádoby u domu | Gastroodpad | Celkem |
2017 | 1 202 | 6 976 | 140 | 1 016 | 35 | 27 | 9 396 | |
2018 | 1 058 | 6 477 | 411 | 866 | 43 | 85 | 8 940 | |
2019 | 1 280 | 7 466 | 631 | 1 181 | 42 | 1 | 10 601 | |
2020 | 1 268 | 6 729 | 699 | 1 063 | 53 | 4 994 | 41 | 14 847 |
Zdroj: EKO-KOM, Dalešice, Vyhodnocení systému odpadového hospodářství hl. m. Prahy v letech 1998–2020
Doporučujeme:
Tipy, jak zlepšit třídění odpadu
Máte dotazy týkající se třídění odpadu a navýšení míry třídění v obcích? Využijte naši poradnu.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře