Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Projekt Když se s odpady nakládá dobře: Třídění odpadů III. – Navýšení míry třídění

| autor: Hana Tomášková0

kontejnery284.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ redakce archiv

Česká republika disponuje kvalitní sběrnou sítí pro třídění odpadů. Nádob na separovaný odpad je dostatek a docházková vzdálenost pro občany je komfortní. Přesto existuje řada obcí, kde je žádoucí míru třídění odpadů navýšit.

Tři čtvrtiny obyvatel ČR třídí

Pravidelně třídí odpad do nádob k tomu určených 73 % lidí. Podle AOS EKO-KOM vyplývá z průzkumů veřejného mínění, že většina těchto občanů považuje třídění odpadů za důležité a vnímají jej jako minimum toho, co mohou udělat pro životní prostředí.

Kladně lze hodnotit fakt, že se postoj většiny obyvatel k třídění odpadů nezměnil ani v loňském roce komplikovaném koronavirovou pandemií.

Kvalitní sběrná síť pro třídění odpadů

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. K dispozici je více než 558 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost je aktuálně jen 90 metrů.

Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě dalšími způsoby sběru tříděného odpadu – někde tak mohou občané třídit odpady doma rovnou do pytlů, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin.

navyseni_miry_trideni1.png
zdroj: EKO-KOM

Jak navýšit míru třídění?

Navýšit míru třídění je žádoucí zejména formou odklonění separovatelných složek ze směsného komunálního odpadu.

„Prvním krokem při úvahách o navyšování třídění odpadů, je udělat si odhad množství, které lze v domácnostech vytřídit. K tomu je ideální udělat rozbor směsného odpadu. Pokud to není možné, lze složení odhadnout z typu zástavby a způsobu vytápění,“ uvádí ekoporadce a uznávaný odborník na komunální odpady, Ing. Milan Havel z Arniky, a dodává: „Přibližně jde o 40 kg papíru, 30 kg plastů a 20 kg skla. V zástavbě s menšími obchody či v rekreačních oblastech je nutno samozřejmě počítat s hodnotami vyššími.“

Velkou roli při navyšování míry třídění odpadu hraje motivace občanů. „Na množství vytříděného papíru, plastů a skla má největší vliv hustota sběrné sítě a způsob motivace lidí. Trendem posledních let je zavádění systémů door to door, neboli umísťování nádob na tříděný sběr přímo k domu,“ připomíná Milan Havel a doplňuje: „Dobré je myslet i na prevenci. Je to patrně jediná cesta, jak v obci snížit náklady.“

Příklady z praxe:

Městys Dalešicezlepšuje nakládání s odpady pomocí dotace

Nové nádoby na tříděný odpad a rekonstrukce sběrných míst

Cílem projektu je zlepšení systému pro oddělený sběr komunálního odpadu a celkové zkvalitnění odpadového hospodářství ve spádové oblasti. Městys od změny očekává také navýšení množství vytříděného komunálního odpadu.

Došlo k pořízení nových sběrných nádob na separovaný odpad a k rekonstrukci stávajících sběrných míst na odpady. Pomocí nově pořízených sběrných nádob, které jsou umístěny na frekventovaných a dostupných místech chce motivovat občany, chataře a chalupáře k vylepšení třídění komunálních odpadů a k třídění jako takovému.

Úprava sběrných míst byla nezbytná, protože stávající sběrná místa již nenabízela dostatečné prostory pro nově pořízené sběrné nádoby. Prostředí působí i příjemnějším dojmem, což by mohlo mít sekundární vliv na zvýšení míry třídění obyvatel.

Zdokonalením systému odděleného sběru zároveň předchází městys vzniku černých skládek, zajišťuje lepší kvalitu třídění odpadů, což má vliv na jejich následné materiálové využití.

Spolufinancování EU

Projekt je spolufinancován Evropskou unií - Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Předmětem podpory je rozšíření systému separace odpadu na území Kraje Vysočina. Realizací tohoto projektu dojde ke zkvalitnění nakládání s odpady a navýšení kapacity jejich zpracování či třídění o 47 t/ rok.

Realizace byla zahájena 24. 9. 2020 a předpokládaný termín ukončení je 30. 6. 2021.

Odpadová data

Dalešice dlouhodobě patří mezi obce s nejnižší produkcí SKO na obyvatele.

Tříděný
odpad
2018 2019
papír 11,4 19,3
plast 14,7 20,2
sklo 8,6 13,2
kovy 1,2 0,6
úroveň
třídění (%)
57,8 60,2
SKO 2018 2019
směsný
odpad
36,1 42,5

Praha testuje pilotní projekty, nakládání s odpady je komplexní

Ke konci roku 2020 bylo na území města Prahy zřízeno celkem 5 651 stanovišť tříděného odpadu včetně tzv. „domovních“ stanovišť umístěných v bytových domech převážně na území Pražské památkové rezervace. Tato stanoviště slouží ke třídění papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, drobných kovových odpadů a v rámci pilotního projektu od roku 2020 na vybraných stanovištích také ke třídění jedlých olejů.

Přímo v ulicích města je osazeno cca 3 429 sběrných míst z toho 135 stanovišť podzemních kontejnerů. V přepočtu na počet obyvatel hl. m. Prahy k 31. 12. 2020 sloužilo jedno sběrné místo 389 obyvatelům.

V donáškovém systému, tedy v ulicích, jsou v rámci městského systému využívány sběrné nádoby o objemu 240 – 4 000 litrů, s horním nebo spodním výsypem, sběrné nádoby o objemu 240 l jsou využívány zejména pro sběr nápojových kartonů a kovových odpadů. Vedle toho je na území Pražské památkové rezervace od roku 1998 uplatňován v kombinaci s donáškovým systémem tzv. odvozný systém, kdy jsou sběrné nádoby o objemu 120 a 240 litrů umístěny přímo v bytových objektech. Tato tzv. domovní stanoviště na tříděný odpad jsou umístěna v 2 222 objektech.

Plnění POH

V roce 2017–2018 ve spolupráci s úřady městských částí Praha 7 a Praha 8 proběhly na těchto MČ pilotní projekty na podporu zřizování domovních stanovišť. Oba projekty byly vyhodnoceny velice pozitivně a z tohoto důvodu je vznik domovních stanovišť podporován i na dalších MČ, zejména na těch s převládajícím typem činžovní zástavby jako je vymezené území MČ Prahy 3, 5 nebo Prahy 6. Po započtení rovněž domovních stanovišť je přepočet na obyvatele města 1 sběrné místo pro 236 obyvatel. Dochází tak k plnění cíle stanoveného v POH obce, zajistit 1 sběrné místo pro max. 300 spádových obyvatel.

Vícekomoditní sběr

V roce 2019 byl na území MČ Praha – Štěrboholy zahájen pilotní projekt na ověření možnosti vícekomoditního sběru v domovním vybavení v zástavbě rodinných domků, ve kterém se testují možnosti sběru více komodit (plastu, nápojových kartonů a kovových obalů) do jedné nádoby a porovnání čistoty a kvality tohoto sběru oproti sběru z veřejně dostupných stanovišť.

V případě vybudování nové optické třídicí linky, na které bude možné velice efektivně vytřídit materiál vzniklý tímto způsobem sběru dle požadavků jednotlivých odběratelů, by po případném zavedení více komoditního sběru v některých úrovních obecního systému, došlo k nižší produkci emisí, k menšímu dopravnímu zatížení způsobenému při svozu tříděného odpadu a k výraznému ponížení nákladů vynaložených městem na zajištění sběru a svozu tříděného odpadu.

Jedlé tuky a oleje

Od dubna roku 2020 probíhá pilotní projekt na sběr jedlých olejů a tuků prostřednictvím nádob na vybraných stanovištích tříděných odpadů v ulicích. Ke konci roku 2020 bylo nádobami osazeno celkem 84 stanovišť.

Rok Papír Sklo
barevné
Sklo čiré Plasty Nápojové
kartony
Kovové
obaly
Jedlé oleje Celkem
2017 22 488 13 181 3 436 13 897 981 144 54 127
2018 23 602 13 931 3 465 14 689 1 000 262 56 949
2019 24 703 15 033 3 397 15 677 1 081 421 60 312
2020 23 947 15 069 3 368 15 458 1 120 629 6 59 597

Vývoj sběru odpadů na stanovištích tříděného odpadu

Praha_grafy_navýšení_míry_třídění
zdroj: Vyhodnocení systému odpadového hospodářství hl. m. Prahy v letech 1998–2020

Bioodpad

Pro sběr bioodpadu bylo v roce 2020 celkem přistaveno 1908 ks velkoobjemových kontejnerů a podařilo se získat celkem 1 268 tun bioodpadu. Další způsoby pro odkládání bioodpadu jsou sběrné dvory města, stabilní sběrné místo v Praze 10 Malešicích, mobilní sběrné dvory a od roku 2017 také kompostárna hl. m. Prahy v Praze Slivenci.

V roce 2017 a 2018 proběhly dva pilotní projekty na ověření možností sběru bioodpadu, zejména kuchyňského původu, v podmínkách hl. m. Prahy. Jeden z projektů probíhal na území MČ Prahy 13 v zástavbě činžovních bytových domů, kde byly přistaveny hnědé nádoby o objemu 120 a 240 l na biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu. Druhý pilotní projekt probíhal na Praze 15 a byl zaměřen na sběr bioodpadu v sídlištní zástavbě.

Výsledky a zkušenosti z projektu sloužily jako další podklad pro zavedení celoplošného nádobového sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu rostlinného původu na území hl. m. Prahy, který byl na území města zahájen 1. 1. 2020.

V celoročním způsobu svozu bylo k 31. 12. 2020 sváženo celkem 2703 nádob, v rámci sezónního svozu (1. 4. - 30. 11.) celkem 13 896 nádob.

Produkce bioodpadu v tunách

rok Bio VOK SD města Kompostárna
– Slivenec
Stabilní
místo – Malešice
MSD Nádoby u
domu
Gastroodpad Celkem
2017 1 202 6 976 140 1 016 35 27 9 396
2018 1 058 6 477 411 866 43 85 8 940
2019 1 280 7 466 631 1 181 42 1 10 601
2020 1 268 6 729 699 1 063 53 4 994 41 14 847

Zdroj: EKO-KOM, Dalešice, Vyhodnocení systému odpadového hospodářství hl. m. Prahy v letech 1998–2020

Doporučujeme:

Tipy, jak zlepšit třídění odpadu

Máte dotazy týkající se třídění odpadu a navýšení míry třídění v obcích? Využijte naši poradnu.

Poradna3.png

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

logo_MZP_CZ (3).png

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert