V průběhu července 2020 převažovalo poněkud chladnější a zejména vlhčí počasí. Z měření vyplývá, že byl červenec teplotně normální a zároveň druhý nejchladnější za posledních deset let. Srpen byl teplotně nadnormální a stal se šestým nejteplejším od roku 1961, zároveň byl i srážkově nadnormální, i přesto se zemědělské sucho rozšířilo během srpna na větší část území.
Oproti rokům 2015, 2018 a 2019 byl výrazně odlišný, i co se do počtu tropických dnů týče. Srážkově to byl měsíc podnormální (77 % normálu). To, co velmi pomohlo přírodě a udržení vláhy v půdě, byly především teploty. Nedocházelo k tak mohutnému výparu a půdní sucho se vyskytovalo na malé části území. Hrozbu představovalo právě lokální zasažení. Oblastem středních a severních Čech (Ústecko, Litoměřicko a Lounsko), spolu s částí jižní Moravy, se dostalo minimálně srážek, deficit půdní vláhy zde narůstal a zemědělské sucho se prohlubovalo.
Ve východní a jihozápadní části země se objevilo na přelomu července a srpna mnoho srážek. Část území tedy trpěla vyššími teplotami a rozšiřujícím se půdním suchem a část podmáčenou půdou. Srpen byl teplotně nadnormální a stal se šestým nejteplejším od roku 1961, zároveň byl i srážkově nadnormální, i přesto se zemědělské sucho rozšířilo během srpna na větší část území. Byla místa, kde napadlo okolo 130 mm srážek (Moravskoslezský kraj) a musely být odloženy žně. Zemědělská technika se propadala a práce na polích musely být zastaveny. Obdobně deštivo bylo i na Vysočině, v Pardubickém, Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji (přes 120 mm měsíčního úhrnu).
Hydrologie
Povrchové vody
Z pohledu povrchových vod můžeme naše území během letošního léta rozdělit na dvě poloviny. V severozápadní polovině Čech se vyskytovalo nejmenší množství srážek, a tak zde byly průtoky ve vodních tocích většinou podprůměrné a pouze přechodně po srážkách průměrné. Naopak v jihovýchodní polovině Čech a na Moravě a ve Slezsku se srážky vyskytovaly mnohem častěji (a byly často i velmi vydatné) a průtoky zde byly průměrné až nadprůměrné. Stejná situace přetrvává i nyní v první dekádě září.
Stav povrchových vod byl na většině území lepší než loni a předloni v létě.
V porovnání s letním obdobím v roce 2019 jsou průtoky ve vodních tocích na většině území větší a v jihovýchodní polovině území i výrazněji – pro příklad, v letním období v roce 2018 byly podprůměrné až mimořádně podprůměrné průtoky na většině našeho území, a to po převážnou část léta.
Letošní léto se od letních období v roce 2018 a 2019 odlišovalo také v počtu vodoměrných profilů, ve kterých byl na vodních tocích zaznamenáván stav sucha (obr. 9 a 10). Loni v červenci a srpnu se nejčastěji jednalo o 100 až 200 profilů a ke konci července až okolo 250. Během letního období v roce 2018 byl průtok pod hranicí sucha zaznamenán v ještě větším množství vodoměrných profilů. Naopak během letošního léta byl průtok pod hranicí sucha zaznamenáván většinou na 50 až 100 profilech. Po vydatnějších srážkách přetrvával stav sucha nejčastěji jen na cca 20 až 30 profilech.
Podzemní vody
Letošní léto bylo pro podzemní vody velmi příznivé. Začátkem července bylo v mělkém oběhu dokonce dosaženo mírně nadnormálního stavu. Poté hladina mírně poklesla, přesto zůstala po zbytek léta na normální úrovni. Situace však nebyla na celém území stejná. Zatímco na západě a severozápadě Čech v průběhu léta převažovalo mírné místy až silné sucho, na zbylém území ČR byla úroveň hladiny převážně mírně, místy až silně nadnormální, například v oblasti severní Moravy.
Celkový stav podzemních vod byl jednoznačně nejlepší za posledních pět let.
V průběhu léta zpravidla dochází vlivem výparu vegetací k poklesu hladiny, letos však vzhledem k srážkově vydatným měsícům a průměrným teplotám, došlo k doplnění mělkých zvodní i v průběhu vegetační sezóny. Hladina od května až do července stoupala (obr. 12). V případě hlubokých zvodní v některých vodohospodářsky významných oblastech jako je severočeská křída, je však hladina podzemní vody nadále na mimořádně podnormální úrovni.
Více informací najdete zde.
Komentáře