Podpora jde na řešení následků znečištění zdrojů vody, příčiny však neřeší

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil, jak se nakládá s penězi poskytnutými na opatření zajišťující udržitelnou jakost vod a minimalizující znečištění způsobované zemědělstvím. Kam jdou peníze a jak to vypadá s kvalitou zdrojů pitné vody?

Peníze jdou na podporu opatření, ale neřeší příčiny znečištění

Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila.

Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to zejména kvůli pesticidním látkám. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění.

Chybí potřebná data

Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Stát však bohužel nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů totiž neexistuje.

Kvalitní voda za cenu nákladné modernizace

Aby provozovatelé vodovodů zajistili nezávadnou pitnou vodu, musí modernizovat technologie úpravy vody. To vyžaduje značné finanční prostředky. Ministerstvo životního prostředí proto na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění.

Celou zprávu si můžete přečíst zde.

Zeptali jsme se proto Mgr. Jiřího Paula, MBA, místopředsedy výboru CzWA:

Jak je to s kvalitou pitné vody v České republice, dochází k jejímu zhoršování? Jak je to s výjimkami z hygienického limitu pro pitnou vodu?

Pokud se budeme bavit o pitné vodě, tak její kvalita se určitě nezhoršuje, spíš naopak. Je ale stále obtížnější a nákladnější její výroba. Na odběratele pitné vody se přenáší náklady na odstranění polutantů, kterými životní prostředí znečistil někdo jiný. V případě dusičnanů a pesticidů zemědělci.

U pesticidních látek je těžké soudit, zda se situace zhoršuje nebo ne. V minulosti se totiž prováděla na většině území kontrola jen 10-20 vybraných pesticidních látek. V posledních letech toto číslo vzrostlo na 60 a více pesticidů včetně jejich metabolitů. Zároveň se také významně snížila hranice jejich detekce. Chybí nám proto dostatek historických dat pro srovnání.

Zpráva NKÚ velmi dobře hodnotí současnou situaci. Za národní evropské peníze skutečně řešíme převážně následky, nikoliv příčiny. Snahy českých vodárenských odborníků o zavedení povinné elektronická evidence používání pesticidních látek v zemědělství nejsou zatím úspěšné. Pesticidy ohrožují nejen zdroje podzemní ale i vodu povrchovou. To souvisí zejména s nedostatečnou ochranou půdy proti erozi, což můžeme sledovat ve vodotečích po každém větším dešti.