České obce a města čekají v odpadovém hospodářství velké změny. Nový Plán odpadového hospodářství ČR 2025–2035 přináší závazné cíle, vycházející z evropské směrnice o oběhovém hospodářství. Prioritou je vyšší míra recyklace, omezení skládkování a rozšíření systémů třídění. Pro některé obce to bude příležitost modernizovat služby, jiné se mohou potýkat s výraznými finančními a organizačními výzvami.
Podle Plánu musí Česko v roce 2025 dosáhnout recyklace alespoň 55 % komunálního odpadu, do roku 2030 60 % a do roku 2035 dokonce 65 %. Současně se má snížit podíl skládkování na maximálně 10 %. Tyto cíle výrazně promění fungování měst a obcí a jsou součástí plnění evropských závazků.
Bioodpad do popelnic i kompostáren
Novinkou je povinný sběr biologicky rozložitelného odpadu. Obce si mohou zvolit formu sběru – speciální popelnice, pytlový sběr, sběrné dvory nebo komunitní kompostárny. Povinnost platí minimálně v období od dubna do října, cílem je efektivní využití bioodpadu a snížení zátěže skládek. Tato opatření představují citelnou finanční a organizační výzvu.
Regionální rozdíly jsou značné
Výchozí pozice ovšem není všude stejná. Zatímco Olomoucký a Pardubický kraj překračují 50 % tříděného komunálního odpadu, Praha se pohybuje kolem 32 % a Ústecký kraj je na 31 %. To znamená, že některé regiony musí zvýšit míru třídění až o polovinu, aby naplnily cíle pro rok 2035. Takový skok bude vyžadovat investice i intenzivní práci s obyvateli.
Bioodpad: kapacity jsou často nevyužité
V Česku je přes 250 centrálních kompostáren s projektovanou kapacitou přes 2,3 milionu tun ročně, ale reálně se využívá jen asi třetina. K dispozici je také 109 komunitních kompostáren s projektovanou kapacitou kolem 48 tisíc tun. To ukazuje, že potenciál zůstává nevyužitý a obce mohou tyto kapacity lépe zapojit do systému nakládání s bioodpadem.
Co mohou obce dělat už dnes
Analýza místní situace je klíčová – zjistit slabá místa systému a ochotu obyvatel třídit odpad. Dostupnost nádob a sběrných míst je přitom zásadní: lidé třídí mnohem více, pokud mají kontejner doslova u domu (průměrná vzdálenost v ČR je 91 metrů). Motivace občanů hraje rozhodující roli – tři čtvrtiny lidí tvrdí, že odpad třídí, ale regionální čísla ukazují, že realita je složitější.
Některé obce už dnes ukazují, že to jde. Město Litomyšl je opakovaně oceňováno za svůj komplexní přístup. Zavedli sběrný dvůr s širokou nabídkou, podporují domácí kompostování a motivují obyvatele k třídění systémem "door-to-door". Dalším úspěšným příkladem je Týniště nad Orlicí, které díky pytlovému sběru a dostupným sběrným místům dosahuje vynikajících výsledků. I menší obec jako Boží Dar ukazuje že to jde, když se zaměřuje na efektivní sběr a využití bioodpadu.
Jak využít dotace
Pro financování modernizace odpadového hospodářství mohou obce využít dotační programy. Klíčovým zdrojem je Operační program Životní prostředí (OPŽP), který nabízí dotace z fondů EU na výstavbu sběrných dvorů, pořízení techniky pro třídění odpadu nebo zavádění motivačních systémů pro občany. Další možností je Národní program Životní prostředí (NPŽP), který se zaměřuje například na podporu kompostáren. Spojení sil s okolními obcemi v rámci svazků může navíc přinést úspory a efektivnější využití zdrojů.
České obce a města tedy čeká období, kdy odpadové hospodářství nebude jen technickou povinností, ale i strategickým tématem. Pokud se podaří skloubit investice, chytré plánování a aktivní zapojení občanů, může být přechod k udržitelnějšímu systému nejen splněním legislativní povinnosti, ale i příležitostí k modernizaci a efektivnějším službám pro obyvatele.
Komentáře