Reklama

7. 5. 2020  |  Publicistika  |  Autor: Hana Tomášková

Pardubice hledají inspiraci k ochlazování města ve Švédsku

Tepelné ostrovy, nedostatek zeleně a vodních ploch, vodní toky v minulosti nepřirozeně narovnávané, nedostatečné využívání srážkových vod, to jsou výzvy, kterým čelí města v současné době. Jak se k nim postavili v Pardubicích?

Mapa tepelných ostrovů

„Město zatím nemá zpracovanou strategii adaptačních opatření na změnu klimatu jako komplexní dokument. V prvním pololetí 2020 by mělo mít hotovou analytickou část strategie, tzv. mapu tepelných ostrovů, která bude v rámci města analyzovat rizikové oblasti z hlediska přehřívání v letních měsících, zjednodušeně řečeno, a navrhne vhodná adaptační opatření, ke kterým patří např. uplatnění střešní a vertikální vegetace, posílení podílu vegetace atp.  Tato opatření by měla být postupně začleňována do územního plánování,“ komentuje současnou situaci Jan Nadrchal, náměstek primátora zodpovědného za životní prostředí města Pardubice.

Pardubice, podobně jako další města, vnímají dopady klimatických změn, které se projevují zvyšováním teploty ve městech, kde převládají budovy, silnice či průmyslové komplexy, jejichž povrchy zvýšeně absorbují teplo. K ochlazování měst přispívá vegetace a dostatek vodních ploch.

„Inspirací k tématu střešní vegetace a její využití ve městě a řešení modrozelené infrastruktury zaměřené na hospodaření s dešťovou vodou je pro nás Švédsko,“ říká Jan Nadrchal, „Na základě pozvání ateliéru Edge plánuje odbor hlavního architekta studijní cestu do Malmo s prezentací zdařilých příkladů hospodaření s dešťovou vodou a návštěvou Evropského institutu zelených střech. Na základě takto nabytých zkušeností by pak měl pro Pardubice vzniknout manuál hospodaření s dešťovou vodou.“

Efektivní hospodaření se srážkovou vodou je v dnešní době klíčové. Klesá počet srážek a chybí nám dostatek možností k zadržování vody na našem území. Přitom vodní zdroje v České republice jsou na srážkách závislé. 

Roste význam projektů, které řeší zasakování vody, obnovují a zřizují se vodní plochy, řeší se revitalizace vodních toků, které vrací přírodě její přirozené procesy.

Ke zkušenostem Švédska Jan Nadrchal doplňuje: „Již nyní se u připravovaných projektů, kde je to možné, snažíme obdobné principy uplatňovat. Například návrh modernizace Palackého třídy počítá mimo jiné s obnovou stromořadí a vytvořením bioaktivního pásu, do kterého budou sváděny dešťové vody.“

Revitalizace Matičního jezera

Jedním z projektů, které řeší úpravu vodních ploch, je revitalizace Matičního jezera. Jezero je třeba zbavit zbavit stoletých sedimentů. Město na odbahnění jezera získalo dotaci z OPŽP na revitalizaci vodní plochy. Celková cena revitalizace by neměla překročit 20,2 miliony korun, z toho 17 milionů pokryjí evropské dotace.

Práce začaly v listopadu 2018 a jsou rozvrženy na dva roky. Projekt je rozdělen na dvě etapy proto, aby během prací nebyl zasažen biotop a nedošlo k ohrožení živočichů, kteří zde žijí, včetně ohrožených druhů skokana skřehotavého a zeleného. Vzhledem ke způsobu jejich života je možné provádět těžení sedimentu pouze ve dvou termínech, a to od března do dubna a od srpna do listopadu.

Jarní práce jsou tedy již u konce. V loňském roce odsála firma provádějící revitalizaci ze dna jezera 2860 metrů krychlových sedimentů z celkových zhruba 14.000 metrů krychlových sedimentů. Pokud by nános bahna nebyl částečně odtěžen, jezero by mohlo zaniknout. Během revitalizace bude z vodní nádrže odstraněno zhruba 40 procent nánosů, obnoveny budou biologické vlastnosti jezera a stabilizovány erozí poškozené břehy. Revitalizace celé vodní plochy bude hotova do konce listopadu.

Další projekty

„Pokud se týká dalších projektů města, jsou zatím všechny spíše ve stavu záměrů. Město například plánuje podobným způsobem jako Matiční jezero revitalizovat také Čičák, což je menší vodní plocha v parku Na Špici, prakticky v centru města. Jsou tam zhruba stejné problémy – nadměrné množství sedimentu a s tím spojený úbytek ryb a vodního ptactva. Zatím je ale odbahnění ve stadiu přípravy projektové dokumentace,“ informuje Nataša Hradní z Magistrátu města Pardubic.

Pardubice také usilují o výstavbu mokrého poldru na východním okraji města, poblíž Spojilského odpadu. „Měl by město chránit před povodní a zároveň sloužit k rekreaci,“ upřesňuje detaily záměru Nataša Hradní, „Město již v roce 2014 nechalo zpracovat projektovou dokumentaci, zejména kvůli nedořešeným vlastnickým vztahům k pozemkům ale nebyla dokončena. Poldr by podle představ města mohl vybudovat stát během výstavby blízkého severovýchodního obchvatu, na jehož násypy by se využila vytěžená zemina, ale jsou to zatím opravdu jen plány, bez jakýchkoli dohod či smluv.“

Pardubice se k adaptačním opatřením staví čelem. Zvyšování podílu zeleně ve městě příznivě ovlivní teplotu okolních ploch, bioaktivní pás přispěje k zadržování vody stejně jako revitalizace vodních ploch. Všechny projekty navíc neplní pouze roli v adaptaci na klimatické změny, ale mají přesah i do dalších oblastí. 

„Pro ORP máme zpracovanou registrovanou územní studii krajiny, která v širokém měřítku obcí s rozšířenou působností hodnotí současný stav krajiny nejen ve vztahu k hospodaření s vodou, ale i ve vztahu k náchylnosti krajiny k vodní, větrné erozi, prostupnosti atd. Obsahuje doporučení týkající se obnovy struktury krajiny pro posílení její ekologické i estetické funkce. Zahrnuje obsáhlá doporučení na zmenšení plochy obdělávané půdy, segmentování zemědělské krajiny interakčními prvky, alejemi, zakomponování remízů, sadů, zatravněných ploch, ale i obnovu rybníků, doprovodů kolem vodotečí, revitalizací vodních toků. Což vše komplexně přispívá k lepšímu hospodaření s dešťovou vodou na celém ORP a tím je nesmírně důležité i pro vlastní město Pardubice,“ uzavírá Jan Nadrchal.

 

Foto: Matiční jezero/ zdroj Pardubice.eu

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI