Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Obnovitelné zdroje energie v památkově chráněných zónách

| autor: Hana Tomášková| zdroj: Veronika Hájková, obor památkové péče hlavního města Prahy/ konference Komunitní energetika 21. století.0

solary Praha já
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay/Canva

Téma, které trápí nejedno město České republiky. Jak se orientovat v této problematice radila Veronika Hájková z oboru památkové péče hlavního města Prahy na konferenci Komunitní energetika 21. století.

Míra přípustnosti FV systémů podléhá vždy individuálnímu posouzení, je však odstupňována dle druhu památkové ochrany daného území a konkrétního objektu. V ochranném pásmu lze FVS obecně akceptovat. Konfliktní realizace mohou nastat pouze v případech, kdy by FVS ohrožovaly hodnoty předmětu ochrany, pro jehož ochranu bylo OP vymezeno.

Jednoznačně jsou preferovány FVS pohledově skryté (plošně skládané, za atikou) a integrované, dle rozsahu intervence do hmotné podstaty objektu.

Rozhodovací praxe při posuzování instalací FVS bude reagovat na vývoj technologií aplikovatelných v historických prostředích (např. sestavy ateliérových oken s výplněmi transparentními a fotovoltaickými, transparentní moduly nahrazující zasklení, skládané krytiny, falcovaný plech, apod.).

U staveb historických (tvořících hodnotu prostředí památkové zóny) je, při současném stupni poznání, umisťování fotovoltaických systémů nežádoucí v uličních částech střech a fasád. Na dvorních částech střech (např. na novotvarech střešních rovin), na novodobých dvorních přístavbách, a na objektech ve vnitroblocích lze naprosto výjimečně, a to po individuálním posouzení, osazení fotovoltaických systémů připustit.

U novostaveb se klade důraz na komplexnost řešení, integraci FVS a architektonické ztvárnění objektu jako celku.

Pražská památková rezervace je zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Jednou z hodnot, která přispěla k zápisu je jedinečná podoba střešní krajiny.

U staveb historických (tvořících hodnotu prostředí památkové rezervace) je, při současném stupni poznání, umísťování fotovoltaických modulů nežádoucí.

U novostaveb se klade důraz na komplexnost řešení, integraci FVS a architektonické ztvárnění objektu jako celku.

Fotovoltaické systémy v kontextu kulturních památek představují ahistorický a cizorodý prvek. Jako takový je v daném případě přípustný naprosto výjimečně.

V mimořádných případech, při citlivém řešení, lze u novostaveb v rámci areálu kulturní památky, prostředí kulturní památky, či na pozemku, který je kulturní památkou, instalaci fotovoltaických systémů zvážit s ohledem na konkrétní návrh a specifické hodnoty kulturní památky.

FV1
FV2
FV3
FV4
FV5
FV6
FV7


Konference Komunitní energetika 21. století řešila úlohu měst a obcí v energetických společenstvích. Uskutečnila se 29. 11. 2022 v prostorách CAMPU (Centrum architektury a městského plánování) v režii příspěvkové organizace Pražské společenství obnovitelné energie ve spolupráci s hlavním městem Praha.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert