Povinnost platit za odvádění srážkových vod se vztahuje na vody, které jsou odvedeny do kanalizace. Některé povrchy mají z této povinnosti výjimku. O které se jedná?
Na naše otázky odpovídá Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství.
Jaké mají obce a města povinnosti vztahující se k poplatku za odvádění srážkových vod? Existují zde nějaké výjimky?
V případě, že jsou srážkové vody odváděny do jednotné kanalizace, má vlastník kanalizace, kterou jsou tyto vody odváděny, právo na úplatu za odvádění těchto vod.
V této souvislosti je rozhodné, zda je obec vlastníkem předmětné jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu. V případě, že ano, pak je povinností této obce mimo jiné provozovat kanalizaci v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích a s odběrateli uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod.
V případě, že je obec vlastníkem nemovitostí z jejichž povrchu jsou srážkové vody odváděny do jednotné kanalizace, musí mít s vlastníkem respektive provozovatelem kanalizace uzavřenu smlouvu o odvádění odpadních vod. Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se podle ustanovení § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady, veřejná a neveřejná pohřebiště a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.
Ve výše uvedeném ustanovení § 20 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizací jsou uvedeny plochy, za kterých jsou srážkové vody odváděny do jednotné kanalizace, na které se povinnost platit z odvádění srážkových vod nevztahuje. Na ostatní případy se vztahuje povinnost hradit stočné.
Srážkové vody, které nemohou nebo nemají možnost odtoku do jednotné kanalizace a vsakují se, nejsou součástí výpočtů, a tím předmětem placení stočného.
Snížení poplatku při využití zelené střechy na budově, kterou vlastní poplatný subjekt
V rámci novely prováděcí vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích je navrhována úprava výčtu druhů ploch pro jednotlivé odtokové součinitele vegetačních střech.
Pro vysvětlení:
Navržené zatřídění odpovídá například mezinárodně uznávané německé normě FLL (2018) pro zelené střechy. Retenční schopnost střechy závisí na mocnosti substrátu a jeho materiálu.
Při použití příliš tenkého souvrství nemá střecha odpovídající vlastnosti a reálně nedosahuje na příslušný odtokový součinitel, proto je stanovena i minimální mocnost souvrství vegetačních střech. Obecně lze říci, že mocnosti od 10 do 20 cm poskytují stanoviště mnoha druhům suchomilných travin a bylin a vzhledem k jejich zpravidla extenzivnímu rázu jsou velmi hodnotné pro přírodu z hlediska biodiverzity. U souvrství založených na minerální izolaci dosahují těchto vlastností i souvrství o menší mocnosti. Mocnosti souvrství nad 31 cm pak nabízí možnosti intenzivního využití střechy, mají velké retenční vlastnosti a představují tak velkou přidanou hodnotu pro člověka.
Těmito opatřeními snižuje povinný subjekt množství srážkových vod odváděných do kanalizace, a proto by tato skutečnost měla být zohledněna i v rámci platby za odvádění srážkových vod do kanalizace.
Komentáře