Stejně jako třídění je neméně důležité i následné využití separovaných materiálů. Proč bychom se také jinak namáhali s tím, abychom od sebe jednotlivé složky oddělili? Dnes se podíváme na to, kam může putovat obsah hnědých popelnic nebo jiných nádob a jaké jsou možnosti využití bioodpadů.
Nejdřív co, potom jak
Důvodů, proč bychom vůbec měli biologicky rozložitelné odpady neboli bioodpady využívat, existuje hned několik. Třeba, že tím snižujeme množství odpadů, které by jinak skončilo na skládkách a tím i množství emisí skleníkových plynů, zejména metanu. V roce 2030 navíc začne platit zákaz skládkování využitelných složek odpadu, takže nám nezbyde nic jiného, než odpady zpracovávat.
S tím se pojí i ekonomické aspekty, protože využíváním bioodpadů snižujeme náklady na jejich likvidaci. Navíc vyrábíme produkty, které můžeme prodat, jako je kompost nebo bioplyn, případně využívat pro vlastní potřebu třeba k vytápění nebo hnojení půdy. Je tedy patrné, že s bioodpady se pojí značný potenciál, proto bychom měli pečlivě zvážit, jakým způsobem je budeme zpracovávat a využívat.
Během rozhodování je důležité vzít v potaz zejména to, že různé druhy bioodpadů vyžadují odlišné zpracovatelské postupy. Dále musíme vědět, jaké množství odpadu budeme mít k dispozici, které technologie jsou dostupné a je potřeba zohlednit i náklady spojené s jednotlivými způsoby zpracování a potenciální finanční úspory.
Druhy bioodpadu a jejich využití
Zelený bioodpad, nebo také biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, zahrnuje trávu, listí, větve a jiné rostlinné zbytky z údržby zahrad a parků. Dále se jedná o biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven, které jsou rostlinného původu. To znamená zbytky potravin, slupky z ovoce a zeleniny nebo zbytky.
Biologickou metodou využívání rostlinné složky bioodpadu je kompostování. Během něho se organický materiál za přítomnosti kyslíku rozkládá a mikroorganismy, jako jsou bakterie, houby a červi, přeměňují bioodpad na kompost. Kompostovat můžeme doma, komunitně nebo na průmyslových kompostárnách, vždy je ale nutné sledovat surovinovou skladbu, neboli poměr uhlíku a dusíku, přístup kyslíku, přítomnost mikroorganismů a optimální vlhkost kompostu.
Výsledný kompost je tmavý, drobivý materiál, který je bohatý na živiny a má řadu využití. Můžeme ho používat jako organické hnojivo pro zlepšení kvality půdy, zvýšení úrodnosti a schopnosti zadržovat vodu. Kompost může být případně použit jako mulč pro zadržování vlhkosti, ochranu rostlin a potlačení růstu plevelů. Nebo ho můžeme smíchat s dalšími materiály a vytvořit výživný zahradní substrát.
Bioodpady rostlinného původu je možné využívat k mulčování i přímo, když rozdrcené větve nebo listí, trávu či jiné rostlinné zbytky aplikujeme na půdu. Mulč, která vytváří ochrannou vrstvu, se využívá nejen v zahradách, ale také v zemědělství a krajinářství.
Mezi živočišné odpady, neboli bioodpady živočišného původu, které vznikají při zpracování masa, mléčných výrobků, ryb a dalších živočišných produktů, patří například kosti, maso, tuk, zbytky mléčných výrobků a rybní odpad.
Tyto odpady jsou vzhledem ke své povaze specifické - během rozkladu mohou nepříjemně zapáchat, lákají škůdce, jako jsou hlodavci a mouchy a mohou obsahovat škodlivé patogeny způsobující nemoci – proto se využívají zejména v bioplynových stanicích. V nich vzniká během rozkladu organického materiálu bez přístupu vzduchu bioplyn, který má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyna digestát, který je vedlejším produktem a je možné ho použít jako hnojivo. Bioplyn se nejčastěji používá k výrobě tepla, elektřiny nebo výjimečně chladu.
Živočišné odpady můžeme využívat i prostřednictvím kompostáren, nicméně se tak děje v omezené míře. V České republice je něco takového možné až po jejich hygienizaci, během které jsou bioodpady zahřáty na určitou teplotu, která má zničit patogeny.
Poslední variantou zpracování bioodpadů je v zařízení na energetické využití odpadů, tzv. ZEVO. Ačkoliv se ale jedná o lepší variantu, než je jejich uložení na skládku, bioodpady nejsou kvůli velkému množství vody pro energetické využívání příliš vhodné.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře