Úniky tepla, nehospodárnost, nedostatečný a zastaralý technický stav je i u veřejných budov mnohdy opomíjen. To stojí majitele budovy nemalé peníze.
PENB slouží k vyhodnocení energetické náročnosti budovy - kvantifikuje veškeré energie spotřebované při standardizovaném provozu hodnocené budovy a, podobně jako energetický štítek spotřebiče, zařazuje budovu do příslušné třídy v rozsahu A-G.
Průkaz hodnotí veškerou energii potřebnou pro provoz budovy, tedy energii na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a klimatizací a energii na osvětlení. Lze ho zpracovat pro jakoukoliv budovu či její ucelenou část na základě dokladů především o spotřebě energie a není potřeba jí fyzicky vidět.
Z průkazu je tedy poznat, co nás to stojí, ale není poznat, kde a proč nás to tolik stojí. „To je potíž celého zákona o PENB. Řeší náročnost, ale opomíjí co jí způsobuje,“ říká ing. Josef Skopový, majitel firmy Meuta, zabývající se termografickým MEřením Uniku TeplA a dodává: „Ani energetický audit nemusí být všespásný. Většinou se jedná o údaje na papíře vycházející především z požadavku udržení uživatelského komfortu. Pokud se nezaměří konkrétní místa úniků tepla, stále nebude jasné, kde teplo z budovy uniká.“
„Vyšetření“ stavby, pomocí termovizních fotografií v kombinaci s technickými parametry budovy může technikovi jasně načrtnout, kde je chyba a jak nejefektivněji ji odstranit. „Dobrý technik s přirozeným „selským rozumem“ může odhalit problematická místa. Nemusí být ani ekonom a ani energetik,“ připomíná Josef Skopový.
Mapování energetických úniků je součástí mezinárodního evropského projektu SPARCS, který je dotovaný Evropskou unií. Zaměřuje se na ekonomicky udržitelný rozvoj měst zejména v oblasti energetiky. Měření úniku tepelné energie z budov už využilo například město Kladno, které na projektu spolupracuje s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Buštěhradu u Kladna.
Foto: ilustrační/ Wikimedia Commons
Komentáře