Evropská komise zveřejnila studii, která vyčísluje společenské náklady spojené se znečištěním per- a polyfluoroalkylovými látkami (PFAS) v Evropském hospodářském prostoru. Analýza porovnává několik scénářů dalšího vývoje – od zachování současného stavu přes zpřísnění limitů až po úplné ukončení používání těchto látek.
Studie modeluje čtyři možné scénáře vývoje znečištění PFAS a jejich ekonomických dopadů. Výchozí scénář počítá s pokračováním současného stavu bez další regulace, kdy by náklady spojené především se sanací kontaminovaných lokalit postupně rostly a do roku 2050 by dosáhly přibližně 440 miliard eur. Další varianty zohledňují zpřísnění limitů pro pitnou vodu nebo přísnější environmentální standardy, které by sice snížily koncentrace PFAS, ale zároveň by výrazně zvýšily náklady na úpravu vody a čištění odpadních vod.
Nejnákladnější scénář vychází z plného dodržování přísných kvalitativních standardů pro vodní prostředí, které by vyžadovalo rozsáhlé investice do technologií pro odstraňování PFAS. Celkové výdaje by v tomto případě mohly dosáhnout až 1,5 bilionu eur. Naopak scénář úplného ukončení výroby a používání PFAS do roku 2030 by podle studie vedl k postupnému snižování znečištění a relativně nižším nákladům, souvisejícím především s řešením historické kontaminace. Studie zároveň upozorňuje, že regulace PFAS v EU se postupně zpřísňuje a další opatření, včetně možného plošného omezení těchto látek, jsou nyní posuzována na evropské úrovni.
Celý článek si můžete přečíst na Průmyslové ekologii.
Komentáře