Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se ohrazuje proti některým, zjevně mylným informacím, které byly v rozhovoru s Ing. Bohumilem Benešem uvedeny. Původní článek najdete zde: HN: Beneš - Ministerstvo nepočítá recyklovaný odpad podle metodiky EU, zdrojem byl článek v Hospodářských novinách zde.
Ministerstvo životního prostředí se slovy Jana Maršáka z Odboru odpadů MŽP k zavádějícím výrokům vyjadřuje takto:
Výpočet množství komunálních odpadů
Jako základ rozhovoru je uveden rozdíl v množství každoroční produkce komunálních odpadů v České republice (3,2 mil. tun ČSÚ vs. 5,7 mil. tun MŽP). Na základě tohoto rozdílu je automaticky dovozováno umělé nadhodnocování produkce komunálních odpadů ze strany MŽP, aby mohly být prezentovány lepší výsledky odpadového hospodářství. Jaké je ovšem reálné vysvětlení?
Základ leží v evropských právních předpisech a jejich pojetí pojmu „komunální odpad“. Ministerstvo životního prostředí plně v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech do produkce komunálního odpadu započítává i „odpad podobný komunálnímu“ vzniklý z nevýrobní činnosti podniků (tj. např. od zaměstnanců), ze škol, z hotelů atd.
Žáci chodí do škol a i zde produkují odpady obdobné jako v domácnosti (např. ze svačin, plasty, papíry). Rovněž občané mnohdy odevzdávají odpady přímo například do sběren papíru či kovů (jedná se o poměrně významná množství). Tyto komunální odpady v ČR jsou, existují a je nutné je do komunálních odpadů počítat. Tedy nikoli nadhodnocování, ale naopak metodicky správný přístup.
Tento přístup je ještě lépe zohledněn v nové legislativě odpadového hospodářství EU. Zejména definice komunálního odpadu byla v poslední novele směrnice o odpadech vyjasněna plně ve směru, který používá MŽP.
Použité metodiky
V rozhovoru se uvádí, že Ministerstvo životního prostředí nemá k dispozici příslušné mezinárodní metodiky a ani nejzásadnější manuál 2150 z roku 2002. Tady měl Ing. Beneš zřejmě na mysli nařízení č. 2150/2002 o statistice odpadů. Nejedná se o metodiku, ale evropské nařízení, které stanovuje pravidla pro přístup k tvorbě statistiky odpadů. K tomuto nařízení připravuje Evropský statistický úřad (EUROSTAT) skutečně metodiky, kterými samozřejmě MŽP disponuje.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) reportuje standardně a v souladu s metodikami do Evropské unie data o odpadovém hospodářství, obalovém hospodářství a výrobcích s ukončenou životností. Ministerstvo životního prostředí zodpovídá za 9 evropských směrnic, 3 nařízení a 2 mezinárodní úmluvy (Basilejská úmluva, Stockholmská úmluva). Z toho vyplývá, že je to právě Ministerstvo životního prostředí, které poskytuje dominantní část informací pro evropské instituce.
Metodika Ministerstva životního prostředí je veřejně dostupná a každý se s ní může seznámit. Metodika byla poskytnuta i Evropskému statistickému úřadu (EUROSTAT) v rámci diskuse nad slaďováním dvou systémů existujících v České republice. Ministerstvo životního prostředí tak postupuje zcela transparentně.
Evidence a ohlašování
Z rozhovoru je naprosto evidentní, že Ing. Beneš nemá povědomost o tom, jak se data MŽP ohlašují a zpracovávají. Vychází zřejmě ze svých poznatků, které možná platily před mnoha lety.
Ministerstvo sbírá ohlašovaná data pouze v elektronické podobě a to prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností ISPOP. Má přehled o každém řádně podaném hlášení tj. kdo, kdy a co ohlásil. Všechna ohlášená data o odpadech se každoročně zpracovávají na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností.
Samotné zpracování spočívá v tom, že se údaje z každého hlášení elektronicky kontroluje prostřednictvím 170 různých automatizovaných kontrol a s využitím místní znalosti jednotlivých pracovníků těchto úřadů. Následně probíhá kontrola na celostátní úrovni a jsou řešeny případné chyby.
Kromě toho je nutné uvést, že všechny ohlašující subjekty vychází při tvorbě hlášení pro MŽP i ČSÚ z průběžné evidence, která je vedena povinně podle zákona o odpadech. Zdroj dat je tedy pro oba systémy tentýž. Neexistuje žádná specifická evidence podle nařízení č. 2150/2002/EU. Existuje pouze evidence podle zákona o odpadech, která je základem pro obě hlášení.
I evropské statistické předpisy jednoznačně vyzývají k omezování administrativní zátěže reportujících subjektů prostřednictvím důsledného využívání existujících zdrojů dat.
Data MŽP jsou ohýbána ve prospěch zařízení na energetické využití odpadů
MŽP je v rozhovoru bezprecedentním způsobem napadeno, že upravuje (doslova „ohýbá“) data tak, aby mohla být využita k výstavbě zařízení na energetické využití odpadů. Toto tvrzení MŽP naprosto odmítá. Není uveden jediný podklad, ze kterého by toto tvrzení bylo možné doložit.
MŽP vychází při výpočtech indikátorů odpadového hospodářství z opakovaně zkontrolovaných dat a na základě veřejně přístupné metodiky. V rámci takto nastaveného systému sběru a zpracování dat o odpadech, do kterého mají rovněž přístup i všechny krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí je případná manipulace či dezinterpretace výsledků o zjištěné produkci nebo zpracování odpadů naprosto vyloučena. Do systému ISPOP (tedy k primárním datům) má samozřejmě plný přístup i Český statistický úřad.
Odmítáme tak tvrzení, že je s daty jakýmkoli způsobem manipulováno z politických či jiných důvodů.
Využití dat
Data MŽP o odpadovém hospodářství jsou využívána napříč státní správou České republiky, využívají se nejen v oblasti ochrany životního prostředí, zpracování strategií a plánů (národních, krajských), ale i pro další účely (policie, soudy, finanční úřady atd.).
Mýtus o třídění plastu
V rozhovoru se uvádí, že je mýtus, že ČR dosahuje velmi dobrých výsledků v rámci třídění plastů. Opět se jedná o nepřesnost. ČR dosahuje velmi dobrých výsledků v rámci využití plastových obalů a obalů obecně. Jedná se možná o detail, ale velmi důležitý detail. Čísla EUROSTATu, která jsou poskytována pro obaly ze strany MŽP, ukazují následující.
ČR se umístila v rámci recyklace všech obalových odpadů za rok 2016 na třetím místě v EU (https://ec.europa.eu/eurostat/web/waste/key-waste-streams/packaging). Pro plastové obaly jsme dosahovali v roce 2016 čísla 59% (https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20181129-1). Průměr EU je přibližně 42% pro plastové obaly. Vše jsou data publikovaná EUROSTAT.
Zákopová válka ze strany MŽP
V rozhovoru Ing. Beneš uvádí, že je v důsledku nesmyslné zákopové války ze strany MŽP ztrácen čas a příležitost k nalezení řešení. Právě tato věta ukazuje základní neznalost aktuálního stavu ohledně diskusí k datům o odpadech. Vůbec nezohledňuje poslední vývoj v této oblasti a komunikaci mezi MŽP a ČSÚ.
V návaznosti na analýzu dat o produkci a nakládání s odpady v obcích sbíraných Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Českým statistickým úřadem (ČSÚ) bylo rozhodnuto, že ČSÚ bude přímo přebírat informace ohlášené obcemi na MŽP. Analýza prokázala, že data poskytovaná ministerstvem jsou využitelná jako opora pro statistiku komunálního odpadu.
ČSÚ proto již v roce 2019 provede omezení svého statistického zjišťování u obcí tak, že sníží počet jednotek ve výběrovém souboru o více než 60 %. Předpokládaný počet obcí, které budou nadále zasílat data o odpadech ČSÚ, by měl klesnout ze zhruba 1400 pod 500.
MŽP a ČSÚ v současné době intenzivně jednají také o dalších krocích, které by vedly k omezení administrativní zátěže u firem při zachování plnění všech povinností obou institucí vyplývajících z národní legislativy i mezinárodních závazků České republiky. Spolupracují např. na potřebných úpravách informačního systému ministerstva. Dílčí výsledky by měly být známé do konce roku 2019.
Je evidentní, že dotazovaný „expert“ nemá vůbec povědomí o současném stavu diskuse ke složitému problému, jehož řešení se snaží MŽP a ČSÚ hledat. Nemá ani povědomí o vývoji na evropské úrovni.
Je tedy otázkou k čemu měl rozhovor posloužit právě ve chvíli, kdy se projednává návrh nového zákona o odpadech.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Zdroj: Průmyslová ekologie
Komentáře