Zima by se mohla jevit nezasvěceným jako nejméně komplikované období z hlediska kvality a dostupnosti vody. Jak je tomu ve skutečnosti, objasňuje Jiří Paul z Asociace pro vodu.
Podzemní zdroje vody
U dobrých podzemních zdrojů je kvalita vody prakticky stálá. Podzemní zdroje mělčí než 10 m jsou často ovlivňovány povrchovou nebo podpovrchovou vodou. Může tak u nich docházet třeba po deštích nebo tání sněhu ke zhoršení jakosti vody. Nejčastěji se jedná o zákal nebo zvýšení obsahu organických látek. Zimní období by tak mohlo být relativně klidnějším, ale se stále častějšími výkyvy počasí a mimořádnými událostmi na to těžko spoléhat. V zimních měsících se také i v jinak kvalitních zdrojích mohou objevit pesticidní látky, které byly aplikovány ve vegetační sezóně na pole nebo lesní porosty.
Povrchové zdroje vody
Polovina zdrojů pro výrobu pitné vody jsou povrchové zdroje. Tam je to s kvalitou v zimním období většinou lepší. Významně se totiž snižuje oživení vody zejména řasami a sinicemi, které na řadě místech může způsobovat opravdu velké problémy. I v těchto zdrojích mohou splachy ze zemědělské půdy nebo lesů způsobit problémy prakticky v jakémkoliv ročním období.
Znamená zima dostatek vody?
Co do množství a dostupnosti to je s vodou v zimě spíše horší. U hodně využívaných podzemních zdrojů se může projevit nedostatečné doplnění zásob podzemní vody v jarních měsících, které jsou právě pro doplnění podzemní vody nejzásadnější. Pokud to hodně zjednodušíme, tak čím je hlubší podzemní zdroj, tím později se projeví sucho a na druhou stranu tím později se do něj voda vrátí.
Nadbytek vody
Přebytků vody, tedy povodní, je potřeba se obávat, bohužel, kdykoliv. V zimě v kombinaci s předchozím mrazem mohou i jinak neškodné deště způsobit povodňové stavy třeba v oblastech intenzívně obdělávané zemědělské půdy.
Komentáře