Moravskoslezský kraj je po útlumu uhlí a těžkého průmyslu v pokročilé fázi transformace, nyní jej však čeká nejtěžší etapa – přechod na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Dokončení hospodářské proměny, přechod od montoven k inovacím, dobudování klíčových dopravních napojení a odstranění zbytečné byrokracie – to byla hlavní témata, která na konferenci Moravskoslezský kraj na křižovatce.
Konference byla organizovaná Krajskou hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje, probírali podnikatelé a představitelé regionu. A stejně jako v ostatních krajích byla zásadní výzvou i otázka nedostatku pracovníků a zastaralého vzdělávacího systému.
„Obdivuji Moravskoslezský kraj, jakým způsobem zvládá transformaci, a vůbec nemám obavy, že na cestě k inovativnější ekonomice bude úspěšný,“ řekl ve svém úvodním vystoupení prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček. Skutečná restrukturalizace kraje podle něj musí znamenat víc než jen nahrazení hutí a dolů novými montážními provozy. Klíčem je přechod k ekonomice založené na inovacích, technologiích a znalostech – tedy posílení výzkumných kapacit, technologických center a firem schopných vyvíjet vlastní produkty. Prezident Zajíček v této souvislosti připomněl, že jednou z osmi strategických priorit Hospodářské komory je právě oblast výzkumu, vývoje a inovací. „Při napětí ve veřejných financích neexistuje velký prostor, aby stát mohl dramaticky navyšovat investice do této oblasti. Cestou, jak to řešit, je vytvořit podmínky, které umožní do výzkumu, vývoje a inovací daleko více zapojit soukromý kapitál. Pokud nezměníme podmínky pro financování této investiční priority ze soukromých zdrojů, nepohneme se dál. A najít zdroje na přechod k inovativní ekonomice potřebujeme jako sůl,“ vysvětlil Zajíček.
Prezident Hospodářské komory představil také iniciativu Byrokratický detox, prostřednictvím které chce podnikatelská organizace prosadit systémové řešení narůstající regulatorní a byrokratické zátěže, která dusí podnikatele. „Podporu naší iniciativy na přijetí antibyrokratického zákona nám přislíbili tři čelní představitelé vznikající koalice. Podporovatele máme i v opozičních lavicích,“ uvedl Zajíček a vyzval podnikatele, aby svým podpisem podpořili Blanickou výzvu Hospodářské komory, která žádá politiky o přijetí systémového řešení neodůvodněné regulatorní a nadměrné administrativní zátěže.
Podle prezentace ekonoma České spořitelny Michala Skořepy se Moravskoslezský kraj v ekonomických statistikách od roku 2000 posunul z posledního místa a předstihl v objemu hrubého domácího produktu na obyvatele čtyři jiné regiony České republiky. Region se však i třicet let po útlumu těžkého průmyslu stále opírá o montážní výrobu a subdodavatelský průmysl, který sice zajišťuje zaměstnanost, ale vytváří jen omezenou přidanou hodnotu. V souvislosti s debatami o deficitech veřejných rozpočtů, které zaplnily mediální prostor po říjnových volbách, ekonom poznamenal, že pro transformující se region, jakým je Moravskoslezský kraj, by striktně vyrovnané veřejné finance mohly být špatnou zprávou. „Německo dlouho udržovalo vyrovnané rozpočty, přestalo investovat do infrastruktury a dnes ho to dohání. Správná cesta je, aby se veřejné finance zadlužovaly za účelem investic, jejichž budoucí hospodářské přínosy tyto dluhy pokryjí,“ dodal.
„České školství za daně firem dodává absolventy, z nichž se následně stávají nezaměstnaní, nebo jsou rovnou nezaměstnatelní,“ prohlásil prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič v bloku věnovaném trhu práce. Upozornil, že stárnutí populace a přeregulovaný systém zaměstnávání cizinců prohlubují nedostatek pracovní síly, zatímco stát podle něj svými zásahy omezuje legální agenturní zaměstnávání a tím podporuje růst nelegálního trhu práce.
Předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory ČR Jaroslava Rezlerová zdůraznila, že 66 procent firem má už několik let trvalé problémy s obsazením pozic, zatímco se aktivní populace v Česku snižuje o 40 tisíc osob ročně, přičemž tempo poklesu dál poroste. „Klíčem je rekvalifikace, pružnější formy práce a větší podpora starších pracovníků, žen a rodičů s dětmi,“ uzavřela Rezlerová.
Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Zdeňka Zajíčka, jenž se osobně zúčastnil všech krajských setkání série Kraje na křižovatce, se priority jednotlivých regionů částečně liší, ale společným jmenovatelem, který podnikatelé po celé zemi řeší, je nedostatek pracovní síly a zaostávání vzdělávacího systému za reálnými potřebami české ekonomiky. „Větší flexibilita pracovního trhu a modernizace vzdělávacího systému včetně užší spolupráce škol s firmami zaznívaly silně ve všech krajích, které jsem navštívil. To jsou dvě priority, které řeší každý region republiky,“ uvedl Zajíček na konferenci, která byla poslední událostí celé série Kraje na křižovatce.
Kdy se cestující dostane z Ostravy do Prahy za dvě hodiny? To byla hlavní otázka dopravního bloku a směřovala na Jiřího Pavla ze Správy železnic při představování projektu vysokorychlostní tratě Moravská brána. „Kdy se tak cestující skutečně svezou, záleží na veřejných rozpočtech, na tom, jak rychle umožní projekt realizovat,“ reagoval. Šárka Ličková z Ředitelství silnic a dálnic pak představila klíčové projekty obchvatů a přivaděčů, které mají odlehčit dopravě v moravskoslezských městech. Marek Skoblej z odboru dopravy Moravskoslezského kraje přiblížil postup obnovy infrastruktury po povodních z roku 2024 a Ondřej Musil z Letiště Leoše Janáčka Ostrava představil plány, jak posílit postavení letiště jako klíčového dopravního a logistického uzlu regionu.
V energetickém bloku pak profesorka Dagmar Juchelková z VŠB–Technické univerzity Ostrava zdůraznila, že energetická transformace musí být spravedlivá, spolehlivá a srozumitelná pro všechny, jinak nebude dlouhodobě udržitelná. Ředitel úseku průmyslové energetiky a člen představenstva ČEZ ESCO Ondřej Šišpela pak představil konkrétní projekty energetické modernizace v regionu. Skupina ČEZ zde plánuje do roku 2030 investovat desítky miliard korun do transformace teplárenství, mimo jiné do výstavby nové nízkoemisní teplárny v Dětmarovicích.
Komentáře