Starostové menších i větších měst diskutovali spolu s odborníky o aktuálních tématech z oblasti odpadového hospodářství. Jedním z hlavních bodů programu byla velmi diskutovaná příprava legislativy na zálohování PET lahví a plechovek. Setkání u kulatého stolu Moravské obce a města pořádala již tradičně společnost Magnus Regio. Akce se konala za finanční podpory z rozpočtu statutárního města Brna a Jihomoravského kraje.
Hlavním tématem prvního bloku přednášek, které se setkalo s řadou ohlasů a rozpoutalo diskuzi, byla chystaná legislativa k zálohovému systému na PET lahve a plechovky.
Téma prezentoval Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., vedoucí oddělení recyklace a strategie přechodu k cirkulárnímu hospodářství z Ministerstva životního prostředí ČR. „Ministerstvo životního prostředí v letošním roce přistoupilo k tomu, že se začne připravovat konkrétní legislativa, která tuto oblast upraví a zavede principy povinného zálohování do zákona o obalech,“ uvedl s tím, že úprava bude formou novely zákona o obalech. „Komunikujeme se všemi, kterých se to týká, tzn. od firem z nápojového průmyslu až po zástupce měst a obcí,“ sdělil dále Jan Maršák. A právě zástupci municipalit nejsou zamýšleným změnám příliš nakloněni. Obávají se snížení příjmů do obecních rozpočtů.
Za města se vyjádřil kupříkladu Martin Šrubař, místostarosta Vítkova. „V současné době za peníze obce vytřídíme plast a zaplatíme svozovou linku, zajímavou komoditou jsou pak pro nás právě PET lahve, za které zpětně něco utržíme. Pokud nám ale stát jinou cestou vytřídí plasty, zbyde nám nezajímavá komodita. Ti, co od nás plasty odebírají, budou odebírat už jen plastový odpad hodící se pouze do spalovny. Získáme tak zpět významně méně,“ upozornil.
Jan Maršák poté uvedl, že v návrhu je počítáno, že by obce dostávaly 15 % z peněz za nevrácené zálohované obaly. „Důležitá věc je prevence vzniku odpadů. Není nutné si zálohované obaly – tedy vodu v plastech – kupovat. Pokud by to tedy zůstalo v obecních systémech a podařilo se snižovat množství odpadů, tak obce i tak budou mít nižší příjmy. Náš cíl obecně je prevence, tzn. snižování množství odpadu,“ namítl dále Jan Maršák.
Do diskuze se přidal Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství. „Pan Maršák uvádí, že potřebujeme mít vizi ke splnění evropských cílů. Já se domnívám, že vizi již máme. Je podepsána dvěma obecními svazy, všemi profesními organizacemi, autorizovanou obalovou společností Eko-kom. Je z roku 2021, poté co byla vyhotovena nová odpadová legislativa, jmenuje se Strategie 21. Najdete ji na stránkách Eko-komu. Je tam odpověď na to, jak splnit veškeré legislativní cíle. Je jich asi 22. Stávající systém je dobrý a já vím, že obce to vědí a stávajícímu systému věří.
Jan Růžička, místostarosta města Bučovice se vyjádřil také obdobně. „Mám opravdu velkou rezervu vůči novému návrhu. Myslím si, že máme fungující systém a vy chcete vytvořit úplně nový. My vracíme 8 z 10 lahví, potřebujeme mít 9 a myslím si, že jsme schopni k tomu dojít tím, že budeme rozšiřovat stávající systém.“
Odpadové hospodářství jako byznys plán
Jan Maršák dále představil revizi směrnice o odpadech ze strany Evropské komise týkající se například potravinového odpadu a zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců textilu a obuvi. Ta souvisí s povinností odděleného sběru textilu od roku 2025.
Další představenou novinkou byl záměr MŽP legislativně řešit další komodity, které se objevují v obecních systémech. Ministerstvo se v současnosti zabývá problematikou letáků a možnostmi jejich zahrnutí do systému z hlediska úhrady nákladů pro obce. Nová pravidla budou součástí novely o obalech.
Michal Vaňáček, manažer oddělení komunikací a kampaní ze společnosti Tesco Stores ČR, představil obalovou strategii společnosti a zavedení zálohového systému pro PET lahve.
„Pracujeme na převedení všech produktů značky Tesco na 100% recyklovatelné obaly a tento přístup jsme rozšířili i na naše značkové dodavatele,“ uvedl.
Dále se podělil o zkušenosti Tesca, partnera akce, se systémem vracení PET lahví na Slovensku. „Stali jsme se prvním maloobchodním prodejcem na Slovensku, který nabízí systém vracení záloh ve všech obchodech a spolupracujeme s nově vznikajícími národními systémy v Maďarsku a České republice. Úspěšné fungování podmíněno několika faktory. Jedním z nich je bezchybná implementace, která vyžaduje čas, alespoň 18 měsíců a přijetí ze strany zákazníků,“ sdělil Michal Vaňáček.
S příspěvkem „Jak přemýšlet o odpadech v kontextu vznikajících plánů odpadového hospodářství?“ vystoupil Mgr. Petr Špičák, technický ředitel firmy Recovera Využití zdrojů, která byla také jedním z partnerů akce. „Propojím lehce témata zálohování PET lahví a nově vznikajícího plánu odpadového hospodářství. Odpadové hospodářství by mělo být vlastně byznys plánem. Ten by měl obsahovat, co potřebujeme vytvořit a v jakých termínech. Vy sami na obcích každý rok zasíláte hlášení o odpadech. ČR tedy má detailní data z hlediska produkce a plán odpadového hospodářství musí vytvořit prostor, aby ta produkce, která je tu perfektně popsané měla odpovídající infrastrukturu na jednotlivé způsoby nakládání, abychom mohli naplnit jednak recyklační a další důležité cíle.“
V Brně již funguje, v Olomouci a Ostravě se chystá
Tématem byly také automatické dotřiďovací linky, jednak plánovaná linka v Olomouci či zhodnocení půlročního provozu již fungující linky v Brně.
„Před pěti lety jsme se do projektu automatické linky pustili, jelikož kapacity ruční linky již nestačily. Za posledních 10 let nám množství vytříděných plastů stouplo na šesti až sedmi násobek. Veřejnost, občané a firmy jsou tím nejsilnějším článkem z hlediska třídění. Abychom mohli materiál dále v dostatečné kvalitě předat k recyklaci, nebyla vlastně jiná cesta, než přejít na nové moderní technologie spojené s automatickým dotřiďováním,“ uvedla Ing. Iveta Jurenová, obchodní ředitelka firmy SAKO Brno. Obdobný projekt brzy spustí i Ostrava, připravuje se i v Olomouci, za kterou vystoupil Lukáš Václavík, projektový manager ze společnosti Odpady Olomouckého kraje.
Na programu byla i další témata jako gastroodpad, bioplynové stanice či nabídka dotací na projekty odpadového hospodářství, s kterou vystoupil Ing. Jaromír Manhart, projektový manažer odboru odpadového hospodářství ze Státního fond životního prostředí ČR.
Dalším partnerem byla společnost Energy Financial Group, jejím zástupcem byl Ondřej Černý, ředitel divize EFG Logistics, do které spadá také projekt Třídímgastro.cz.
Smyslem projektu je recyklace kuchyňského odpadu na zelený plyn, elektřinu a teplo. Obcím a firmám tak Energy Financial Group nabízí recyklační nádoby, svoz odpadu a také jeho ekologické zpracování. „Za uplynulé dva roky máme zapojeno 40 měst a obcí a také přes 400 restaurací a jídelen. Svezli jsme cca 1,6 tis. t odpadu a umístili přes 3 500 nádob,“ uvedl Ondřej Černý s tím, že projekt doposud soustředící se na oblast Moravy má dále v plánu rozšiřovat tuto službu i pro další kraje České republiky.
A co vlastně taková typická domácnost vyhodí? Jaká je situace ve vyhazování potravin na sídlištích a jaké jsou rozdíly ve městech a vesnicích?“ Téma prezentovala doc. Ing. et Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., prorektorka pro personální rozvoj a vnitřní komunikaci Mendelovy univerzita v Brně.
Na akci představila svou nabídku také firma Conteg. Ta nabízí poštovní boxy, které mohou některými službami zastoupit zrušené pobočky České pošty. Chytré doručovací boxy představil Petr Novotný, obchodní manažer společnosti Conteg. Kromě vyzvedávání a posílání balíčků boxy brzy nabídnou třeba i možnost posílání doporučeného dopisu.
Komentáře