V době, kdy se extrémní horko, přívalové srážky a sucho stávají běžnou součástí života obcí, nabývají městské a obecní lesy na důležitosti. Plní roli přirozeného regulačního systému, který ochlazuje, zadržuje vodu, stabilizuje ekosystém a přispívá ke klimatické odolnosti sídel.
Studie publikovaná v časopise Land ukazuje, že městské lesy v Budapešti každoročně zachytí přibližně 41 tisíc tun CO₂, což odpovídá zhruba 1 % ročních emisí města. I když nejde o hodnotu, která by zásadně změnila uhlíkovou bilanci velkoměsta, potvrzuje to význam městské zelené infrastruktury pro adaptaci a kvalitu života.
Chlad, voda a zdravější prostředí
Lesní infrastruktura v obcích přispívá ke snižování teplot a zmírňuje efekt tepelných ostrovů, které vznikají v zastavěných částech měst. Ochlazování je výsledkem kombinace stínu, mikroklimatických procesů a vypařování vody z listů. V praxi to znamená, že ulice či veřejná prostranství s dostatečně vzrostlou zelení mohou být v letních měsících o několik stupňů chladnější než okolí bez stromů, což se přímo promítá do komfortu obyvatel, ale i do spotřeby energie. Stromy zároveň zadržují srážkovou vodu a přispívají k prevenci lokálních povodní tím, že voda neproudí zpevněnými plochami přímo do kanalizace, ale částečně se vsákne do půdy. Podobný efekt má i samotná půdní struktura v lesních porostech, která zlepšuje retenci vody v krajině.
Ekosystém, který drží město nad vodou
Význam městských lesů přitom nespočívá jen v jejich klimatické roli, jejich ekosystémová funkce je mnohem komplexnější. V urbanizovaném prostředí představují jeden z mála stabilních úkrytů pro ptáky, opylovače či drobnou faunu a pomáhají zachovat ekologické vazby, které by jinak zanikaly. Pro obyvatele pak lesy znamenají přístupnou přírodu, prostor k pohybu i psychohygieně, což potvrzují i lékařské studie, podle nichž je pobyt v přírodě spojen s nižší mírou stresu a celkově lepším fungováním organismu
Promyšlená péče místo chaotického sázení
Aby ale městské a obecní lesy skutečně fungovaly, je potřeba s nimi zacházet jako s dlouhodobým projektem. Základem je inventarizace stávající zeleně, která obcím pomůže porozumět tomu, jaké druhy mají, v jakém jsou stromy stavu a kde jsou největší příležitosti pro výsadby.
Teprve poté má smysl plánovat další kroky – od volby vhodných druhů, přes umístění nových výsadeb, až po nastavení péče. Přírodě blízké hospodaření, které pracuje s druhově pestrým a věkově různorodým porostem, posiluje stabilitu lesa a jeho schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám. Klíčové je sázet druhy, které jsou odolné vůči suchu a vyšším teplotám, které dokážou v horkém a sušším městském klimatu přežít. Podmínkou je také dlouhodobý monitoring, který včas upozorní na choroby, nevhodné zásahy nebo výsadby, které se neujaly.
Lidé musí vědět proč
Každý zásah do zeleně je citlivý. Kácení, prořezávky nebo změny v podobě lesa mohou u veřejnosti vyvolat odpor, ať jsou důvody jakékoli. Pokud ale obce včas vysvětlují, proč ke změnám dochází, jaký mají smysl a jaký výsledek přinesou, obvykle se vyhnou konfliktům. Lidé mají ke stromům vztah a pokud je jim jasné, že péče není svévolná, ale dlouhodobě prospěšná, přijímají ji mnohem lépe.
Když se to povede - příklady z dobré praxe
Z mapy dobré praxe (https://obec2030.cz/dobra-praxe/) je patrné, že i menší obce dokážou s lesem pracovat strategicky. V Březině u Blanska vznikl tzv. klimatický les, navržený tak, aby kombinoval rekreační využití s adaptací na sucho. Druhová pestrost a šetrné hospodaření z něj činí stabilní prvek krajiny, který má zlepšovat retenční schopnosti okolí. Halenkovice využívají část svého obecního lesa jako vzdělávací prostor pro školy, kde děti i dospělí získávají zkušenost s ekologií a hospodařením. V Žďárné se podařilo obnovit zanedbaný lesní pozemek tak, aby plnil protipovodňovou i rekreační funkci, a Brtnice vybudovala propojenou síť lesních cest a remízků, která přivádí obyvatele blíž k přírodě a posiluje biodiverzitu.
Investice, která se vrací
Městské a obecní lesy nejsou luxus, ale základní podmínka pro zvládnutí klimatických extrémů, které budou v příštích desetiletích zesilovat. Kromě ekologických benefitů přináší péče o zeleň i prokazatelnou ekonomickou úsporu. Expertní analýzy ukazují, že monetizovaná hodnota služeb, jako je zadržování vody či ochlazování, může ušetřit obcím značné částky na nákladech na energie (snížení nutnosti klimatizace) a odložit nákladné investice do protipovodňových opatření a kanalizačních systémů.
Obce, které už dnes investují do výsadby a péče s ohledem na budoucí podmínky, získávají náskok v adaptaci a zároveň zlepšují kvalitu života svých obyvatel. Dostupnost financování je navíc zajištěna z národních a evropských zdrojů, zejména z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), což umožňuje i menším obcím realizovat rozsáhlé projekty péče a výsadby. Lesy představují stabilní prvek krajiny, který má ekologickou, ekonomickou i sociální hodnotu, a který může rozhodnout o tom, jak odolná bude obec v měnícím se klimatu.
Komentáře