Zatravněný průleh zachycuje hrubé nečistoty a splaveniny, jemné částice, těžké kovy a jejich nerozpuštěné sloučeniny, uhlovodíky, organické látky a živiny. Objekt nebyl ohrožován zaplavením srážkovými vodami, ale vlivem přítomnosti dešťové vody by mohl být trvale poškozován vyšší zemní vlhkostí.
Realizací zasakovacího průlehu tedy došlo nejen ke zpomalení a zasakování dešťových vod, ale také k ochraně kulturní památky. Stavební práce byly dokončeny v září 2018.
Zasakovací průleh byl realizován v rámci projektu „Vybudování zasakovacího průlehu s rýhou u parkoviště multifunkčního zařízení Petrin v Bruntále“, reg. č. CZ.05.1.24/0.0/0.0/17_062/0005933 v rámci 62. výzvy Operačního programu Životní prostředí.
O tom, zda se parkoviště osvědčilo a zda město chystá další projekty na zadržování vody, jsme hovořili s Michalem Kafurou, vedoucím odboru správy majetku, investic a dotací města Bruntál.
Proč jste se rozhodli projekt realizovat?
Hlavní potřebou byl nedostatek parkovacích míst v lokalitě, kde se nachází multifunkční vzdělávací objekt, ale především hustá okolní zástavba bytových domů. Použití zasakovacího průlehu pak už bylo jakýmsi bonbónkem v rámci technického řešení stavby. Město si uvědomuje, že potřeba zadržovat vodu v urbanizované krajině je nezbytností. Příjemným bonusem pak byla možnost spolufinancovat takové řešení z dotačních prostředků.
Jakým způsobem je zde řešeno lepší hospodaření se srážkovou vodou?
Dešťová voda, která se shromažďuje na parkovišti při dešti, je samospádem svedena do nejnižších míst parkoviště. Odtud odtéká mezerami mezi silničními obrubníky na ponechanou zelenou plochu. Stěžejním místem této plochy je pak vlastní průleh, což si lze zjednodušeně představit jako široký zelený příkop, kde se voda shromažďuje a zasakuje.
Protože je průleh vyložen nepropustnou textilií, nemůže voda zasakovat níže do podloží, ale naopak se zadržuje a postupně odpařuje zpět, čímž napomáhá lepšímu klimatu v místech, kde původně napršelo. Do kanalizace se může dostat voda pouze přepadem na dně průlehu, a to pouze při extrémních srážkách.
S jakým ohlasem se projekt setkal u občanů?
Občané pozitivně vnímají především skutečnost, že v místě jejich bydliště jsou ponechány zelené plochy, na které se v minulosti často zapomínalo. Parkoviště je řidiči hojně využíváno. Zejména ve večerních hodinách je kapacita vždy plně využita.
Nezaznamenali jste v průběhu realizace nějaké problémy?
Žádné problémy při realizaci jsme nezaznamenali. Stavba skončila dle předpokladů jak po finanční, tak po termínové stránce.
Jak jste projekt financovali a jaké výše dosáhly celkové náklady?
Náklady na výstavbu parkoviště činily 2 699 000 Kč bez DPH a cena zasakovacího průlehu byla 1 219 000 Kč bez DPH. Na projekt jsme využili dotaci EU, která tvořila 85 % z této částky.
Máte v plánu realizovat další projekt na zadržování vody?
Ano máme. Zcela jistě jsme neskončili pouze u této jediné akce. Již nyní realizujeme projekt na využívání dešťové vody ze střechy tribuny fotbalového stadionu. Voda bude dále využita k zavlažování. I zde se nám podařilo získat dotaci.
Především však budeme zpracovávat strategický dokument, jehož cílem bude stanovení podmínek, za jakých se bude s dešťovou vodou hospodařit při realizaci investičních akcí na území města. Ten by neměl být závazný pouze pro případy, kdy je investorem město, ale rovněž pro ostatní investory, kteří hodlají zejména v intravilánu města stavět. Jednalo by se o jakýsi návod a doporučení, jakým konkrétním způsobem zadržovat vodu ve městě, při budování chodníků, komunikací, parkovišť, ale i jakékoliv výstavby obecně. Například jak a kam zasakovat vodu ze střech tak, aby neodtekla pouze na čističku odpadních vod, nebo bezprostředně do vodního toku.
Zdroj: MU Bruntál
Foto: Michal Kafura archiv, Zuzana Pršalová
Komentáře