Odpad odhozený na ulici nemizí. Se srážkovou vodou se dostává do kanalizace, kde se z drobných nečistot stává vážný problém pro provoz stokové sítě i čistíren odpadních vod. Littering zatěžuje technologii, zvyšuje provozní náklady, komplikuje nakládání s kaly a má přímý dopad na kvalitu vod i cenu stočného.
Skrytý tok odpadu pod povrchem měst představuje environmentální i ekonomické riziko, které se naplno projeví až ve chvíli, kdy systém přestane fungovat. Kanalizace přitom není „černá díra“, ale citlivý technický celek navržený pro konkrétní typy vod a znečištění. Jakmile se do něj se srážkovou vodou dostává pevný odpad, začíná být dlouhodobě přetěžován.
Srážková voda přitéká do kanalizace nárazově a ve velkých objemech a funguje jako nosič všeho, co zůstává na ulicích – od drobných plastů po hygienické potřeby. Právě tento mechanismus z litteringu dělá systémový problém, založený na soustavném hromadění odpadu v místech, která na něj nejsou technicky uzpůsobena.
Význam srážkové vody ilustruje i fakt, že čistírny odpadních vod běžně zpracovávají až dvojnásobek vody oproti spotřebě pitné vody. Dešťová voda tak patří k hlavním faktorům zatížení stokové sítě i čistíren. V dalších částech systému se to projevuje konkrétními technickými potížemi – od zanášení potrubí a poruch čerpacích stanic až po komplikace v technologii čištění a omezení dalšího využití čistírenských kalů.
Souvislosti mezi litteringem, srážkovou vodou a fungováním kanalizačních systémů jsou složitější, než se na první pohled zdá. Dopady se přitom neomezují jen na technický provoz, ale promítají se i do ekonomiky vodohospodářství a kvality životního prostředí. Podrobnější pohled na tento skrytý tok odpadu a jeho důsledky nabízí původní článek na Průmyslové ekologii.
Komentáře