Krizový plán pro případ odstávky plynu

Milan Přílepek, Energetický manažer města Příbram, vytvořil Krizový plán pro případ odstávky plynu. Zhodnotil stav dotčených městských budov a navrhl několik řešení v závislosti na stavu rozvodné sítě a finančních prostředků. Jako inspiraci pro další města přinášíme podstatnou část tohoto plánu.

Dotčené městské budovy

1. Tyršova 108 – Radnice – současným zdrojem vytápění je plynový kotel o výkonu 125 kW, ohřev vody je řešen lokálními elektrickými bojlery. Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).
2. T.G.Masaryka 121 – městská policie + uprchlické centrum – část budovy nevyužita – současným zdrojem vytápění jsou dva plynové kotle o celkovém výkonu 430 kW, ohřev vody je řešen lokálními elektrickými bojlery. Této budovy by se týkal až regulační stupeň číslo 10 (úplné zastavení dodávek plynu).
3. T.G.Masaryka 1 – Budova bývalého soudu, dnes z velké části pronajímána – současným zdrojem tepla jsou dva plynové kotle o celkovém výkonu 174 kW, ohřev teplé vody je řešen lokálními elektrickými bojlery. Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).
4. T.G.Masaryka 107 – Malá radnice – současným zdrojem vytápění jsou dva plynové kotle o celkovém výkonu 95,8 kW, ohřev vody je řešen lokálními el. bojlery. Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).
5. Na Příkopech 105 – Švejk + stavební úřad – současným zdrojem vytápění je plynový kotel o výkonu 45 kW. Ohřev teplé vody je řešen lokálními elektrickými bojlery. Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).
6. Generála Tesaříka 19 A – administrativní budova MěÚ Příbram – současným zdrojem vytápění jsou dva plynové kotle o celkovém výkonu 130 kW, ohřev teplé vody je řešen plynovým ohřívačem. Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).
7. Generála Tesaříka 19 B – administrativní budova MěÚ Příbram – současným zdrojem vytápění je plynový kotel o výkonu 45 kW, ohřev teplé vody je řešen lokálními elektrickými bojlery. Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).
8. Třída kapitána Olesinského 41,42 – městský archiv – současným zdrojem vytápění jsou dva plynové kotle o celkovém výkonu 57,6 kW, ohřev teplé vody je řešen lokálními elektrickými bojlery. Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).
9. Tyršova 106 – Zámeček – současným zdrojem vytápění jsou lokální plynové přímotopy a náhradním zdrojem jsou pak elektrické přímotopy, ohřev teplé vody je řešen lokálními elektrickými bojlery Této budovy by se týkal regulační stupeň 5 a výše dle vyhlášky 344/2012 Sb. (20% snížení dodávky plynu, až při regulačním stupni 9 by došlo k úplnému zastavení dodávek plynu).

Krizové řešení varianta 1

Toto řešení počítá s využitím obyčejných přímotopů, jedná se o nejlevnější řešení. Bohužel, ne všude je v plném rozsahu využitelné. Je nutno předem zkontrolovat hodnoty jističů v jednotlivých částech budov. Případně po dobu nezbytně nutno odpojit elektrické bojlery a další elektrospotřebiče, které nejsou nezbytně nutné tak, aby část kapacity dostupné elektřiny mohla být přesměrována na provoz přímotopů. Případně posílit rozvody elektřiny, tam kde by to bylo proveditelné (bude předmětem podrobného šetření). Rozdělit zatížení rovnoměrně do jednotlivých fází.

Krizové řešení varianta 2

Toto řešení počítá s využitím přímotopů typu infrazářič. Výhodou této varianty je vyšší účinnost a tím nižší požadavek na potřebný příkon a celkově menší zatížení rozvodné sítě. I tak bude nutno zkontrolovat hodnoty jističů v jednotlivých částech budov. Případně po dobu nezbytně nutno odpojit elektrické bojlery a další elektrospotřebiče, které nejsou nezbytně nutné, tak aby část kapacity dostupné elektřiny mohla být přesměrována na provoz přímotopů. Případně posílit rozvody elektřiny tam, kde by to bylo proveditelné (bude předmětem podrobného šetření). Jedná se o variantu, která by se dala realizovat v řádu hodin.

Krizové řešení varianta 3

Toto řešení počítá s využitím tepelných čerpadel. Výhodou této varianty je vyšší účinnost a tím nižší požadavek na potřebný příkon a celkově menší zatížení rozvodné sítě. I tak bude nutno zkontrolovat hodnoty hlavních jističů a jističů v kotelnách budov. Případně posílit hlavní jistič a přívod elektřiny do kotelny (bude předmětem podrobného šetření).

Jedná se o cenově a časově náročnou variantu.

Zároveň by však tato varianta byla plnohodnotnou náhradou stávajícího zdroje s nemalou úsporou na každé jednotlivé budově a s jistou dobou návratnosti vložené investice.

Bylo by potřeba k tomu prověřit možnost získání finančních prostředků z dotací.

Také je potřeba poptat realizační firmy, neboť realizace takovýchto projektů jsou během na dlouhou trať. V případě zájmu o tuto variantu je třeba oslovit dodavatele tepelných čerpadel s žádostí o nezávaznou cenovou nabídku a hrubý koncept technického řešení pro jednotlivé budovy (mimo budovy zámečku, kde je toto řešení nevhodné s ohledem na absenci rozvodů ÚT).

Krizové řešení varianta 4

Toto řešení počítá s napojením a využitím centrálního zdroje tepla. Výhodou této varianty je téměř nulový požadavek na elektrickou energii (v podstatě v rozsahu stávající spotřeby plynových kotelen). Tato varianta by byla plnohodnotnou náhradou stávajícího zdroje s nemalou úsporou na každé jednotlivé budově a s jistou dobou návratnosti vložené investice. Jedná se však bezesporu o časově nejnáročnější variantu (projekty v horizontu spíše roků než měsíců). Je to také varianta finančně nejnáročnější v oblasti vstupní investice, nikoli však provozu.

V současné chvíli poptáno nezávazné stanovisko u dodavatele centrálního zdroje tepla, zda vůbec a za jakých podmínek by bylo připojení možné. (mimo budovy zámečku, kde je toto řešení nevhodné s ohledem na absenci rozvodů ÚT).

Krizové řešení varianta 5

Toto řešení počítá s homeoffice a ponecháním části zaměstnanců doma. Tato varianta by byla nutná a využitelná v kombinaci s variantou 1 a 2. Tedy zajistit chod přepážek a obslužnosti pro občana a pak dle volné dostupné kapacity ostatní ponechat doma či cyklicky střídat v kancelářích, které bude možno vytápět.

Rekapitulace

Krizová varianta 1 a 2 v kombinaci s variantou 5 jsou operativně řešitelné pro všechny budovy pro správou města v řádu hodin za poměrně rozumné finanční prostředky.

Na některých budovách by bylo nutné omezit provoz – ponechání části zaměstnanců doma na homeoffice, regulace a omezení spotřebičů (vypnutí bojlerů, zákaz užívání rychlovarných konvic, mikrovlnných trub apod.). Přehození fází na rozvaděčích, tak aby byla každá fáze zatížena rovnoměrně.

Na některých budovách je dnešní využití kapacity jističů menší než 50 % a bylo by možno tedy osadit jističe o řád menší a tím ušetřit nemalé finanční prostředky.