Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Jsou vodárenské trubky druhořadé, nebo je legislativa konečně začne brát stejně vážně jako teplovody či energetické sítě?

| autor: Pavel Mohrmann| zdroj: Průmyslová ekologie0

water-5318089_640.jpg
zdroj: Pixabay

Z minulosti je zaznamenáno nemálo případů, kdy byl vlastník či provozovatel vodovodní a kanalizační infrastruktury sankcionován jen proto, že se snažil naplnit literu „svého“ zákona - zajišťovat domácnostem a firmám kontinuální dodávky pitné vody a odkanalizování. Tento paradox se snaží napravit pozměňovací návrh poslance Kotta (ANO)

V rámci novelizace z. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny byl podán poslancem Josefem Kottem pozměňovací návrh, který staví na roveň dodávky pitné vody a odkanalizování ostatním veřejným službám shodným přístupem k možnosti preventivního odstraňování porostů v ochranných pásmech. Tím se provozovatelům a majitelům infrastruktury, tedy především obcím a městům, uvolní ruce, a v konečném důsledku tak návrh umožní zajistit bezproblémové a kontinuální dodávky pitné vody a odkanalizování pro konečné zákazníky.

Nezřídka se totiž stává, že při mimořádných událostech musí provozovatel infrastruktury nejdříve požádat orgán životního prostředí o povolení upravit terén, například kácením stromů, aby mohl provést opravu. Pokud se jedná o událost nesoucí prvky havárie, musí jednat ihned i za cenu sankce.

Provozovatelé distribučních sítí tepelné energie či plynu již mohou bez problémů své mimořádné události řešit bez této administrativní bariéry a pozměňovací návrh poslance Kotta tyto legislativní podmínky spravedlivě sjednocuje.

Cílem návrhu je v rámci ochranného pásma zabezpečovat volný přístup k předmětným zařízením zajišťujícím zásobování obyvatelstva a firem pitnou vodou a odvádění odpadních vod. Zejména v posledních letech, kdy je aktuální fenomén sucha, je nezbytné, aby nebyly dodávky pitné vody přerušovány v zásadě zbytečným problémem způsobeným znepřístupněním veřejných vodovodů a kanalizací náletovými dřevinami, ze kterých se stávají často trvalé porosty. Kromě problému přístupu k vodovodním přivaděčům je sekundárním efektem takového stavu i zvýšená frekvence poruch při odkanalizování, způsobená prorůstáním a nevratným poškozením kanalizačních vedení kořenovými baly.

Ze strany ekologů se po zveřejnění pozměňovacího návrhu vyrojilo nemálo námitek na možné nebezpečí poškozování životního prostředí. „Vodárenské společnosti nemají nejmenší zájem o plošné kácení. Za to ale potřebují mít možnost v co nejkratším čase od zjištění poruchy zasáhnout,“ říká Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR.

Znovu bych se v té souvislosti musel tázat, proč to nikomu nevadí u ostatních síťových odvětví,“ naráží Vilém Žák na skutečnost, že ostatní odvětví žádat nemusí a návrh tak vodárenství zrovnoprávňuje s energetiky a plynaři.

Návrh odstraňuje nerovnoprávné neodůvodněné postavení jednotlivých síťových odvětví. Neexistuje žádný racionální argument, který jednomu odvětví umožňuje provádět zásahy do zeleně v případě potřeby bez povolení orgánu ochrany přírody a jinému odvětví nikoliv. To, že poskytovatel veřejné služby, kterou vodárenství je, musí v případě údržby, nebo poruchy nejprve žádat, je obzvláště kuriózní. Porucha na kanalizačním řadu totiž v praxi může znamenat, že odpadní vody, po dobu, než bude vydáno povolení ke kácení, mohou kontaminovat horninové prostředí, podzemní i povrchové vody.

Jinak řečeno, porucha na kanalizaci znamená faktické ohrožení hned několika složek životního prostředí a jakýkoliv průtah při jejím odstraňování tuto situaci jen zhoršuje. Nesmyslnost stávajícího legislativního nastavení je nejlépe vidět, jestliže na ní nahlížíte v kontextu současné epidemiologické situace a při vědomí toho, že nejen koronavirus, ale celá řada dalších patogenů se tak může během havárie volně dostávat do prostředí po dobu delší, než by to bylo nezbytně nutné,“ upozorňuje Vilém Žák.

Dále ředitel SOVAK ČR argumentuje tím, že vodárenská infrastruktura má prokazatelnou životnost v řádu mnoha desítek let. „…při její obnově se v čím dál tím větší míře používají tzv. bezvýkopové technologie, které minimalizují potřebu odstraňování zeleně v trase trubního vedení. Kromě výše uvedeného je relevantní dále zmínit, že předmětné ustanovení obsahuje „brzdu“ v podobě možnosti orgánu ochrany přírody zasáhnout proti takovému postupu,“ uzavírá Vilém Žák.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS