Stromek je jedním z nejdůležitějších symbolů současných Vánoc. Přemýšleli jste však někdy o jeho dopadu na životní prostředí?
Záleží samozřejmě na výběru. Pojďme se podívat na to, co nám současný trh nabízí.
Plastový stromeček
Kupuje se zejména z praktických důvodů. Když se pořizovací cena rozpočítá do let, kdy je využíván, jedná se o poměrně levnou variantu. Můžete ho mít doma na skříni a odpadá tak každoroční problém s jeho nákupem a transportem. Postrádá ale atmosféru, nevoní a stále je to jen kus plastu. A to je problém. Podle holandského časopisu Consumentengids se při výrobě umělých stromků spotřebuje přibližně stejné množství vody, ale pětkrát více energie než při vypěstování stromku ve speciálních plantážích.
Navíc plast, ze kterého se vyrábějí, obsahuje těžké kovy. V Nizozemí naměřili u některých stromků až 40 krát vyšší obsah Cd nad danou normu. Dalším problémem je likvidace těchto stromků. Nelze je recyklovat. Končí ve spalovnách, případně na skládkách. I když jsou z větší části vyrobeny z méně škodlivého polyetylenu, jehličí je z PVC, při jehož spalování unikají do ovzduší jedovaté dioxiny.
Živý stromek z plantáže
Logicky správnou variantou by tedy měl být živý stromek. I tady existuje ale několik variant na výběr. Základním kriteriem je, zda zvolit řezaný stromeček nebo stromek v květináči.
Běžně dostupné řezané stromečky nepochází z lesa, ale z plantáží. Les plní na své ploše řadu funkcí a stromy musí mít možnost dorůst do řádné výšky i stáří. Stromečky na plantážích se dožívají maximálně 15 let. Nejprve jsou pěstovány ve školce, pak cca. 2 roky ve výsadbě a teprve potom se dostanou na plantáže. Zde zůstávají podle druhu stromku okolo deseti let. Borovice černá se dostane k zákazníkovi přibližně po devíti letech, smrk ztepilý po deseti a jedle kavkazská je ideální pro nákup ve věku deseti až patnácti let.
Co může být ekologičtějšího než strom? Zdá se, že se jedná o tu nejlepší variantu. Ovšem je třeba si uvědomit, že stromky na plantážích nežijí stejně dlouho jako ty v lese, a tudíž nemohou plnit všechna kriteria ekosystému. Navíc potřebují být upravovány, aby vzhledově splnily očekávání trhu. Při jejich pěstování vznikají náklady na dopravu a údržbu.
A opět je tu otázka „Kam s nimi potom?“ Neboli, jak se jich ekologicky zbavit. Pokud nemáte možnost stromek spálit v kamnech nebo krbu, měl by být umístěn volně vedle nádob se směsným komunálním odpadem, aby zbytečně nezabíral místo obvyklému odpadu. Případně ho můžete odnést na sběrné místo nebo do sběrného dvora. Stromky končí buď ve spalovnách, nebo jsou po úpravě převáženy do kompostu. Neprodané stromečky využívají například zoologické zahrady jako potravu pro zvířata.
Stromky z prořezávek
Nejekologičtější řezaný vánoční stromeček pochází z prořezávek. To jsou stromky odstraněné např. při ředění porostů, kolem cest, pod elektrickým vedením apod. Jejich vzhled tomu odpovídá. Ale u srdce zahřeje fakt, že je to stromek z lesa, který nespotřebovával nadbytečné energie a byl by odstraněn, i kdyby si ho na Vánoce nikdo nevybral. Stromky mají označení Lesní certifikací systémem FSC a zakoupit se dají v obchodech viz zde: Mapa obchodů s FSC výrobky. Likvidace probíhá stejně jako u výše uvedených řezaných stromků z plantáží.
Stromek v květináči
Další variantou je stromek v květináči. Můžete si ho sami vypěstovat, pokud máte trpělivost a vhodné podmínky. Další možností je koupit ho levně v supermarketu, ale pak neočekávejte kvalitu. Stromečky nemají dobře vyvinutý kořenový systém. Je to tím, že se do květináče zasadí stromek vyrytý z volné půdy a tím se mu zničí většina kořenů. Kvalitnější stromky se dají pořídit v zahradnictvích nebo školkách rostlin. Takové stromky by měly být v květináči delší dobu, tj. měly by být před prodejem několikrát přesazené, aby měly kvalitní kořeny.
Údržba je náročnější, je nutné je zalévat, přesazovat, pravidelně hnojit a zastřihávat. Stromeček není možné mít v místnosti celé Vánoce, ale maximálně týden, raději spíše jen tři dny. Přechod ze zimy do tepla a naopak znamená pro rostlinu velký šok. Navíc si počkáte, než stromek doroste do preferované výšky. U 180 centimetrové jedličky je to až deset let. O likvidaci v pravém slova smyslu se v tomto případě hovořit nedá. Stromeček je možné vysadit po Vánocích do lesa nebo si ho ponechat.
Vánoční jedlička s budoucností
Jedličky v květináčích nabízí i Lesy hl. města Prahy. Jejich projekt se jmenuje Vánoční jedličky s budoucností a jedná se o prodej speciálních vánočních jedliček v květináčích, které jsou určeny ke zpětnému vysazení na zahradu nebo do lesa. Společné vysazování bývalých vánočních jedliček plánují Lesy hl. města Prahy na 4. dubna 2020 v Kunratickém lese.
Pronájem stromečku v květináči
Další možností je pronájem stromečku v květináči. Odpadá starost s pěstováním a vybraná firma vám doveze stromeček až domů a po Vánocích si ho zase vyzvedne a odveze. Na vás zůstává údržba rostliny během Vánoc, kdy je třeba předejít teplotnímu šoku a ponechat stromeček zprvu na chodbě nebo balkoně. Jednou za tři dny je nutné stromeček zalít a nesmí se umisťovat do blízkosti tepelných zdrojů. Cena za pronájem v Praze se pohybuje okolo 900 Kč za 120-ti cm stromeček (do výšky je započítán i květináč).
Nejekologičtější strom zkrátka najdeme v přírodě. Stromy reagují na příkon slunečního záření a podle jeho intenzity odpařují vodní páru a ochlazují tak svoje okolí. Fungují vlastně jako klimatizace. Málokdo by však chtěl, aby se dárky nadělovaly na zahradě nebo v lese. Stromům, a vůbec celé přírodě, je navíc třeba věnovat pozornost po celý rok a ne pouze jeden měsíc v roce.
Ať už si tedy vyberete stromeček, jaký chcete, užijte si klidné Vánoce plné pohody. Mottem těch letošních by mohlo být, že méně je někdy více.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře