V návaznosti na články Problém satelitních obcí: noclehárny bez přihlášených občanů vyžadujících služby obce a Obce jako noclehárny: Problémy satelitních měst a obcí uvádíme vyjádření příslušných institucí s návrhy, jak danou problematiku řešit.
Svoz komunálního odpadu
„K problematice zpoplatnění svozu komunálního odpadu lze v obecné rovině uvést, že u místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který může obec zavést obecně závaznou vyhláškou, je poplatníkem v souladu se zákonem o místních poplatcích fyzická osoba přihlášená v obci (osoby s trvalým pobytem v obci a cizinci s jinými stanovenými typy pobytu) a fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba. Fyzické osoby vlastnící uvedené nemovitosti pak dle zákona o místních poplatcích platí ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Zákon o místních poplatcích je tedy nastaven tak, že i za nemovitosti, ve kterých není přihlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba, se místní poplatek platí, ačkoliv třeba ve výši pouze jedné osoby,“ uvádí Adam Rözler z Ministerstva vnitra ČR.
Řešení pro obce
„Místo uvedeného místního poplatku pak má obec možnost zavést na základě § 17a zákona o odpadech poplatek za komunální odpad. U tohoto poplatku je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká v obci komunální odpad. Skutečnost, zda je dotčená osoba přihlášená v obci k trvalému pobytu či nikoliv, zde nehraje žádnou roli. Plátcem poplatku, který jej na jednotlivé poplatníky rozúčtovává, je vlastník nemovitosti,“ říká Adam Rözler.
„Některé obce tuto situaci řeší tím, že pro své občany, tj. občany trvale hlášené v obci, mají různé „motivační“ programy, například v oblasti odpadového hospodářství apod., což spadá do jejich samostatné působnosti,“ přidává Zdeněk Vojtěch z Ministerstva financí.
Rozpočtové určení daní
K rozpočtovému určení daní sděluje Ministerstvo financí následující:
Rozpočtové určení daní je koncipováno jako solidární systém, který má pomoci s finančním zajištěním samostatné působnosti všech obcí v ČR. Proto jsou v něm zavedena stávající kritéria (počet obyvatel, katastrální výměra obce, počet dětí MŠ a žáků ZŠ, počet zaměstnanců s místem výkonu práce v dané obci), která jsou transparentní a neznevýhodňují žádnou obec či skupinu obcí na úkor ostatních.
Současná kritéria v RUD obcí (zjednodušeně):
1. Započtená výměra katastrálních území obce (váha 3 %)
2. Počet dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí (váha 9 %)
3. Prostý (nepřepočtený) počet obyvatel v obci (váha 10 %)
4. Násobky postupných přechodů (váha 78 %)
Daňové příjmy obcí se odvozují od celostátního inkasa, nikoliv od daní odvedených konkrétním poplatníkem.
„Co se týče rozpočtového určení daní, Ministerstvo financí v současné době nepřipravuje v tomto směru žádnou novelu," informuje Zdeněk Vojtěch.
Dotace
„V případě dotací poskytovaných SFŽP ČR se tento problém dotýká primárně jen dotací na vodohospodářskou infrastrukturu, kde jedním ze sledovaných indikátorů je počet obyvatel nově připojených na zlepšené čištění odpadních vod/ vodovod/ zlepšené zásobování vodou,“ upozorňuje Lucie Früblingová ze Státního fondu životního prostředí ČR a doplňuje: „Jelikož je ze strany obcí o tyto dotace větší zájem, než který jsme schopni pokrýt dostupnými národními či evropskými zdroji, je při hodnocení projektů kladen důraz na investiční efektivnost. Bonifikovány jsou projekty s vyšší ekologickou naléhavostí a projekty napojující větší počet obyvatel na nově budovanou infrastrukturu. Ostatní námi poskytované dotace mohou i tyto obce čerpat prakticky bez problémů.“
Co na to obce?
Zjistili jsme, že velký počet občanů bez trvalého bydliště trápí řadu měst a obcí v České republice. Máte radu, jak tuto problematiku vyřešit? Napište nám, co se u vás ve městě nebo obci osvědčilo či co u vás naopak nefungovalo.
Foto: ilustrační/ Wikimedia Commons
Komentáře