Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Jak města nakupují elektřinu a plyn v době energetické krize?

| zdroj: Marcela Musílková, VIDA conference0

topení2.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Na konci března 2022 proběhla konference Energetický management pro města a obce, na které se sešlo, at už osobně nebo on-line, více jak stovka zástupců českých města a obcí. Diskutovala se celá paleta témat z oblasti komunální energetiky – zavádění energetického managementu, využití fotovoltaiky, EPC projekty, energetické komunity, více jak deset českých měst představilo své energeticky úsporné projekty a energetické strategie.

Velmi diskutovaným tématem, kterým se, pro svou naléhavost, zabýval hned první blok konference, byla aktuální situace na trhu s energií. Komunální sektor se stejně jako některé další segmenty ocitl v nezáviděníhodné situaci. Nejenže ceny energetických komodit stouply mnohdy až o stovky procent, většina měst se potýká se situací, kdy o ně dodavatelé energie nemají zájem.

Když město zůstane bez dodavatele

Na podzim loňského roku, kdy svou činnost ukončili někteří dodavatelé energií a jiní zase nebyli schopni dodávat za původní nasmlouvané ceny, se řada měst ocitla bez dodavatele a byla mnohdy nucená uzavřít smlouvu v podstatě za jakýchkoliv podmínek a často v šibeničních termínech.

Své o tom ví například město Prostějov. Stávající dodavatel požadoval navýšení nasmlouvané ceny, na které město, i kvůli nutnosti dodržet ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, nemohlo přistoupit. Mělo následně 14 dnů na získání nového dodavatele. Jediná nabídka, kterou obdrželi, měla platnost 4 dny. Za tu dobu musela Kateřina Vosičková, energetická manažerka z Prostějova vyřídit smlouvy o společném postupu s 21 příspěvkovými organizacemi, nachystat za víkend veškeré podklady pro nákup, domluvit s řediteli organizací vyřízení elektronických podpisů, aby stihli vše podepsat. Rada města se kvůli tomu sešla během 4 dnů dvakrát. „Byla to krizová situace, kterou naštěstí všichni dobře chápali a udělali vše pro to, abychom to stihli“ dodává Kateřina. Standardní rychlost schvalovacích procesů ve městech je samozřejmě úplně někde jinde…

Podobnou situaci zažili i v Táboře, když jim dodavatel ukončil dodávku plynu pro 34 odběrných míst, mezi nimiž byly bytové domy, školy a jiné organizace, které nejsou chráněny režimem dodavatele poslední instance. Museli, v podobné lhůtě jako Prostějov, najít přechodného dodavatele. „Z devíti oslovených dodavatelů jsme nabídku dostali pouze od jednoho z nich, byla platná pouhé 2 hodiny, během kterých jsme museli zprocesovat celé výběrové řízení, musela se sejít Rada a opravdu jsme v této lhůtě zvládli zakázku schválit, říká energetický manažer Tábora, Daniel Urbánek.

Situace dnes

Pokud ještě v době před krizí některá města úspěšně nakupovala energii formou klasické veřejné zakázky a byla mnohdy schopná dohodnout, z pozice velkého, zajímavého zákazníka, s dodavatelem řadu nadstandardních benefitů do své smlouvy o dodávce, tato varianta dnes prakticky nepřipadá v úvahu. „Otázka, zda nakupovat na burze nebo klasickou zakázkou je v této době prakticky vyřešena“ řekl na konferenci Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí „Aktuálně nevím o žádné obci, která by vypisovala velké výběrové řízení. Nákup na burze veřejné řízení plně nahrazuje a je možné si zvolit jak čas kontraktu, tak jeho délku. “ Burza dovoluje, v dnešní době tolik potřebnou flexibilitu v rozhodování. Klasická veřejná zakázka, při které vyhlašovatel musí dodržovat řadů lhůt daných zákonem o zadávání veřejných zakázkách se za této situace jeví jako těžkopádná a v praxi v podstatě nepoužitelná.

Je sdružování ještě výhodné?

Jednou z velmi diskutovaných otázek na konferenci bylo, zda se dnes vyplatí sdružování organizací, obcí či měst?

Účastníci diskuze se shodli, že smysl má dnes sdružování pouze v případě velmi malých obcí, nebo organizací, které nemají erudici ani nástroje, aby výběrové řízení vypisovali samostatně.

David Kučera z komoditní burzy PXE zhodnotil vývoj cen energetických komodit s určitými doporučeními, jak dnes nakupovat. Svou prezentaci začal nepříliš povzbudivými slovy: „Situace na energetickém trhu je extrémně kritická, trh je napjatý a chvílemi to vypadá, že se zhroutí.“ Řadu dlouhých let byl vývoj energetického trhu velmi příznivý a bez větších cenových výkyvů, mezi lety 2008-2019 se cena elektřiny na velkoobchodním trhu pohybovala v rozmezí 40-60 EUR/MWh. Ceny začaly stoupat až v listopadu 2020, původně jako reakce na růst ceny povolenek CO2, následně byl však rozhodující plyn jako cenotvorný prvek a je jím dodnes. „Prázdné zásobníky s plynem už od zimy 2021 a následný nedostatek plynu na trhu, poukazují na přípravnou strategii Ruska před zahájením invaze na Ukrajině“, uvedl mimo jiné.

Je vidět, že mnohá města a jejich energetické manažery čekají ještě krušné chvíle při zajišťování energií pro své organizace. Doufejme, že válka na Ukrajině brzy spěje ke svému konci a celkově se politická situace uklidní. Pak snad lze očekávat i stabilizaci trhu s energetickými komoditami. Jak uvedl David Kučera “Nakupovat dnes za extrémně vysoké ceny na více jak 2 roky by se nemuselo vyplatit“.

Zda se však ceny vrátí na úroveň, na jakou jsme byli zvyklí ještě do podzimu minulého roku, zda konkurence na trhu s energií začne znovu fungovat či nás čekají ještě další pády energetických firem dnes nikdo neví.

Konference Energetický management pro města a obce se konala 29. a 30. 3. 2022 v Praze. Více o konferenci na www.vidacon.cz.

Tématu cen energií a situací na energetickém trhu se zabývá i další konference:

Energetický trh v krizi, která se koná 9. června 2022 v Praze a on-line.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
Sensoneo
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Zlatý erb
Denios
Syba
PSAS
Rema