Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Horní hranice poplatku za odpady zůstává 1 200 korun. Jde o populismus?

| autor: Hana Tomášková0

cerny kontejner
zdroj: Ilustrační foto/ redakce archiv

Sněmovna nepodpořila pozměňovací návrh k vládní novele o místních poplatcích, který by zvýšil horní hranici poplatku za komunální odpad na 1800 korun. Proti navýšení argumentovali někteří poslanci tím, že nechtějí domácnosti zatěžovat dalšími výdaji. Odpadové hospodářství na řadě míst dotují obce.

„Smyslem a cílem pozměňovacího návrhu bylo navýšení limitů sazeb pro poplatky za odpadové hospodářství tak, aby jejich výše mohla reagovat na skutečné náklady, které obce s likvidací odpadů mají. Inflace a další okolnosti posledního období výrazně zvýšily cenu za odstraňování odpadů a dle našeho názoru bylo nezbytné, aby také legislativa na tuto věc reagovala. Již nyní jsou totiž náklady na úrovni výše poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, tedy 1200 Kč na obyvatele. Některé zdroje uvádí dokonce částku 1500 Kč na obyvatele. Limity, které jsou nyní v zákoně, se stanovovaly z dat a cen téměř 10 let starých,“ přibližuje detaily Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

Horní hranice poplatku za odpady neznamená, že obec automaticky navýší občanům platby za komunální odpad. Pouze jde o možnost například pro obce, které doplácí příliš velké částky za odpadové hospodářství.

Poslankyně Parlamentu ČR a předsedkyně výboru pro životní prostředí Jana Krutáková doplňuje: „Navýšení horní hranice limitu poplatku za likvidaci komunálního odpadu produkovaného od občanů mělo umožnit vybírat poplatek až do výše skutečně vynaložených nákladů na odpadové hospodářství. Je samozřejmě na rozhodnutí obce, kolik bude vybírat od občanů, kolik bude doplácet, jakou slevu občanům poskytne.“

Populistické řešení bez motivace k předcházení vzniku odpadu

„Obce sice mají možnost, rozhodnout se, jakou tíži nákladů za odpadové hospodářství na občany přenesou a kolik budou hradit z obecního rozpočtu. Nicméně zejména v případě výše sazby za kilo či litr odpadů tak budou nuceny jít v zásadě proti smyslu poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, tedy „zaplať za to, co vyhodíš“. Poplatek za odpady není a do budoucna nebude ekonomickým nástrojem, jak motivovat občany k zamyšlení nad množstvím produkovaného odpadu, protože je to jen a pouze občan, kdo toto může ovlivnit,“ upozorňuje Eliška Olšáková.

Již nyní mnoho obcí a měst doplácí za svoz a likvidaci odpadů i více než polovinu z celé částky. Často jde o statisícové až milionové položky. Výdaje se zvyšují a nelze předpokládat, že by se situace do budoucna změnila.

„Svoz a likvidace odpadů je dle mého názoru služba občanům a má-li se obec chovat s péčí řádného hospodáře, měla by do poplatku promítnout skutečné náklady na tuto službu. Bohužel výše poplatku za odpad se stává často volebním lákadlem pro voliče v komunálních volbách a zamítnutí pozměňovacího návrhu vnímám jako další populistický krok,“ uzavírá Jana Krutáková.

Přečtěte si také:

Anketa: Měla by obec převést odpovídající výši nákladů na odpadové hospodářství na občana?

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert