Čeští zastupitelé budou hlasovat o směrnici EU o energetické náročnosti budov, která by měla vést k rozsáhlým renovacím veřejných i soukromých budov. Hlasování přichází v době, kdy odborníci z oblasti zdravotnictví, stavebnictví i školství varují před dopady špatného stavu školních budov i rodinných a bytových domů na zdraví českých dětí.
Česko má totiž jeden z nejstarších stavebních fondů v Evropě. Přes 75 % bytových domů se potýká se špatnými izolačními podmínkami, navíc 60 % bytů postavených před rokem 1980 je zatepleno pouze částečně nebo vůbec.
Studie Rand Corporation prokázala, že české děti přijdou ročně kvůli vystavení nadměrné vlhkosti a plísním v interiérech o přibližně 13 000 školních dnů. Ze studie dále vyplývá, že každé čtvrté dítě v Česku je ve vnitřních prostorech vystaveno alespoň jednomu ukazateli špatného ovzduší, jako jsou vlhkost, plísně nebo znečištění vzduchu, přičemž ekonomické náklady spojené s působením vlhkosti a plísní na zdraví dětí lze v příštích 40 letech napříč celou EU odhadnout na 62 miliard dolarů. Vysokému počtu promeškaných školních dní by se přitom dalo předejít např. zkvalitněním izolace budovy, ať už se jedná o školu či rodinný dům, ve kterém dítě bydlí.
MUDr. Jan David, Ph.D., pediatr a odborný asistent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, k problematice uvedl:
„Vnitřní prostředí hraje pro zdraví dětí významnou roli, zejména když v daných prostorech tráví hodně času. Děti jsou na vnější vlivy ze své podstaty mnohem citlivější. Při pravidelném pobytu v budovách s nedostatečnou izolací nebo možností větrání, např. ve vybraných školách, pozorujeme u dětí vyšší výskyt respiračních obtíží a rozšíření alergických onemocnění. Řešení těchto problémů prostřednictvím rekonstrukcí může výrazně přispět k celkovému zlepšení zdravotního stavu a studijních výsledků žáků, snížení jejich absence a zlepšení studijního prostředí,“
Finální hlasování zemí EU o směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), se uskuteční ve čtvrtek 14. března. V případě, že bude směrnice schválena, bude stanoven akční plán renovací. Pro Česko to může znamenat, že bude muset do roku 2030 zrenovovat 16 % nebytových budov s těmi nejhoršími parametry vč. škol, nemocnic apod., do roku 2033 poté bude nutno zrenovovat až 26 %.
Mgr. Jan Goll, ředitel ZŠ Český Dub, okomentoval situaci:
„Naše škola nutně potřebuje rekonstrukci. V současnosti se potýkáme s únikem energií a absence řádné izolace fasády i nemožnost častého větrání výrazně ovlivňují komfort a hygienické podmínky během vyučovacích hodin. Připravovaný zákon EU pro rozsáhlé renovace by nám mohl konečně umožnit realizaci tolik potřebné rekonstrukce. Ačkoli jsme neobdrželi žádné stížnosti, nemám pochyb o tom, že současný stav našich budov do jisté míry ovlivňuje pohodu a soustředění našich studentů,“
V EU, ale i v Česku již existují případy škol renovovaných v konceptu pasivních staveb, které mohou být inspirací pro plošné řešení.
Technologie pasivního domu je stavební řešení, které klade důraz na kvalitu vnitřního prostředí, energetickou účinnost a upřednostňuje vysokou úroveň izolace, vzduchotěsnosti a řízeného větrání. Cílem takových konstrukcí je zajistit obytný komfort se stálým přívodem čerstvého vzduchu a minimalizovat spotřebu energie na vytápění či chlazení.
Česká vláda nedávno novelizovala vyhlášku, která zavádí povinné měření kvality vzduchu ve třídách. Přestože mají kvalita vzduchu a větrání zásadní význam, jsou vyhovující pouze u zrekonstruovaných budov, které umožňují účinné větrání, a tím zabraňují rozvoji mikroorganismů, jako jsou např. plísně. Hloubkové renovace umožňují jak snížení spotřeby energie budovy, tak i účinnější větrání.
Michal Čejka, konzultant pro úspory energií ve společnosti Centrum pasivního domu, uvedl:
„Správně provedená renovace školních budov zahrnuje také instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla, které ve třídách zajistí stálý přívod čerstvého vzduchu předehřátého na příjemnou teplotu. V kvalitně izolovaných a správně větraných budovách je proto zdravé a příjemné vnitřní prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví dýchacích cest dětí i na celkovou pohodu ve škole. Potřeba energie na vytápění a chlazení zůstává přitom velmi nízká,"
Komentáře