O vodě s novým ředitelem SOVAK ČR

| autor: Hana Tomášková, Pavel Mohrmann0

O vodě s novým ředitelem SOVAK ČR

Lze vyřešit problém sucha a nedostatku vody omezením její spotřeby? Česká republika není ve spotřebě vody nijak nadlimitní, nezpůsobilo by další omezení spotřeby vodohospodářům naopak problémy?

Další výrazné snížení spotřeby vody, ke kterému došlo po roce 1990 se nedá očekávat. Jen pro osvěžení paměti si připomeňme, že průměrná spotřeba vody na člověka a den se v roce 1990 pohybovala na úrovni 200 l. Dnes je toto množství pod hranicí 90 l.

V daném období však neklesala spotřeba jen v domácnostech, ale v celém hospodářství. Např. mezi roky 1980 a 2018 poklesly odběry povrchové vody ze 3 mld. m3 ročně na stávajících 1,2 mld. m3, přičemž pouze jedna čtvrtina z tohoto odběru je využívána pro výrobu vody pitné.

U odběrů podzemní vody je trend podobný. Nejvyšší odběry na úrovni 550 mil. m3 byly kolem roku 1990 a v současném období se pohybují kolem 300 mil. m3.

Určitý prostor na snížení využívání povrchové vody je v průmyslu a energetice zaváděním nejmodernějších technologií, ale rozhodně se nebude jednat o tak velkou redukci odběrů, k jaké došlo v ČR za posledních 30 let.

Spotřeba vody v obecné rovině má samozřejmě úzkou vazbu na ekonomiku výroby a distribuci, kde se projevuje tzv. vodárenský efekt. Čím nižší je spotřeba vody, tím vyšší jsou měrné fixní náklady na 1 m3 vyrobené pitné, nebo vyčištěné odpadní vody. Fixní náklady přitom tvoří 80 % z celkových nákladů.

Jestliže vodárenské společnosti musí ze zákona vytvářet zdroje na obnovu vodohospodářského majetku, nejde to jinak než prostřednictvím vodného a stočného. Tím odpovídám částečně na otázku, jestli by další pokles spotřeby způsoboval problémy.

Snižování odběrů však může také způsobovat technické problémy přímo ve vodovodních rozvodech. Jestliže v malých spotřebištích kilometry vzdálených od hlavních zásobních řadů ještě poklesne spotřeba, mohou vlivem pomalejšího proudění v potrubí nastat problémy např. s dodržením předepsané maximální teploty, nebo obsahem chloru u spotřebitele.

Když taková situace nastane, musí se na koncovém potrubí voda odpouštět. Vytváří se tak umělá spotřeba, za kterou však vodárenská společnost nedostane zaplaceno.

Jaké efektivní řešení problematiky sucha navrhují vodohospodáři?

Pro zvládání sucha vidí vodohospodáři v zásadě dvě řešení. Prvním z nich, které bude díky pochopení a spolupráci s ministerstvem zemědělství doufám alespoň částečně realizované, je propojování nadregionálních vodárenských soustav.

Jinak řečeno propojení přivaděčů mezi největšími zdroji pro výrobu pitné vody, což umožní optimalizovat bilanci ve spotřebě vody podle aktuálních podmínek v jednotlivých spotřebištích. Součástí tohoto opatření by mělo být i napojení menších spotřebišť dosud závislých na menších lokálních zdrojích vody, kde hrozí v důsledku dlouhotrvajícího sucha jejich výrazné kapacitní omezení, nebo úplné vyschnutí.

Druhé řešení je dlouhodobé a spočívá v budování nových vodárenských nádrží, bez kterých stávající trend v poklesu zásob podzemních i povrchových vod nepůjde zvládnout.

Jak hodnotíte práci vodárenských společností v souvislosti s výskytem nemoci COVID-19?

Pandemie SARS-CoV-2 mimo jakoukoliv diskuzi prověřila fungování vodárenských společností. Rád bych upozornil na fakt, že bez spolehlivě fungujících dodávek pitné vody a čištění odpadních vod by průběh pandemie mohl mít daleko fatálnější následky. Přitom média v drtivé většině prezentovala jen práci složek integrovaného záchranného systému a zdravotníků.

Nedovolil bych si neskutečnou práci těchto lidí ani v nejmenším zpochybňovat. Jen chci připomenout, že tady existuje další skupina firem a jejich zaměstnanců, kteří většinou bez státní pomoci pracovali rovněž v první linii. Práce v první linii na kanalizaci (zaměstnanci tlakových čistících a fekálních vozů), kde posádky přichází do kontaktu se splaškovými vodami či zaměstnanci na čistírnách odpadních vod tou první linií rozhodně jsou. Navíc řada zejména velkých vodohospodářských společností naplňovala svojí společenskou odpovědnost a pomáhala tam, kde to bylo nejvíce zapotřebí.

Jaký předpovídáte vývoj ceny vody vzhledem k současným náročnějším bezpečnostním opatřením souvisejícím s šířením SARS-CoV-2?

Nemyslím si, že by současná pandemie měla přímý a bezprostřední vliv na cenu vody. Vodohospodáři plní řadu povinností od již zmíněného plánu finanční obnovy vodohospodářského majetku až po řadu stále se zpřísňujících a někdy velmi diskutabilních opatření ve výrobě nebo při čištění odpadních vod, které nastavují zejména centrální orgány státní správy.

Právě opatření z této skupiny vyvolávají největší investice a související provozní náklady, a tedy tlak na cenu. Nová snížená sazba DPH, pevně věřím, bude využita ve většině vodárenských společností tím nejrozumnějším způsobem a tím je obnova vodohospodářského majetku.

Přístup se určitě bude lišit společnost od společnosti. Stát však disponuje velmi silnými nástroji, aby nemohlo dojít ke zneužití této změny.


Foto: Vilém Žák/SOVAK ČR archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn