ČIZP: Prevence a možnosti obce v rámci předcházení vzniku černých skládek

| autor: Ing. Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany a integrované prevence, ČIŽP Ing. Pavlína Dvořáková, inspektorka oddělení odpadového hospodářství ČIŽP0

ČIZP: Prevence a možnosti obce v rámci předcházení vzniku černých skládek

Prevence a možnosti obce v rámci předcházení vzniku černých skládek

Konkrétně mezi nejdůležitější preventivní nástroj prevence vzniku černých skládek patří správně nastavený obecní systém nakládání s odpady. Kvalitně nastavený systém odpadového hospodářství na území obce vytváří základní předpoklad pro prevenci vzniku divokých skládek, konkrétně např. vhodné stanovení provozní doby sběrných dvorů obcí, systému svozu komunálních odpadů a s tím související výše poplatků atd. Je ovšem nezpochybnitelné, že zřízení kvalitního systému nakládání s odpady souvisí s vyššími finančními náklady na jeho zajištění, což klade vysoké nároky na ekonomické a obchodní schopnosti vedení obcí.

ČIŽP zdůrazňuje, že velmi záleží na tom, zda mají obce nastaven systém nakládání s odpady tak, aby byl pro občany dostatečně komfortní, zejména již zmíněné správné nastavení provozní doby obecního sběrného dvora a dostatečný počet míst stanovených obcí, kam mohou občané v souladu se zákonem a vyhláškami odkládat odpady. Samozřejmě je důležité, aby o možnostech systému obce byli informováni nejenom občané, ale i živnostníci (podnikající subjekty), protože i oni mohou využít systém obce, a to na základě smlouvy s obcí. V neposlední řadě je pak důležitá kontrolní činnost zejména obcí právě u živnostníků, tzn. zda mají zajištěno odstraňování odpadů v souladu se zákonem, protože některé odpady na černých skládkách mohou pocházet i z jejich činnosti.

Nicméně v řadě případů zakládání nelegálních skládek odpadu má často svůj díl viny na závadném stavu i sama obec. ČIŽP pak nezbývá, než takovou obec sankcionovat za nedodržení
povinností vyplývajících pro ni ze zákona o odpadech.

Obec a ohrožení životního prostředí

Z hlediska zákona o odpadech existuje jistá teoretická možnost odstranění černé
skládky, která ovšem řeší tuto problematiku pouze obecně v rámci působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V praxi je však tato možnost využívána jen velmi málo, lze ji označit za pouze teoretickou možnost řešení daného problému.

Zákonem o odpadech upravený postup odstraňování černých skládek je zde podmíněn skutečností, že uložené odpady ohrožují lidské zdraví nebo životní prostředí. V ust. § 79 odst. 1 písm. g) je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností dána možnost (nikoli povinnost), v případě, že hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí, nebo k němu již došlo, zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby. Možnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností učinit příslušné opatření není vyloučena ani v případě, že tato osoba (původce odpadu) není známa. Úřadu však vznikne pohledávka vůči neznámé osobě, proto není uvedené ustanovení využíváno. Stěžejním problémem je identifikace odpovědné osoby a též nedostatek finančních prostředků v rozpočtech obcí, neboť pohledávky vůči neznámým osobám jsou v podstatě nevymahatelné.

Z důvodu finanční náročnosti likvidace černých skládek tak většina obecních úřadů této možnosti nevyužívá.

Zcela výjimečně, a to v závislosti na konkrétních okolnostech, je dána možnost uložit odstranění skládky majiteli či uživateli pozemku, na němž se skládka nachází, podle vodního zákona, lesního zákona nebo zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Doporučený postup, pokud je v přírodě nalezen nelegálně odložený odpad, resp. evidentně nelegálně soustředěný odpad

V první řadě doporučujeme oznámit lokalitu s odpady místně příslušnému obecnímu úřadu nebo odboru životního prostředí obce s rozšířenou působností. Ty by na základě charakteru a množství odpadů volily další postup, např. v případě akutního ohrožení životního prostředí (na lokalitě by se nacházelo významné množství chemikálií apod.) by kontaktovaly Integrovaný záchranný systém. Případně by obec mohla zajistit některá preventivní opatření, např. instalaci fotopastí, kamerové systémy, větší dohled obecní policie na lokalitě apod.

Kompetence kontrolní a sankční

Z hlediska odpovědnosti za protiprávní jednání je v prvé řadě potřeba rozlišit, zda zjištěný závadný stav způsobil podnikající právnický subjekt či fyzická osoba. Kontrolní pravomoc k prošetření okolností konkrétního případu mají v případech podnikajících subjektůobecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad a inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Kontrolní pravomoci těchto orgánů stanovené zákonem o odpadech jsou naprosto totožné.

U fyzických osob je vhodné, aby kontrolní činnost provedla obec, jelikož sama obec je kompetentní ke kontrole, zda na jejím katastru nedochází k uvedené nelegální činnosti způsobené fyzickými osobami (občany).

Obec je kompetentní k šetření fyzických osob, resp. k projednání přestupku fyzických osob, pokud neoprávněně založí skládku nebo odkládají odpady mimo vyhrazená místa. Obec může ve fázi získání všech průkazných dokladů a důkazů o této činnosti, kterou provádí konkrétní fyzická osoba, předat spis ČIŽP k uložení sankce v přestupkovém řízení.

Předmětem právní ochrany podle zákona o obcích je rovněž zájem na udržování čistoty, na nenarušeném životním prostředí a na tom, aby byly věci odkládány na vyhrazená místa.

Sankce pro podnikající fyzickou osobu či osobu právnickou za nakládání s odpady v místech k tomu neurčených pak stanoví ust. § 66 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech, pro fyzickou osobu nepodnikající ust. § 69 odst. 2 zákona o odpadech. Spáchání takového přestupku právnickými osobami, fyzickými osobami oprávněnými k podnikání anebo občany (osobami nepodnikajícími) je však jen velmi obtížně prokazatelné. Hlavní překážkou je totiž právě dohledání pachatele, tedy toho, kdo předmětné protiprávní jednání způsobil, tzn. určení odpovědného subjektu či osoby, které se protiprávního jednání spočívajícího v založení černé skládky fyzicky dopustily. Právě identifikace takové osoby je jedním ze základních předpokladů pro vyvození odpovědnosti za protiprávní jednání.

Shrnutí

Závěrem dodejme, že pro efektivní řešení černé skládky nikoliv na náklady postiženého, je zcela zásadní dopadnout viníka závadného stavu. Toto je v praxi často velmi problematické a postaví ty, kdo problém budou řešit do role detektivů. V případě, že se podaří dopátrat odpovědnou osobu a prokázat jí nelegální založení černé skládky, jsou správní orgány jako je např. ČIŽP kompetentní celou situaci řešit v přestupkovém řízení uložením pokuty a stanovením nápravného opatření k odstranění odpadů.

Nicméně tento administrativní proces může být poměrně zdlouhavý a ne příliš operativní vzhledem k nutnosti odstranit černou skládku (která nemá obvykle zásadní velikost a přímo neohrožuje životní prostředí) co nejdříve. Tento krok by měl následovat až po vyčerpání veškerých možností na úrovni obce.

Případy černých skládek kdy nelze dohledat viníka stavu, nelze na základě platné legislativy často řešit jinak než na náklady postiženého (většinou obce), jelikož neexistuje vhodný a funkční legislativní postup pro řešení podobných případů. Toto platí zejména v případech, kdy nehrozí poškození životního prostředí nebo zdraví lidí, což je většina černých skládek. Vlastníkům pozemků nelze podle současně platné legislativy nařídit, aby odklidili černou skládku, jíž nejsou původcem.

Shrnutí - kontroly a sankce

Podnikatelé

Již na úrovni obcí je zákonem o odpadech dána kompetence pověřeným zaměstnancům obecních úřadů kontrolovat, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání (tedy podnikatelé) mají zajištěno využití nebo odstranění odpadů v souladu se zákonem o odpadech. Kontrolní kompetence vůči podnikajícím osobám jsou zákonem o odpadech dány dále obcím s rozšířenou působností, krajům a ČIŽP.

Pokud je na základě nezpochybnitelných důkazů prokázáno neoprávněné odstranění odpadů podnikajícím subjektem na místě k tomu neurčeném, může ČIŽP „podnikateli“ uložit za prokázaný správní delikt pokutu až do výše 50 000 000 Kč.

Občané

Vůči nepodnikajícím osobám tedy občanům by kontrola (resp. projednávání případného přestupku) měla být vedena obcemi, jelikož se v případě, že „černou skládku“ založí fyzická osoba (občan) nebo občan ukládá odpady mimo vyhrazená místa, jedná o přestupek, který dle zákona o odpadech projednává obecní úřad.

Foto: ilustrační/ pxhere



Máte dotazy či připomínky?

Napištenám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.




Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn