Takto se jmenoval webinář, který proběhl 27.5.2021. Webinář navázal na předchozí semináře pořádané skupinou ČAO (Malé a domovní čistírny odpadních vod a odlučovače) asociace CzWA, nazvané ČOV pro objekty v horách, a konal se již po jedenácté.
Letošní příspěvky se týkaly řešení venkova a přírodních způsobů nakládání s vodami. Byly shrnuty důvody, proč je potřeba k venkovu přistupovat jinak než k řešení městských aglomerací a zdůrazněny principy, kterými by se řešení měla ubírat. Voda, sucho, udržitelnost, cirkulární přístup, to všechno by mělo být při rozhodování o vodním hospodářství provázáno, a měla by to podporovat i legislativa.
Co je nového v legislativě ve vodním hospodářství?
Novinkám v legislativě se věnoval Ing. Plotěný. V novém vodním zákoně, který si dal za cíl reagovat na sucho, se žádné proaktivní změny podporující udržitelnost, cirkularitu nebo sucho neobjevily.
Stále například platí, že odpadní vodu z rodinného domku je možné vyčistit a zasáknout, ale šedou vodu (vodu ze sprch) z nějaké provozovny nebo chaty horské služby je třeba odvážet na čistírnu odpadních vod, nebo postavit i několik stovek metrů dlouhou kanalizaci, jen proto, že nejsou taxativně v zákoně vyjmenovány.
V praxi se také stává, že některé úřady nechtějí povolit čistírnu, kterou by si majitel vyráběl vodu na závlahu v době nedostatku vody - kdy platí zákaz zalévání pitnou vodou, proto, že v obci je kanalizace a všechny odpadní vody tedy musí být odváděny do kanalizace.
Dalším příkladem je, že úřad nechce povolit jímku na vyvážení u zahradní chatky proto, že přednost má mít domovní čistírna. A naopak pár kilometrů odtud mají problém s povolením domovní čistírny, protože povodí je generálně proti domovním čistírnám, a tak úřad požaduje jímku na vyvážení, a to i přes kladné vyjádření hydrogeologa a nepřístupnost lokality fekálnímu vozu.
Prostě chybí možnost (a odpovědnost) vodoprávního úřadu rozhodovat tak, aby to bylo nejlepší řešení pro danou lokalitu a samotného uživatele. Žádoucí by byla změna přístupu úřadů - viz Holandsko a legislativa prioritně podporující udržitelnost, a i obyvatel (vytvoření povědomí a odpovědnosti za své počínání viz např. Norsko).
Technická problematika přírodních způsobů čištění vody
Technické problematice přírodních způsobů čištění odpadních vod se věnovaly hned tři přednášky. Byly prezentovány poznatky z projektu na využití mokřadní vegetace na ozelenění pláště budov a zároveň k čištění nebo dočištění odpadních vod (Ing. Rozkošný).
Představeny byly dosavadní výsledky účinnosti čištění pro základní ukazatele znečištění odpadních vod, včetně dusíku a fosforu, účinnost eliminace mikrobiálního znečištění, poznatky z průzkumu nitrifikačních procesů. Zmíněny byly i limity provozu v našich klimatických podmínkách - zimní provoz. Do budoucna bude určitě zajímavé, jak se k takové aplikaci v rámci modro-zelené infrastruktury postaví legislativa.
Zemní filtry a závlaha odpadními vodami
Zemním filtrům a zkušenostem se závlahou odpadními vodami se věnoval prof. Šálek, který má bohaté i mezinárodní zkušenosti s těmito technologiemi. Na jeho přednášce bylo zajímavé sledovat, jak se obor a i možnosti výzkumu vyvíjejí a zároveň, jak některé problémy zůstávají, a jak se některé přírodní procesy nemění. NBS (Nature-based solutions) – tj. přírodní řešení, mají určitě své místo pro konkrétní lokality a jejich význam roste s ohledem na nově posuzované parametry řešení - jako je uhlíková stopa, udržení vody v krajině nebo odolnost.
Vegetační čistírna odpadních vod
Na konci semináře byla mimo program zařazena přednáška (Ing. Klicpera) o vegetační čistírně odpadních vod o velikosti 500 EO (ekvivalentních obyvatel), která i po dvacetiletém provozu dosahuje zajímavých odtokových parametrů (BSK pod 10 mg/l), a to při minimálních provozních nákladech a úkonech spojených s provozem.
Rizika závlahy odpadními vodami
Další příspěvek se zabýval riziky závlahy odpadními vodami z malé obce (Ing. Mrvová). Prezentovány byly dosavadní výsledky ze závlahy dřevin, a to jak po stránce ovlivnění růstu (jednoznačný přínos díky živinám obsaženým v odpadní vodě), tak i po stránce ovlivnění podzemních vod. Výsledky podpořily názory profesora Šálka na minimální ovlivnění podzemních vod a půdy. Další výstupy probíhajícího projektu se budou týkat i „moderních“ polutantů jako jsou léky, mikroplasty. Z výsledků je zřejmé, že závlaha, pokud je prováděna řízeně, neznamená vypouštění do vod podzemních.
Mezinárodní projekt CIRKAGRO
Posluchači byli seznámeni s mezinárodním projektem CIRKAGRO (Ing. Holba). Samotný projekt, na kterém se účastní jedenáct evropských zemí, má za cíl ukázat prospěšnost cirkulárního přístupu v otázce optimálního, udržitelného využití odpadů na výrobu hnojiv a zlepšení kvality půd navýšením obsahu uhlíku.
V tomto ukazateli patří Česká republika k těm horším v Evropě, a projevuje se to mimo jiné v biodiverzitě, schopnosti půd využívat přirozeně živiny, nebo zadržovat vodu. V rámci uvedeného projektu se mimo jiné v ČR zkoumá aplikace přebytků upravené kyselé syrovátky na výnosy pšenice a kukuřice, a i na změny ve složení a struktuře půdy.
Obdobně se v jiných zemích a různých půdních a klimatických podmínkách zkoumají i další dnes nákladně likvidované odpady (suroviny, zdroje uhlíku). Z těch nejzajímavějších jsou to odpady z bioplynových stanic a čistírenský kal.
Prezentace z webináře najdete na stránkách CzWA, videozáznam pak zde.
Komentáře