V době klimatických extrémů je každá kapka vody cenná. Obce, které se rozhodnou využívat „alternativní vody“, nejen šetří zdroje, ale také chrání infrastrukturu, posilují svou soběstačnost a často i snižují náklady.
V Prosetíně vznikl systém, který propojuje ekologii, datovou analytiku, stavebnictví i energetiku – a právě v této propojenosti je klíč k udržitelnému rozvoji.Pod vedením Michala Vychroně se obec Prosetín v okrese Chrudim dlouhodobě profiluje jako příklad environmentálně odpovědného řízení samosprávy. V soutěži OBEC 2030 patří mezi pravidelné účastníky i oceňované obce, což odpovídá šíři a kvalitě realizovaných projektů.
Jedním z těchto projektů je promyšlené využití přebytečné důlní vody, která bývá často vnímána jako problém, nikoli jako příležitost. V době prohlubujícího se sucha a klesajících zásob podzemních vod v Evropě přestává hospodaření s nepitnými vodami být jen otázkou inovací a stává se nezbytnou součástí udržitelné infrastruktury. Prosetín tak nabízí inspirativní příklad propojení ekologických principů s praktickým provozem obce.
Pitná voda není samozřejmost
Ačkoli voda pokrývá přibližně dvě třetiny povrchu Země, k pití je vhodná jen zhruba půl procenta z celkového množství. Přesto v evropských městech každoročně odtékají stovky milionů litrů pitné vody do kanalizace – při splachování toalet, zavlažování zeleně či mytí vozidel. V kontextu klimatické změny jde o dlouhodobě neudržitelnou praxi.
Řešením není omezovat základní potřeby obyvatel, ale systematicky nahrazovat pitnou vodu pro technické účely vodami šedými, dešťovými či jinými nepitnými zdroji. Právě takový přístup ukazuje Prosetín v praxi.
Důlní voda: od odpadu k příležitosti
V Prosetíně se nachází zatopený lom, pozůstatek po dřívější těžbě, jehož kolísající hladina dlouhodobě představovala potenciální riziko pro okolní zástavbu. Zatímco řada obcí by se v podobné situaci soustředila výhradně na technickou regulaci, Prosetín zvolil odlišný přístup: přebytečnou důlní vodu, vyznačující se stabilní kvalitou i teplotou, začal vnímat jako využitelný zdroj.
Ve spolupráci se státním podnikem DIAMO byla realizována akce Regulace výšky hladiny v zatopeném lomu v hodnotě 8 milionů korun. Na ni navázala výstavba dvou podzemních akumulačních nádrží a automatizovaného systému závlahy fotbalového hřiště, napojeného přímo na důlní vodu. Druhá nádrž zásobuje nově postavenou veřejnou budovu se 17 toaletami a šesti pisoáry. Systém nahrazuje pitnou vodu v provozech, kde není nezbytná, a přispívá k významným úsporám.
Data jako základ rozhodování
Po dokončení novostavby plánuje obec roční monitoring průtoku a teploty důlní vody. Cílem je ověřit stabilitu teploty v rozmezí 8–12 °C, která by umožnila využití zdroje i pro tepelná čerpadla typu voda–voda. To by zajistilo energeticky soběstačné vytápění budovy a posunulo projekt z oblasti úspor pitné vody směrem k energetické soběstačnosti.
Prosetín zároveň pracuje s detailním matematickým modelem území, který slouží k simulaci odtoku srážkových vod a eroze půdy. Díky datově podloženému plánování bylo možné přesně identifikovat problémová místa a navrhnout cílená opatření. V praxi to vedlo k odstranění černé skládky, revitalizaci území a vytvoření dvou tůní o celkové ploše 600 m², které podporují biodiverzitu a zároveň slouží jako akumulační prostor pro období sucha i zvýšených srážek.
Neobvyklý zdroj s mimořádným potenciálem
Zatímco většina projektů v Česku se soustředí na zachytávání dešťové vody ze střech, Prosetín pracuje s méně obvyklým zdrojem – důlní vodou, která je dostupná celoročně a vyznačuje se stabilním objemem i kvalitou. Podobné přístupy existují v zahraničí: v nizozemském Heerlenu slouží voda z bývalých dolů jako zdroj geotermální energie pro vytápění budov, v Německu se důlní voda využívá jako alternativní zdroj tepla.
V Česku se obdobné projekty teprve rozvíjejí – například na Kyjovsku plánují obce Kelčany, Žádovice a Šardice využití důlních vod pro závlahu zeleně, podporu biokoridorů či napájení rybníků. Rozsah a komplexnost řešení v Prosetíně však zůstává ojedinělá. „Jde o ukázku přizpůsobení stavebních záměrů obce daným podmínkám, kdy je dosavadní nevýhoda (nadbytek důlní a povrchové vody) převedena v zásadní výhodu (významná úspora pitné vody),“ uvedl Michal Vychroň, starosta obce.
Problém přeměněný v příležitost
Přístup Prosetína ukazuje, že limity a zdánlivé problémy nejsou jen překážkou, ale často výzvou k novému pohledu a inovativnímu řešení. To, co by jinde bylo považováno za zátěž – přebytečná voda či kolísající hladina – se v Prosetíně stalo plnohodnotným zdrojem, který šetří pitnou vodu a otevírá možnosti dalšího využití, například pro ekologické vytápění.
Komentáře