Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Bude pro ZEVO dost odpadů a je obava jejich dovozu ze zahraničí opodstatněná?

| autor: Hana Tomášková2

EOP3
zdroj: Elektrárny Opatovice

Vzhledem k chybějícím kapacitám technologií pro energetické využívání odpadu v ČR je plánovaná výstavba ZEVO Opatovice sledována s velkou pozorností. Projekt přináší řadu otázek. Připomínky v rámci EIA se právě zapracovávají, hledají se řešení.

„ZEVO vnímám jako projekt velmi významný a z hlediska dopadu na okolní obce a města určitě hodný pozornosti. Vnímám jej zejména v kontextu jeho případného souladu či nesouladu s nastavenými principy nakládání s odpady, které Hradec Králové uplatňuje v rámci své strategie nakládání s odpady. Tento aspekt a mnohé další se pak projevily ve vyjádření města k oznámení záměru „ZEVO Opatovice“ podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a k tomu blíže v odpovědi na další otázku,“ uvádí náměstek primátorky města Hradec Králové Lukáš Řádek.

Plánované zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) by mělo být vybudováno v těsné blízkosti Elektrárny Opatovice (EOP). Místo má výbornou dopravní obslužnost z okolních měst i možnost napojení na stávající vysokorychlostní silnici a železniční síť. Lze využít již existující provozované sítě pro vyvedení tepla a elektrické energie.

Projekt je nyní v procesu EIA, kdy se zjišťují vlivy záměru na životní prostředí.

Co ZEVO Opatovice představuje?

  • Důležitou součást dekarbonizace (odchodu od uhlí) a logický dílek skládačky do vhodného mixu budoucí palivové základny.
  • Modernizaci zdroje spojenou se snižováním emisí.
  • Službu městům a obcím s řešením otázky nakládání se zbytkovým odpadem z černých popelnic, jež nebude moci být po roce 2030 ukládán na skládky.
  • Zajištění stability soustavy zásobování dálkovým teplem.
  • Navýšení chybějící kapacity technologií pro energetické využívání odpadu v ČR.
  • Bezpečné, lokální palivo hrající důležitou roli v otázce energetické bezpečnosti.

Dekarbonizace teplárenství

„Hlavním úkolem Elektráren Opatovice je již od 70. let minulého století zajištění tepelné energie pro okolní města. V České republice patříme mezi pět největších sítí centrálního zásobování teplem, a to je již velký závazek. Naším teplem zásobujeme dvě krajská města Pardubice a Hradec Králové dále zajišťujeme teplo pro Chrudim, Lázně Bohdaneč a další menší obce. Teplo od nás proudí do 63.000 domácností, nemocnic, škol, úřadů, sportovišť ale i nákupních center,“ informuje Hana Počtová, manažerka vztahů s veřejností EOP.

Modernizace EOP a odklon od uhlí jsou zcela v souladu se zpřísňující se legislativou a environmentálními závazky.

„Plánem a realizací přechodu od uhlí na mix paliv s nižší produkcí emisí, se zabývají naše expertní týmy již mnoho let. Z větší části lze výkon z uhlí nahradit pouze zemním plynem. Jako doplňkové zdroje a správné rozdělení palivové základny uvažujeme využití obnovitelných zdrojů v multipalivových kotlích jako je např. biomasa, ale i odpady v ZEVO,“ upřesňuje Hana Počtová.

Kapacita 150 tisíc tun odpadu ročně

„Tak, jak jsme uvedli ve vyjádření města, považujeme kapacitu ZEVO za předimenzovanou, neboť po roce 2035 podle evropské směrnice budeme muset minimálně 65 % odpadů recyklovat a skládkovat nanejvýš 10 % komunálních odpadů, které nepůjde nijak využít. Pro spalovny tak bude k dispozici 25 % komunálních odpadů - tj. 1,5 mil. tun, avšak při srovnání celkové kapacity všech spaloven - tj. 2,107 mil. tun bude zařízením chybět zhruba 600 tis. tun odpadů ročně. Statistiky ale nezahrnují kapacity plánovaných zařízení, bez kterých se ČR jednoznačně obejde,“ namítá Lukáš Řádek.

I přesto, že je dnes v ČR vytříděno téměř 50 % složek komunálního odpadu, končí jeho významná část, téměř 3 miliony tun, na skládce. Pro tento odpad budou muset po zákazu skládkování existovat nové koncové kapacity.

„I při budoucím, zvýšeném podílu recyklační složky na 65 %, budou dnešní kapacity ZEVO nebo cementáren nedostatečné,“ poznamenává Počtová a doplňuje: „Nejen naše Studie bilance odpadů, ale i data, jež vychází ze statistik, vyhodnocení plánů odpadového hospodářství, ale i predikce produkce a nakládání s odpadem Ministerstva životního prostředí odpovídají potřebě pro vybudování tohoto zařízení.“

Jedním z cílů Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje je energetické využití směsného komunálního odpadu v zařízeních k tomu určených. Opatřením k dosažení tohoto cíle je také podpora budování efektivní infrastruktury nutné k zajištění a zvýšení energetického využití odpadů. Krajský plán odpadového hospodářství je výchozím podkladem pro plán odpadového hospodářství města.

Na 18. Zasedání zastupitelstva Královehradeckého kraje bylo 2. náměstkem hejtmana Pavlem Bělobrádkem řečeno, že záměr ZEVO Opatovice skutečně není v rozporu se státními ani s krajskými základními dokumenty. „Pro nás je důležité, že přímé energetické využití odpadu je jednou z alternativ, která je v souladu s aktualizovaným plánem odpadového hospodářství. Pokud bychom řekli, že zde nebude ZEVO Opatovice se svou kapacitou, tak si musíme říci, kde a s jakou kapacitou vznikne alternativa,“ vysvětluje Bělobrádek a dodává: “Ve finále je potřeba dodat, že rozumím tomu, že zařízení nějaký kapacitní objem mít musí, aby projekt dával i ekonomický smysl. Vyvarovat se řešení situace, kdy část našeho kraje a našich obcí - původců zodpovědných za nakládání s odpadem, nebude mít po zákazu skládkování koncové zařízení.“

„Dovoz odpadů ze zahraničí pro ZEVO zákon za současných podmínek zakazuje. Naše společnost je připravena zavázat se, že v zařízení budou končit pouze odpady od původců v České republice,“ zdůrazňuje manažerka vztahů s veřejností EOP.

Komentáře

  1. Malé doplnění jinak pěkného a objektivního článku. Argumentace odůvodňující smysluplnost nové spalovny (Zevo Opatovice) je hodně založena na myšlence tzv. dekarbonizace. Tedy, že uhlí bude nahrazeno něčím jiným, co se stejně musí někde spálit, protože skládkovat to nepůjde. Vypadá to logicky, protože uhlí je neobnovitelný zdroj, kdežto odpady budou stále. Ale nikde tu není uvedeno, o jaké objemy se jedná! Připomínám, že roční spotřeba EOP (elektrárny Opatovice) je 2 miliony tun hnědého uhlí. Pokud by mělo dojít k nějaké náhradě, tak 150 tisíc tun odpadu, tedy 7,5%, je podle mě dost bezvýznamé číslo. Takže lze předpokládat snahu investora o navýšení kapacity spalovny. A pokud nebude dost odpadu v ČR, tak můžeme dovézt ze zahraničí, přece nenecháme nemocnice, školy, obyvatele sídlišť bez tepla...

  2. Odpady budou vznikat stále? Nebavíme se však o odpadech co jde recyklovat a kompostovat, ale o těch zbylých: směsném komunálním odpadu. Tedy o tom odpadu, který má EU cíl snížit do roku 2030 na polovinu oproti roku 2020? Ten si bude vznikat stále, ale skutečně ho nemusí být dost. A dekarbonizace tedy znamená, že se nebude pálit fosilní uhlík z uhlí, ale fosilní uhlík z plastů? Kdy třeba z 1 t PE vzniknou 2 t CO2? Prospalujeme se tedy ke klimaticky neutrální Evropě? Přemýšlím, proč EU odmítá dotovat výstavbu spaloven kdekoli v EU. Nebude to tím, že to nedává smysl?

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj