Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Arnika letos pořádá jubilejní ročník Odpadového Oskara. Získají ho obce, které produkují minimum komunálního odpadu

| zdroj: Arnika0

pexels-johann-van-der-linde-207143724-18369585
zdroj: pexels

V desátém ročníku soutěže obcí, kterou každoročně organizuje spolek Arnika, se budou hodnotit data o odpadovém hospodářství za rok 2023. Arnika dlouhodobě sleduje odpadové hospodářství obcí napříč celou ČR. Ocenění pak získávají nejen obce s produkcí směsného komunálního odpadu SKO pod 150 kg/na obyvatele za rok, ale také vynikající příklady dobré praxe odpadového hospodářství, které mohou inspirovat další. První ocenění udělila v roce 2015.

Podle nové legislativy ohledně nakládání s komunálním odpadem a také v souvislosti s koncem skládkování, mají obce od roku 2025 vytřídit alespoň 60 % svého komunálního odpadu. Pokud to nezvládnou, mohou být pokutovány částkou až 200 000 Kč za každý rok, kdy není cíl dosažen. Jak ale vyplývá z grafu níže, pro většinu obcí bude velmi těžké to splnit.

„Posláním Odpadového Oskara je především inspirovat. Na konkrétních příkladech obcí chceme poukázat, že i u nás je reálné snížit produkci směsného komunální odpadu pod 150 kg na osobu za rok, což dokazují data z mnoha obcí u nás. Přesto průměr v ČR vychází zhruba na 190 kg/osobu za rok,” říká koordinátorka soutěže, Miroslava Jopková z Arniky. 

„K řešení klimatické krize je potřeba přistupovat systematicky a k úspěchu je potřeba přispění každého odvětví, včetně odpadového hospodářství. To má v České republice stále podstatný podíl na produkci skleníkových plynů, v Praze se například jedná o 1200 kg oxidu uhličitého na osobu ročně. Nejefektivnější cestou ke snížení těchto čísel je co nejvíce produkci odpadu snížit. Odpadový Oskar dlouhodobě slouží ke sdílení dobrých praxí na úrovni měst a inspiruje tak ke změně k lepšímu.” doplňuje ji Klára Pleskačová, koordinátorka programu ekologie v Heinrich Böll Stiftung Praha.

Pro vzájemné předávání poznatků o efektivním fungování modelů odpadového hospodářství je podle Arniky klíčová komunikace s občany i mezi obcemi navzájem. Zdůrazňuje to i řada představitelů obcí, které už byly jako příklady dobré praxe oceněny, nebo se jimi nechaly inspirovat. Dalšími klíčovými faktory jsou podle Arniky odpadová osvěta v obcích a také vůle a kapacita někoho z obce se odpadům systematicky věnovat

Arnika také v průběhu deseti let trvání identifikovala tři základní opatření, která vedou k nižší produkci směsného odpadu.

  • Motivační systém – v rámci kterého obce poskytují slevu na poplatku za odpad domácnostem, které důsledně třídí a produkují méně zbytkového odpadu.
  • Door to door systém – svoz odpadu od domu včetně tříděných složek jako papír, plasty, bioodpad
  • Třídění bioodpadu – rozbory odpadů, které Arnika realizovala, ale také data MŽP a EKO-KOMU ukazují, že bioodpad stále tvoří přibližně 30% hmotnosti popelnice  na směsný komunální odpad.

Dokazují to i „premianti“ soutěže, obec Chvalšiny a město Fulnek. 

Chvalšiny (46,2 kg/ob) dlouhodobě motivují domácnosti ke snižování produkce směsného odpadu a to jak finančně, tak velmi pohodlným systém odpadového hospodářství. Po přijetí nové legislativy jsou Chvalšiny možná první obec v ČR, která zavedla poplatek podle objemu vyprodukovaného odpadu (umožňuje zpoplatnit objemný odpad). Chvalšiny již dříve byly oceněny jako příklad dobré praxe v kategorii II. Pokud jde o produkci odpadů, průměrný obyvatel potřebuje vyvézt tři stodvacetilitrové popelnice za rok (cca 1 litr/ob/den). Více na webu s příklady dobré praxe.

I město Fulnek (97,4 kg/ob) dlouhodobě uplatňuje platbu za odpady podle objemu přistavených nádob. Díky motivaci i dlouhodobé práci na odpadovém hospodářství opakovaně dosahuje nejnižší produkce směsného odpadu ze všech sídel nad 5000 obyvatel ČR. Fulnek byl již dříve oceněn za svůj přístup jako příklad dobré praxe v kategorii II. Více na webu s příklady dobré praxe.

Aktuálně se ukazuje jako největší problém třídění bioodpadu. Odpadové hospodářství obcí, které tuto složku odpadu neopomíjejí, věnují se osvětě, aktivně motivují k domácímu kompostování a zajišťují pro své obyvatele svoz bioodpadu od domu, dosahují lepších výsledků. Zároveň podle odpovědí v rámci dotazníkového průzkumu Arniky téměř 40% respondentů z řad zástupců obcí, vnímá nutnost řešit bioodpad ve svých obcích změnou či úpravou stávajícího systému.

V rámci jubilejního, desátého ročníku Odpadového Oskara chystá Arnika také seminář pro obce a publikaci, ve které popíše zásadní opatření a principy odpadového hospodářství, které snižují produkcí směsného komunálního odpadu, včetně příkladů z konkrétních obcí. Vyhlášení výsledků na podzim roku 2024 bude spojeno se slavnostním předáním cen nejlepším obcím a městům. 

Letošní ročník Odpadového Oskara, stejně jako navazující aktivity, vznikají za podpory pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert