Anketa Strom roku 2020: Známe finalisty

Vzrostlý jilm je pozůstatkem parku u dnes již neexistujícího Německého domu, který se rozprostíral mezi dnešním gymnáziem a zahradou. Park zřídil vyškovský Okrašlovací spolek na počátku 20. století. Osud však k němu nebyl příznivý a v 70. letech 20. století padl za oběť čtyřproudému průtahu městem. Poslední připomínkou na něj je tento krásný jilm.

Mezi Velkou a Malou Lhotou stojí na hřebenu javor, který je častým cílem vycházek, konají se zde svatby či hraje ragby. Jeho život je úzce spjatý s Velkou Lhotou, založenou jako útočiště evangelické církve na dříve obtížně dostupných kopcích, a s historickým dřevěným kostelem, kde sloužil Jan Karafiát, který zde napsal také známou knížku Broučci.

Památné lípy stojí v malebném údolíčku nedaleko zámku Hartenberg. Majestátní stromy pamatují nejen poslední zámeckou baronku, ale i její předky. Jejich mohutné větve se sklánějí až k zemi a vytvářejí magického genia loci. Okolí lip je centrem komunitního setkávání, místní sem ve spolupráci s obcí Josefov umístili lavičky a sošku Panny Marie.

Tato lípa patří k našim nejstarším a nejmohutnějším památným stromům. Podle pověsti konali v období náboženské nesvobody v její dutině bohoslužby tajní evangelíci. Tajemné světlo vycházející z lípy děsilo kolemjdoucí, kteří si stěžovali jezuitům. Ti se vypravili do Praskoles, lípu vykropili svěcenou vodou a upravili v ní kapličku se zvoničkou, aby se tu nemohly konat už žádné bohoslužby. Evangelíci pak byli pronásledováni ještě více.  

K památnému stromu se vztahuje příběh, který roku 1945 zaznamenala místní rodačka. V roce 1866, kdy městečko Janov obsadili Prusové, se mladá matka se svou roční dcerou schovala ve strachu před vojáky v dutině staré lípy. Pruští vojáci se ale nakonec ukázali jako spořádaní, odložili zbraně a místním dokonce pomohli i při sklizni. 

Název „Vrakodávný“ pochází od vrakovitě vyhlížejících zpevňovacích obručí, které jsou dnes již zrezlé a zohýbané. Dub zažil několik požárů a i přes to všechno žije a stále roste, dokonce dal vzniknout dalším mladým stromkům. Z obce Stroupeč a Přívlaky k němu přicházejí celé generace a obdivují jeho krásu, sílu a chuť žít. Otec lesů je jedním z 12 státem chráněných stromů (11 dubů a jilm) v lokalitě zvané Stroupeček.

Nejmohutnější borovice černá v ČR stojí u vstupu do zámeckého parku ve Valči na úpatí Doupovských hor. K stromu se vztahuje pověst o mladé komtese, která se snažila vyhnout sňatku s přestárlým šlechticem. Navrhla svému otci, vyhlášenému šachistovi, že si s ním o svůj osud zahraje partii. Pod borovicí postavili stolek a hráli. Komtese se podařilo dát otci mat černou dámou. Až do smrti ho s vděkem podezírala, že jí příležitost dal schválně slabým tahem uprostřed hry.

Hospoda U Lidmanů je místem setkávání a společenských událostí. Příběhy lidí zde tiše sleduje jabloň, která v létě poskytuje místním stín a na podzim plody, které lze ochutnat v domácím štrúdlu. Podle pamětníků byly ve 20. letech 20. století na tomto místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té, která na místě stojí dodnes.

K mohutnému dubu letnímu se váže příběh, který svěřil jedné z místních rodaček její dědeček. Na konci 19. století si vášnivý myslivec a lednický patriot Wenzel Radkowitsch namlouval svoji budoucí ženu Mariu a podle vyprávění pak spolu ve stínu dubu počali dceru. Wenzel byl velmi vážený, na lov si jej k sobě zval dokonce kníže Jan II. z Lichtenštejna a za své služby obdržel i knížecí šavli.

Nakloněná lípa je žijící památkou na zaniklé řemeslo vorařství, ekologickou těžbu a přepravu dřeva. U této lípy se překládala halštatská sůl z budějovické Solnice na vory do Prahy. Lípa stojí vedle kapličky postavené v roce 1708 pravděpodobně zásluhou plavců (vorařů, šífařů, loďařů). V jejím výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, který je jejich patronem. Voraři se u něj modlili za šťastnou plavbu.  

Mnozí hospodáři vysazovali na hranicích pozemků stromy. Tak učinil v minulosti také majitel „Němcova gruntu“. Netušil, že se z jeho malého stromu stane dominanta Němcova kopce a Bystrého. Strom rodáků si zahrál i ve filmu Vojtěcha Jasného „Všichni dobří rodáci“. Po třiceti letech přijel režisér do Bystrého znovu, aby zde natočil „Návrat ztraceného ráje“ a letitý javor se vrátil do filmového světa.

Tento krásný památný strom je tak trochu samotář. Kolem něj totiž nejsou žádné jiné stromy, jen zvlněná louka a červená půda, kterou můžete spatřit i ve snímku Jana Svěráka „Kuky se vrací“. Roškopovská babyka je jedním z největších exemplářů svého druhu v Královéhradeckém kraji. V dutině kmene ukrývá indicie k hledání kešky.