Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Adapterra Awards: Dům v úžině

| zdroj: Adapterra Awards0

adapterra_Dum-v-uzine-Saem-0.jpg
zdroj: Adapterra Awards

Úzký pozemek v řadové zástavbě v pražských Starých Butovicích neměl využití, dokud si jej nekoupil majitel architektonického studia a nepostavil na něm energeticky úsporný dům z lokálních materiálů se zelenou střechou a stromem vysazeným ve vnitřním dvoře.

Co opatření řeší

Návrh se snažil využít jednoduchá, tradiční a logická adaptační opatření na změnu klimatu, přestože některá z nich budila v letech přípravy (2009-2012) dojem zbytečnosti bez reálné ekonomické návratnosti. Dům reaguje na klimatické extrémy jako jsou vlny horka, přehřívání, sucho, řeší také nakládání s dešťovou vodou či podporu biodiverzity. I přes absenci rekuperace dům dosahuje energetické náročnosti budovy kategorie A a získal ocenění Building Efficiency Awards 2014.

Krátce po svém dokončení se stavba stala součástí exkurzí architektonických výprav ze světa, především Polska, Maďarska, ale i Austrálie (člen pracovního týmu Australské vlády). Zařadila se také do výzkumného projektu posouzení přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech (UJEP). V současné době se v sousedním Prokopském údolí probíhá výzkum (ČZU), připravují se projekty za účelem podpory biodiverzity prostředí a plánuje se jedno zastavené připravované naučné stezky.

adapterra_Dum-v-uzine-Saem-1.jpg

Jak to funguje

Jedná se o novostavbu rodinného domu, který zaplňuje celou šíři původně nezastavitelné proluky. Autoři využili obnovitelné lokální materiály s minimální produkcí CO2 (dřevěné masivní pohledové panely a dřevěná okna české výroby, dřevovláknitou izolaci, fasádu z palubových prken evropského původu apod.). Vzniklý dům má vnitřní dvory a průchody chráněné proti povětrnostním vlivům a klimatickým extrémům pro přirozené větrání z teplotně stabilního venkovního prostředí (plíce domu) a prosvětlení celé hloubky dispozice denním světlem.

Střechu pokrývá vegetační extenzivní střecha, která umožňuje regulaci okolní teploty, vlhkosti, stíní, zlepšuje tepelně-technické parametry (náhrada klimatizace), podporuje biodiverzitu, akumuluje a filtruje srážkové vody. Ve vnitřním dvoře roste a udržuje vláhu jinan dvoulaločný, reguluje vnitřní teplotu bez nutnosti instalace náročných a nákladných zařízení. Nakládání s dešťovými vodami autoři vyřešili filtrováním přirozenou cestou skrze zelenou střechu, akumulováním v retenční nádrži a využíváním bez další filtrace ke splachování toalet. Nadbytečná voda se zasakuje na pozemku.

Přestože se jedná o mimořádně úsporný dům, není zde žádná rekuperace. Odtahy vzduchu zajišťují hybridní ventilátory poháněné větrem, přívody větrací štěrbiny ve vazbě na fasády a roční období, teplo pak tepelné čerpadlo země – voda. Záložním zdrojem tepla je krb na dřevo.

adapterra_Dum-v-uzine-Saem-2.jpg

Původní stav

Projekt využil nezastavitelnou, zbytkovou parcelu v Praze 5 (o výměře 540 m2), jejíž šířka činí v nejužším místě 4 metry. Půdorys plochy byl navíc nepravidelný a připomínal tvar přesýpacích hodin. Na severní straně domu se nachází ulice, jižním směrem se otevírá vnitroblok zahrad, na sousedním pozemku se nachází základní škola, z níž se ozývá čilý ruch.

Údržba

Autoři projektu odhadují budoucí náklady na provoz na cca 1800 Kč ročně.

Největší výzvy a překážky

Mezi velké výzvy patřilo získání stavebního povolení na území hlavního města Prahy (proces trval 4 roky), absence politické kontinuity městské části jako vlastníka sousedící základní školy a stísněnost stavebního pozemku.

adapterra_Dum-v-uzine-Saem-3.jpg

Zkušenosti z provozu

V době přípravy projektu se nepočítalo s dlouhodobými extrémními suchy. I přesto extenzivní střecha funguje bez nutnosti jakékoliv zálivky. Množství zachycené dešťové vody i v dnešních dnech pokrývá přibližně 80 % potřeby vody na splachování toalet, při čemž nedostatek se objevuje více v zimních měsících. S ohledem na tuto situaci by dnes autoři projektu ponechali dešťovou vodu pro zlepšení mikroklimatu vnitrobloku zahrad (zasakovací záhony) a na splachování toalet využívali šedou vodu.

Kolik to stálo

Náklady na vybudování zelené střechy dosáhly výše 135 tisíc Kč, řešení nakládání s dešťovými vodami stálo přibližně 100 tisíc Kč. Finance pocházely ze soukromých zdrojů, při čemž s návratností investice autoři počítali do 15 let a životností projektu zhruba 50 let. Autoři hovoří o úspoře 226 191 Kč bez vlivu využívání dešťových vod. Splachování dešťovkou majitelům ušetří cca 4000 Kč ročně.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT