Úzký pozemek v řadové zástavbě v pražských Starých Butovicích neměl využití, dokud si jej nekoupil majitel architektonického studia a nepostavil na něm energeticky úsporný dům z lokálních materiálů se zelenou střechou a stromem vysazeným ve vnitřním dvoře.
Co opatření řeší
Návrh se snažil využít jednoduchá, tradiční a logická adaptační opatření na změnu klimatu, přestože některá z nich budila v letech přípravy (2009-2012) dojem zbytečnosti bez reálné ekonomické návratnosti. Dům reaguje na klimatické extrémy jako jsou vlny horka, přehřívání, sucho, řeší také nakládání s dešťovou vodou či podporu biodiverzity. I přes absenci rekuperace dům dosahuje energetické náročnosti budovy kategorie A a získal ocenění Building Efficiency Awards 2014.
Krátce po svém dokončení se stavba stala součástí exkurzí architektonických výprav ze světa, především Polska, Maďarska, ale i Austrálie (člen pracovního týmu Australské vlády). Zařadila se také do výzkumného projektu posouzení přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech (UJEP). V současné době se v sousedním Prokopském údolí probíhá výzkum (ČZU), připravují se projekty za účelem podpory biodiverzity prostředí a plánuje se jedno zastavené připravované naučné stezky.
Jak to funguje
Jedná se o novostavbu rodinného domu, který zaplňuje celou šíři původně nezastavitelné proluky. Autoři využili obnovitelné lokální materiály s minimální produkcí CO2 (dřevěné masivní pohledové panely a dřevěná okna české výroby, dřevovláknitou izolaci, fasádu z palubových prken evropského původu apod.). Vzniklý dům má vnitřní dvory a průchody chráněné proti povětrnostním vlivům a klimatickým extrémům pro přirozené větrání z teplotně stabilního venkovního prostředí (plíce domu) a prosvětlení celé hloubky dispozice denním světlem.
Střechu pokrývá vegetační extenzivní střecha, která umožňuje regulaci okolní teploty, vlhkosti, stíní, zlepšuje tepelně-technické parametry (náhrada klimatizace), podporuje biodiverzitu, akumuluje a filtruje srážkové vody. Ve vnitřním dvoře roste a udržuje vláhu jinan dvoulaločný, reguluje vnitřní teplotu bez nutnosti instalace náročných a nákladných zařízení. Nakládání s dešťovými vodami autoři vyřešili filtrováním přirozenou cestou skrze zelenou střechu, akumulováním v retenční nádrži a využíváním bez další filtrace ke splachování toalet. Nadbytečná voda se zasakuje na pozemku.
Přestože se jedná o mimořádně úsporný dům, není zde žádná rekuperace. Odtahy vzduchu zajišťují hybridní ventilátory poháněné větrem, přívody větrací štěrbiny ve vazbě na fasády a roční období, teplo pak tepelné čerpadlo země – voda. Záložním zdrojem tepla je krb na dřevo.
Původní stav
Projekt využil nezastavitelnou, zbytkovou parcelu v Praze 5 (o výměře 540 m2), jejíž šířka činí v nejužším místě 4 metry. Půdorys plochy byl navíc nepravidelný a připomínal tvar přesýpacích hodin. Na severní straně domu se nachází ulice, jižním směrem se otevírá vnitroblok zahrad, na sousedním pozemku se nachází základní škola, z níž se ozývá čilý ruch.
Údržba
Autoři projektu odhadují budoucí náklady na provoz na cca 1800 Kč ročně.
Největší výzvy a překážky
Mezi velké výzvy patřilo získání stavebního povolení na území hlavního města Prahy (proces trval 4 roky), absence politické kontinuity městské části jako vlastníka sousedící základní školy a stísněnost stavebního pozemku.
Zkušenosti z provozu
V době přípravy projektu se nepočítalo s dlouhodobými extrémními suchy. I přesto extenzivní střecha funguje bez nutnosti jakékoliv zálivky. Množství zachycené dešťové vody i v dnešních dnech pokrývá přibližně 80 % potřeby vody na splachování toalet, při čemž nedostatek se objevuje více v zimních měsících. S ohledem na tuto situaci by dnes autoři projektu ponechali dešťovou vodu pro zlepšení mikroklimatu vnitrobloku zahrad (zasakovací záhony) a na splachování toalet využívali šedou vodu.
Kolik to stálo
Náklady na vybudování zelené střechy dosáhly výše 135 tisíc Kč, řešení nakládání s dešťovými vodami stálo přibližně 100 tisíc Kč. Finance pocházely ze soukromých zdrojů, při čemž s návratností investice autoři počítali do 15 let a životností projektu zhruba 50 let. Autoři hovoří o úspoře 226 191 Kč bez vlivu využívání dešťových vod. Splachování dešťovkou majitelům ušetří cca 4000 Kč ročně.
Komentáře